<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Základní charakteristika území > Vodní poměry

Celá oblast ORP Cheb patří do úmoří Severního moře. Území je odvodňováno řekou Ohří, pramenící v Německu. Levostrannými přítoky Ohře jsou potok Sázek, pramenící v žulovém masivu nacházejícím se mezi Žírovicemi a Velkým Luhem, potok Plesná s prameništěm v Halštrovském lese a Libocký potok, vlévající se do Ohře u obce Liboc. Území františkolázeňského koridoru je odvodňováno potokem Slatinka, který ústí do Ohře u Tršnic. Pro přehled uvádíme i sousední území: ašský výběžek – severní část okresu je odvodňován Rokytnicí, do které se vlévá hraniční Lužní potok a Ašským potokem, vtékajícím do Bílého Halštrova, sousední jižní část okresu v okolí Mariánských Lázní odvodňuje Kosový potok, náležící již k povodí Mže.

Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která na naše území se dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok. Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě a Skalka na Ohři v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Horka na Libockém potoku, která tvoří hranici mezi územím ORP Cheb a Sokolov a slouží jako zásobárna pitné vody.

Celková vodní plocha v území ORP Cheb zaujímá cca 4,52 % z celkové výměry ORP. Dnešní směr toků je v chebské pánvi, ve františkolázeňské části SZZ–JVV (Stodolský potok) směru až SZ–JV (Vonšovský potok, Sázek), v oldřichovsko-pochlovické části převládá S–J směr (Plesná, Libocký potok), pro část odravskou je charakteristický směr JZ–SV (Odrava) a JJV až SSZ (Lipoltovský potok). Všechny vodoteče severní poloviny pánve ústí do řeky Ohře, jižní polovina pánve je odvodňována do Odravy. Odrava se jižně Nebanic vlévá do Ohře.

Většina území nachází v CHOPAV – chráněné oblasti přirozené akumulace vody Chebská pánev a Slavkovský les. Severní až severovýchodní část území spadá do CHOPAV Krušné hory. Činnosti v CHOPAV jsou limitovány nařízením vlády č.85/1981 Sb.

Podle mapy ČR výskytu větrné a vodní eroze (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy – VÚMOP on-line mapa eroze z r. 2008 průběžně aktualizovaná) je Chebská pánev a blízké okolí řazena do oblastí s nižším než 25 % rozsahem plochy postižené erozí.

Plochy ohroženější jsou převážně v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve včetně sousedních pánevních břehů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem půdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k. ú. Opatov u Lubů.

Hydrogeologická charakteristika území je dána hlavně jeho geologickou stavbou – v zásadě z hlediska hydrogeologických vlastností odlišujeme tři typy hornin, a to

1) metamorfika krušnohorské oblasti (pararuly, svorové ruly, svory a fylity);

2) granitoidy krušnohorské oblasti (smrčinský a žandovský žulový masív);

3) jílovito – písčité uhlonosné sedimenty chebské pánve.
 

Za výjimku se považují také františkolázeňské prameny. Ochrana přírodních léčivých zdrojů a ložisek peloidů je zajištěna zákonem. Smrčinský žulový masiv, porušený četnými zlomy a zvětralý do značných hloubek, obsahuje puklinové vody, doplňující zásoby podzemních vod terciérní výplně chebské pánve. Na doplňování těchto zásob se podílí i plášť krystalických břidlic a svorů, obsahujících rovněž puklinovou vodu.

Chebská pánev je hlubokou tektonickou depresí, drenující podzemní vody širokého okolí budovaného krystalinikem a žulou. Podzemní vody třetihorních sedimentů v pánvi tvoří dva zvodnělé komplexy. Zvláštní postavení zaujímá františkolázeňská oblast minerálních pramenů. Svrchní pliocenní zvodněný komplex a spodní miocénní zvodněný komplex.

Další informace: Seznam toků, Vodní díla