<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Základní charakteristika území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Ostrov (bývalý okres Karlovy Vary) má rozlohu 318,3 km2 a k 01.01.2023 v něm žilo 26230 obyvatel. ORP Ostrov se nalézá na severu okresu Karlovy Vary. Severní hranici má společnou se státní hranicí ČR, na západě a na jihu sousedí s ORP Karlovy Vary a na východě s Ústeckým krajem – ORP Kadaň.

ORP Ostrov zaujímá 10,6 % celkové rozlohy kraje, v počtu obyvatel má 9,7 % z celkového počtu kraje. Hustota osídlení obce s rozšířenou působností Ostrov byla 77 obyvatel na km2, hustota osídlení Karlovarského kraje byla 93,0 obyvatel na km2. Ve vztahu k hodnotě hustoty osídlení ČR, což je 132,7 obyvatel na km2 je hustota osídlení kraje či ORP Ostrov podprůměrná. V Karlovarském kraji se ORP Ostrov drží v průměrných nebo mírně podprůměrných hodnotách v porovnání základních údajů o území s ostatními správními obvody KK jako jsou rozloha, počet obyvatel, hustota osídlení, počet obcí, počet obcí se statutem města či počet katastrálních území.

Ve správním obvodu Ostrov je zahrnuto 14 obcí a 46 katastrálních území. Výčet obcí: Abertamy, Boží Dar, Hájek, Horní Blatná, Hroznětín, Jáchymov, Krásný Les, Merklín, Ostrov, Pernink, Potůčky, Stráž nad Ohří, Velichov, Vojkovice, Největší obcí dle rozlohy je Jáchymov, který má 50,9 km2 a naopak nejmenší je obec Velichov s rozlohou 2,4 km2. Nejvíce zalidněné je pak město Ostrov se 17614 obyvateli a nejméně město Boží Dar (239).

Území správního obvodu Ostrov je specifické svým rozložením převážně v horském a podhorském terénu. Zároveň je hraniční oblastí s Německem a nacházejí se zde hraniční silniční přechody Potůčky – Johanngeorgenstadt a Boží Dar – Oberwiesenthal. Dále pak železniční přechod Potůčky – Johanngeorgenstadt.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Ostrov byl v ÚAP rozčleněn do tří celků lišících se charakterem terénu i strukturou zástavby. Jedná se o tyto oblasti:

PODHORSKÁ – Město Ostrov a jeho nížinné až podhorské okolí -správní území obcí Hájek, Hroznětín, Krásný Les.

HORSKÁ – Horské území se správním územím obcí Jáchymov, Boží Dar, Pernink, Abertamy, Horní Blatná, Merklín, Potůčky.

POOHŘÍ – Údolí řeky Ohře s jihovýchodními svahy Krušných hor -správní území obce Stráž nad Ohří, Velichov a Vojkovice.

 

Vodní toky a plochy

Pro oblast HORSKÁ jsou typické horské říčky pramenící ve vrcholových částech Krušných hor, popř. pramenící ve svahové části jako důsledek soustředěného odtoku vody z vrcholové části. Mezi Božím Darem a Potůčky protéká řeka Černá, která se nevlévá do Ohře. Řeka pramení západně od Fichtelbergu v Sasku (východně od božího Daru). Zprvu teče západním směrem. Po zhruba dvou kilometrech vtéká na české území, kterým protéká v délce 16,7 km. U obce Potůčky se její tok postupně obrací na sever, říčka vtéká zpět na německé území. Pro vrcholovou část je tedy typická rozvodnice mezi toky II. řádu Ohře a Muldau (Černá – Zwickauer Mulde – Mulde – Elbe).

Větší část území je odvodňováno do Ohře s výjimkou Zlatého potoka a Komářího potoka s jejich přítoky a všech přítoků Černé, tj. prostor Božího Daru, Potůčků, Horní Blatné.

Pro oblast PODHORSKÁ je typický přechod z horských potoků do podhorských až nížinných – příkladem je tok Bystřice. Většina toků v pánevní nížinné části, která je využívána zemědělci, je regulována. Veškeré toky této oblasti ústí do Ohře. Na hranici pánevní oblasti a Krušných i Doupovských hor – při jejich úpatí jsou časté náplavové kužely.

Oblast POOHŘÍ je typická průlomovým údolím Ohře. Veškeré toky této oblasti ústí do Ohře. V údolí Ohře ve strmých svazích jsou častá balvaniště a suťoviště – např. Pekelská skála. Údolní niva Ohře je v zájmovém území poměrně úzká, a proto její rozšíření v ojedinělých místech bylo využito k osídlení i k zemědělské činnosti – Velichov, Vojkovice, Jakubov, Stráž nad Ohří.

Jak vyplývá z předchozího popisu, jsou značné výškové rozdíly nejen mezi oblastmi, ale také mezi obcemi uvnitř každé z oblastí. Tyto rozdíly spolu s dalšími faktory (geomorfologie, pozice vůči světovým stranám) olivňují místní meteorologické podmínky a následně hydrologii a navazujíc povodňové charakteristiky ohrožení.

Další informace: Vodní toky