Z vypočítaných výsledků aktualizované studie lze vyvodit tyto hlavní závěry.
V celém dolním úseku Bystřice je za počítaných povodňových stavů říční režim proudění.
Předmětný úsek říční tratě Bystřice není pro počítané průtoky kapacitní prakticky zhruba v celé polovině své délky, kapacitní úseky jsou zejména v extravilánu pod Ostrovem.
Tam kde už rozlivy jsou, nejsou ve většině úseků extrémně veliké a v některých úsecích jsou i malé nebo zcela minimální. Větší nebo velké rozlivy jsou jen v několika málo úsecích v intravilánu Ostrova. Příčinou některých větších rozlivů jsou i mostní objekty.
Z hlediska průběhu předmětného úseku říční tratě, vzhledem k charakteru území, lze trať rozdělit na dvě části. Dělícím profilem je silniční most v Liticově (u ČOV), pf11B_MS v ř. km 4,749.Dolní úsek, až do uvedeného profilu protéká extravilánem. Navazující horní úsek probíhá v intravilánu Ostrova.
Výústní partie (dolní úsek) se dvěma železničními mosty je zatížena rozlivy při všech třech počítaných průtocích, až přibližně do km 0,600. Maximální šíře těchto rozlivů je těsně pod 200 m. Návazující úsek délky 4150 m, až prakticky k silničnímu mostu v Liticově u ČOV, je kapacitní i pro Q100, s vyjímkou několika místních bezvýznamných rozlivů v konvexách oblouků. V tomto úseku je v ř. km 5,620 odbočení do pravobřežního náhonu. Protože od náhonu není k dispozici žádné geodetické zaměření a z rastrových podkladů nelze věrohodně odhadnout rozsah záplav při počítaných průtocích, bylo šíření záplav do prostoru náhonu naznačeno jen šipkou záplavy Q100.
Úsek nad tímto mostem, probíhající na okraji průmyslového areálu, o délce 1,6 km (do staničení 6,350), je opět prakticky kapacitní i pro stoletý průtok.
Navazující úsek, až do horního okraje řešené říční tratě (ř. km 6,350 až 8,455) už není zcela kapacitní téměř nikde. Největší rozlivy jsou v okolí železničního mostu (PF22_MZ, ř. km 6,767), dale v areálu zámeckého parku (ř. km 7,008 až 7,682) a v horním úseku s oběma mosty a balvanitým skluzem v Hroznětínské ulici, ř. km 8,196 až 8,455.
V okolí železničního mostu PF22_MZ jsou poměrně velké rozlivy stoletého průtoku před i pod mostem. Před mostem je pravobřežní i levobřežní rozliv stoletého průtoku, levobřežní rozliv i dvacetiletého průtoku a pod mostem je také levobřežní rozliv obou jmenovaných průtoků.
Poměrně komplikovaná byla konstrukce záplavových čar v areálu zámeckého parku. Od doby zpracování původní studie, byly v inundačním území parku vybudovány oboubřežní protipovodňové hrázky, s proměnnou šířkou rozlivných zón (zužující se směrem po toku). Tato stavební změna nebyla objednatelem aktualizací výše uvedených 8mi studií zahrnuta do výčtu změn v území, pro zohlednění v aktualizacích původních studií (viz Seznam podkladů) a proto hrázky nebyly zaměřeny. Za těchto okolností neměl řešitel jinou možnost, než odhadovat situativní vedení a výškové uspořádání hrázek z rastrových podkladů (ortofotomapy ĆÚZK) a zejména také z vlastní pracovní fotodokumentace a videozáznamů a s použitím těchto podkladů se snažit o vykreslení záplavovových čar, co nejlépe odpovídajících realitě. Z porovnání převýšení povodňových hladin nad původním terénem a z odhadu výšky hrázek z fotodokumentace bylo zřejmé, že hladiny pro tři počítané průtoky budou ležet v mezihrází. Vyjímkou je hladina pro průtok Q100 v celém rozsahu pravobřežní inundace. Pro velikost a rozsah této záplavy je rozhodující klenbový most v Klášterní ulici – profil PF10_MS, ř. km 7,961. Ten vzduje stoletý průtok natolik, že voda začne přepadat vpravo přes komunikaci, v místě mezi mostem a zámeckou zdí. Záplava se potom rozšíří do celého prostoru ploché pravobřežní inundace v zámeckém parku a tím se dostane i za ochrannou hráz.
V levobřežní inundaci je třeba upozornit na jedno problémové místo, které bude mít rozhodující vliv na velikost a rozsah záplav. Je jím přerušení levobřežní hráze v místě cesty od mostku v zámeckém parku, v profilu PF13_M, ř. km 7,293. Přerušení je stavebně upraveno svislými kamennými zdmi, takže lze předpokládat, že proluka bude za povodňových situací zahrazena. Všechny tři počítané průtoky vybřeží vlevo, asi ve 120ti metrovém úseku nad uvedeným mostkem, do prostoru mezi koryto a ochrannou hráz. Pokud by proluka za těchto povodňových stavů nebyla včas zahrazena, rozlivy by pronikly za ochrannou hráz a záplavy by v této části zámecké inundace měly přibližně takový rozsah a tvar, jaký bylo prezentován v původní studii.
Třetí lokalitou, kde jsou významné rozlivy je horní koncový úsek s oběma mosty V Hroznětínské ulici, v ř. km 8,196 až 8,455. V tomto úseku je významný zejména pravobřežní rozliv stoletého průtoku, který přeteče silnici 221 do Kfelů a Hroznětína a vrátí se zpět do koryta v konkávě ostrého levobřežního oblouku pod balvanitým skluzem. Významné jsou i levobřežní rozlivy stoleté i dvacetileté vody, které zaplaví levobřežní inundaci. Díky přesnějšímu zadání hydologických údajů (nižším hodnotám povoňových průtoků v tomto úseku) nemůže být, na rozdíl od původní studie, přelita Hroznětínská ulice v prostoru vlevo od starého klenbového mostu – profil PF2_MS, ř. km 8,423. Tím nemůže dojít k zaplavení pozemků regulační stanice Západočeské plynárenské a rodinných domků č.p. 1315 a 1316, jak to bylo vypočteno a prezentováno v původní studii.
Rozsáhlému pravobřežnímu rozlivu stoletého průtoku do celé pravé inundace zámeckého parku by se zřejmě dalo zabránit, nebo jej výrazně omezit opatřením, které by zabránilo vybřežení tohoto průtoku v prostoru mezi čelní zídkou mostu v Klášterní ul. a zámeckou zdí (pravý břeh), který má šířku cca 6 m, a to i za tu cenu, že by se mírně zvětšil rozliv a obtok tohoto mostu vlevo. Zda by ale takové opatření zabránilo pravobřežnímu rozlivu zcela, to by bylo možné s určitostí říci, až po výškopisném (a i polohopisném) zaměření hrázek, jejich zahrnutí do výpočtového modelu a provedení patřičných upřesňujících výpočtů.
Vypočítaná a vykreslená aktivní zóna velké vody Q100 téměř v celém úseku kopíruje záplavové čáry Q5 (případně Q20) a prakticky jen málo vybíhá z koryta.
Odhad průběhu průtoku Q5 – pětiletý (směrem po proudu):
Nad jezem PF197_J (km 19,183) přepadne přes pravý břeh cca 4 m3/s a pod jezem se vrátí příkopem zpět do koryta.
Nad mostem z panelů PF161_M (km 16,967) vybřeží voda na levý břeh u trafostanice, pod mostem se vrací zpět do koryta.
Pod mostem PF137_M (km 15,992) je zaplavena zahrada na pravém břehu (v případě pravděpodobného nevyhrazení jezu PF134_J u ČOV v Merklíně).
Nad jezem Sušárna PF123_J (km 15,067) přepadá voda (cca 2 m3/s) přes bet. zídku do zahrady na pravém břehu.
V PF28 (km 10,952) u statku voda vybřežuje na levý břeh (příbřežní porosty) a proudí směrem k polnímu odvodňovacímu příkopu v levé inundaci.
Nad mostem PF21_M (km 9,877) ve Kfelích je zaplavena snížená levá inundace.
Pozn:
(popis dolního úseku v obci Kfely je převzat ze Studie záplavového území toku Bystřice, km 8,293 – 9,222, J.Krise, Vodní cesty, 22.ledna 2009)
Mezi ocelovou lávkou PF8_L (km 8,744) a PF4 (km 8,372) je zaplavena zástavba a zahrádky na levém břehu a dále konvexní oblouk na pravém břehu PF6 (km 8,596).
Při průtoku Q5 dojde k částečnému zaplavení zástavby (v dolní části obce Kfely) a k místnímu poškození břehového opevnění.
Nad jezem PF197_J (km 19,183) přepadne přes pravý břeh cca 10 m3/s, pod jezem se část vrátí příkopem zpět do koryta. Část pokračuje, zaplavuje pozemek č.p.19 (stodolu) a nad silničním klenbovým mostem PF195_M (km 19,121) se voda vrací zpět do koryta.
Nad jezem PF187_J (km 18,789) vybřeží voda do snížené pravobřežní inundace, proudí přes náhon a pod jezem se vrací postupně zpět do koryta. Most PF181_M (km 18,514) je zahlcen.
Nad jezem PF179_J (km 18,476) voda přepadá přes podezdívku levobřežního oplocení a proudí přes dvůr č.p.22. Pod jezem se voda vrací postupně zpět do koryta.
Zaplavení pravé inundace u jezu PF179_J (km 18,476) je ovlivněno polohou stavidla. Z náhonu voda přepadá přes ostrov a jalovým přepadem zpět do koryta.
Pod autobusovou zastávkou PF177 (km 18,339) voda proudí přes snížený pravý břeh.
Vlivem nárazu proudnice na konkávní břeh v oblouku PF171 (km 17.,740) a zaklínění balvanů v zúženém profilu může dojít k vybřežení vody na pravobřežní cestu (povodeň 2002).
Pozn:
Po povodni 2002 byly z koryta v areálu papírny odstraněny usazené balvany a místně podezděny podemleté opěrné zdi.
Nad mostem z panelů PF161_M (km 16,967) vybřeží voda na levý břeh a zaplaví trafostanici, pod mostem se vrací zpět do koryta.
U lávky PF154_L (km 16,610) voda v konkávním oblouku začíná přepadat přes levobřežní ochranou zídku na dvorek u č.p. 20 a zpět do koryta se vrací kolem hasičské zbrojnice Merklín.
Most u bývalého pravobřežního mlýna PF137_M (15,992) je zahlcen. Pod mostem PF137_M (km 15.992) je zaplavena (v případě pravděpodobného nevyhrazení jezu
PF134_J u ČOV v Merklíně) zahrada na pravém břehu, manipulační plocha areálu ČOV a pod jezem se voda vrátí zpět do koryta. Na levém břehu (km 15,950) se dostává voda až k č.p.24.
Nad novou krytou lávkou P6_L (km 15,198) voda začíná proudit na silnici v pravé inundaci. Pravobřežní zástavba mezi silnicí a korytem je zaplavena. Nad jezem Sušárna PF123_J (km 15,067) přepadá voda (cca 6 m3/s) přes bet. zídku do zahrady a zástavby na pravém břehu.
V km 14,975 je zpětným vzdutím propustkem (DN600) pod silnicí zaplavena snížená pravobřežní inundace za silnicí.
Pozn:
Levobřežní areál pily v Hroznětíně je chráněn novou ochranou hrázkou.
Most u pily v Hroznětíně PF114_M (km 14,579) je zahlcen.
Pod profilem PF105 (km 14,169) voda vybřežuje na snížený levý břeh („U včelaře“). Mezi prahem ve dně PF101_S (km 13,907) a lávkou nad Koželužskou ulicí PF94_L (km 13,773) jsou částečně zaplaveny snížené příbřežní pozemky.
Mezi lávkou PF94_L (km 13,773) a mostem PF80_M (km 13,580) je zaplavena pravobřežní Koželužská ulice. V dolní části je zaplavena pravobřežní zástavba. Nad silničním mostem PF80_M (km 13,580) v Hroznětíně je voda na levém břehu těsně před přelitím do Školní ulice.
Pod klenbovým mostem v centru Hroznětína PF71_M (km 13,323) je nově upravené koryto s kapacitou cca Q20. V km 13,190 – 13,090 přepadá voda přes pravobřežní opěrnou zeď a proudí Mlýnskou ulicí k mateřské škole a pod lávkou PF63_L (km 13,029) se postupně vrací zpět do koryta.
Na mostem (hospoda U Kámoše PB) PF56_M (km 12,690) je zaplavena cesta na levém břehu (levobřežní garáž v km 12,760) a na pravém břehu nad mostem je částečně zaplavena zástavba. Voda začíná přepadat přes most.
Nad lávkou PF53_L (km 12,504) voda vybřeží na levobřežní cestu. Po levobřežní cestě proudí voda až k mostu nad bývalým mlýnem PF46_M (km 12,031).
Pod bývalým jezem v km 12,100 je částečně zaplavena levobřežní zástavba a snížená levobřežní inundace u odvodňovací strouhy.
V km 11,960 – 11,810 voda proudí po levobřežní cestě.
V km 11,690 – 11,620 voda přepadá do levé inundace nad RD Šplíchalovi (podlaha RD je cca 0,6 m nad hladinou). Voda proudí skrz oplocení (zaplavuje chatu u odvodňovacího příkopu) a dále proudí levobřežní inundací a přepadá přes silnici (nekapacitní propustek).
Pod jezem PF34_J (km 11,339) voda z koryta přepadá do levé inundace a proudí na pole za zástavbou. Na pravém břehu pod jezem je částečně zaplavena v obci Bystřice zástavba, voda se vrací před ČOV zpět do koryta.
Mezi obcí Bystřice a Kfely (km 11,120 – 9,900) jsou zaplaveny snížené inundace na obou březích (příbřežní porosty, pole).
Nad mostem PF21_M (km 9,877) ve Kfelích je částečně zaplavena pravobřežní zástavba (č.p.31), voda začíná proudit po silnici v pravé inundaci směrem pod budovu bývalého mlýnu (č.p.2). V levé inundaci voda proudí za zástavbou odvodňovacím příkopem.
Pozn:
(popis dolního úseku v obci Kfely je převzat ze Studie záplavového území toku Bystřice, km 8,293 – 9,222, J.Krise, Vodní cesty, 22.ledna 2009)
Nad mostem PF12_M (km 8,976) je na levém břehu zaplaven objekt č.p.42 a na pravém břehu budova truhlárny. Pod mostem voda proudí kolem levobřežního autoservisu a pod pravobřežní bytovkou. V dolní části obce Kfely je zaplavena zástavba a zahrádky na obou březích.
Při průtoku Q20 dojde v obci Pstruží a Merklín k částečnému zaplavení příbřežních zahrad a místně přístaveb v zástavbě. Nad Hroznětínem je zaplavena pravobřežní zástavba u autobusové zastávky Sušárna. V Hroznětíně je zaplavena zástavba v pravobřežní Koželužské ulici. U mateřské školy v Hroznětíně začíná přepadat voda z koryta ve zdech. Most u bývalé hospody U Kámoše je zahlcen, voda začíná zaplavovat zástavbu nad mostem. V dolní části Hroznětína voda proudí po levobřežní cestě. V obci Bystřice jsou zaplaveny zahrady na obou březích. Zejména v dolní části obce Kfely jsou zaplaveny zahrady a zástavba na obou březích.
Nad jezem PF197_J (km 19,183) přepadne přes pravý břeh cca 20 m3/s a pod jezem se část vody příkopem vrátí zpět do koryta (eroze pravého břehu). Větší část proudnice pokračuje v pravé inundaci a zaplavuje pozemek č.p.19 (stodola).
Nad mostem PF195_M (km 19,121) se větší část vody vrací zpět do koryta a za č.p.19 se dostává voda na silnici č.221 a vrací se postupně do koryta přes zahradu č.p.53.
U jezu PF187_J (km 18,789) proudí voda v pravé inundaci (louka, přes koryto náhonu na MVE).
Voda (cca 13 m3/s) přepadá přes most PF181_M (km 18,514) a zaplavuje objekt č.p.22 na levém břehu, voda proudí po silnici č.221 a postupně se vrací zpět do koryta.
U jezu PF179_J (km 18,476) proudí voda v obou inundacích, v pravé inundaci přepadá voda přes náhon na MVE a spadá zpět do koryta.
Pod autobusovou zastávkou PF177 (km 18,339) voda proudí přes pravou inundaci (příbřežní porosty)
V PF176 (km 18,311) dosahá voda až k č.p.20 na levém břehu.
V P16 (km 18,083) voda proudí přes základy bývalého mlýnu v pravé inundaci. V km 17,950 pod provaleným srubovým jízkem se dostává voda do bývalé akumulační nádrže na pravém břehu.
Vlivem nárazu proudnice na konkávní břeh v oblouku PF171 (km 17,740) a zaklínění balvanů v zúženém profilu vybřežuje cca 2 m3/s na pravý břeh a dále proudí po cestě v areálu papíren. Most u vrátnice v areálu papírny PF170_M (km 17,710) je zahlcen. Zpět do koryta se voda vrací u mostu PF166_M (km 17,541), snížený objekt č.p.58 se zahradou na pravém břehu u mostu je zaplaven.
Pozn:
V PF168 (km 17,623) dojde pravděpodobně k omezení průtočnosti uzavřeného profilu splávím!
V km 17,150 je zaplaven na levém břehu nad jezem pozemek bývalého dřevěného mlýna (mlynářský cejch v místě bývalého jezu – J. L.1891 v km 17,403 PB).
Nad PF163 (km 17,002) je přelitím přes bet. ochranou zídku zaplaven pravobřežní objekt MVE.
Nad mostem z panelů PF161_M (km 16,967) vybřeží voda na levý břeh a zaplavuje trafostanici, pod mostem se postupně vrací zpět do koryta.
V PF157 (km 16,804) vlivem podemletí břehu pod trubním náhonem na MVE vybřeží voda na levý břeh a pokračuje přes zahrádky a zástavbu mezi silnicí č.221 a korytem Bystřice. Nad PF155 (km 16,656) se voda vrací zpět do koryta.
Lávka PF154_L (km 16,610) je zahlcena, voda přepadá přes levobřežní ochranou zídku, zaplavuje č.p.20 a budovu hasičské zbrojnice Merklín. Voda proudí zpět ke korytu přes dvůr Krušnohorské stavební společnosti a dále jsou zaplaveny garáže zdravotního střediska č.p.34. V oblouku nad a pod poštou v Merklíně (km 16,500 – 16,360) voda pravděpodobně vybřeží na levý břeh a proudí přes zahrádky a zástavbu mezi korytem a silnicí.
U PF140 (km 16,132) voda vybřeží do zahrady na pravém břehu a přes rybníček se vrací zpět do koryta u potrubní lávky PF138_P (km 16,029).
Nad soutokem s levobřežním přítokem Eliášův potok voda dosahuje k objektu č.p.28 na levém břehu.
Přes most PF137_M (km 15,992) přepadá cca 15 m3/s, na levém břehu je částečně zaplavena zástavba (č.p.22, 24). V pravé inundaci voda proudí u budovy bývalého mlýna nad cestou a přes zahrady pod cestou až do areálu ČOV Merklín (i v případě vyhrazení jezu PF134_J v km 15,901 dojde k přelití betonové zdi na pravém břehu nad jezem).
Od PF131 (km 15,492) voda proudí sníženým terénem na cyklostezku na levém břehu, po levobřežní cyklostezce voda proudí až do PF126 (km 15,128). Nad novou krytou lávkou (Sušárna) P6_L (km 15,198) voda proudí po silnici č.221 v pravé inundaci a zaplavuje inundaci za silnicí. Zástavba mezi korytem a pravobřežní silnicí je zaplavena. Voda z pravé inundace za silnicí se vrací do koryta přepadem přes silnici č.221 u propustku DN600 (km 14,975).
Horní část levobřežního areálu pily v Hroznětíně je chráněna novou ochranou hrází na průtok Q100. Přes most u pily PF114_M (km 14,579) přepadá cca 10 m3/s, dolní část levobřežního areálu pily je zaplavena. V pravé inundaci voda proudí po silnici č.221. Zpět do koryta se postupně vrací přes drátěný plot, zástavbu (č.p.168) a zahradu.
Pozn:
V případě ucpání drátěného oplocení č.p.168 se voda může dostat až k železničnímu přejezdu.
Pod železničním mostem voda proudí přes sníženou pravobřežní louku. U keře v pravé inundaci PF105 (km 14,169) vybřežuje cca 3 m3/s a dále proudí přes zahrádky v Hroznětíně až do Koželužské ulice.
Pod profilem PF105 (km 14,169) voda vybřežuje na snížený levý břeh („U včelaře“). V PF104 (km 14,098) je silně namáhám konkávní oblouk na pravém břehu „U chataře“.
Od profilu PF103 (14,022) voda vybřežuje do pravobřežní zahrady mezi korytem a náhonem (bývalá pila. č.p.210) a proudí přes statek č.p.145 do Koželužské ulice. Na levém břehu v PF100 (km 13,888) je zaplavena bývalá pískovna. V Koželužské ulici (km 13,773 – 13,580) je zaplavena zástavba!
Nad zahlceným silničním mostem PF80_M (km 13,580) se přes parčík na levém břehu oddělí cca 15 m3/s do Školní ulice. Ve Školní ulici voda proudí zástavbou, větší část vody se vrací v km 13,430 zpět do koryta (pokud nebude ucpané zábradlí), zahrady za zástavbou ve Školní ulici jsou zaplaveny.
Na pravém břehu u mostu PF80_M (km 13,580) přepadne přes v ozovku cca 1 m3/s a proudí po silnici č.221 směrem na Krušnohorské náměstí v Hroznětíně. V km 13,400 se část vody vrací přes parkoviště zpět do koryta, voda je postupně odváděna z náměstí dešťovou kanalizací.
Pozn:
Upravené koryto nad stupněm PF76_S (km 13,493) má kapacitu max. Q50, ale voda se oddělí již nad nekapacitním silničním mostem PF80_M (km 13,580).
Za Zahradní ulicí v levé inundaci je zaplavena dolní část fotbalového hřiště, voda se postupně vrací přes areál Unionplastu do Potoční ulice. Zástavba mezi Potoční ulicí a korytem je zaplavena.
V pravé inundaci pod bývalým mlýnem voda proudí Mlýnskou ulicí, zaplavuje pravobřežní zástavbu, budovu mateřské školy a pod zahlcenou lávkou PF63_L (km 13,029) se vrací postupně zpět do koryta.
Přes vozovku u zahlceného mostu PF56_M (km 12,690) přepadá cca 20 m3/s. Pravobřežní zástavba (bývalá hospoda „U Kámoše“) je zaplavena, voda proudí po silnici č.221. V levé inundaci pod mostem PF56_M (km 12,690) je zaplaven objekt č.p.9 a dále č.p.238. U lávky PF53_L (km 12,504) proudí voda po cestě podél zástavby v levé inundaci, na pravém břehu pod lávkou je zaplaven objekt mezi korytem a silnicí č.221.
Nad PF50 (km 12,346) voda vybřežuje vjezdem k novostavbě do levé inundace a vrací se do koryta až nad mostem PF46_M (km 12,031). Pod bývalým jezem (km 12,125) se voda dostává propustkem za pravobřežní silnici č.221, v levé inundaci je zaplavena zástavba za levobřežní cestou.
Na pravém břehu nad mostem PF46_M (km 12,031) přepadá cca 2 m3/s přes silnici č.221 a voda proudí přes zástavbu (č.p.35) až do toku Jesenice. Pod mostem voda proudí po levobřežní cestě podél budovy bývalého mlýna č.p.30.
Nad PF42 (km 11,795) je obtékán objekt č.p.33 na pravém břehu. Pod profilem PF41 (km 11,740) proudí cca 9 m3/s do levé inundace nad RD Šplíchalovi (podlaha RD je cca 0,1 m nad hladinou). Voda proudí skrz oplocení zaplavuje chatu u odvodňovacího příkopu) a dále proudí levobřežní inundací (zaplavena trafostanice) a přepadá přes silnici (nekapacitní propustek).
Pod silničním mostem v obci Bystřice PF36_M (km 11,467) přepadá voda přes levobřežní cestu. Pod jezem PF34_J (km 11,339) voda z koryta přepadá do levé inundace a proudí přes zástavbu č.p.2, podlaha novostavby č.p.39 je nad vodou.
Na pravém břehu pod jezem PF34_J (km 11,339) v obci Bystřice voda zaplavuje zástavbu za cestou a částečně proudí až do pravobřežní inundace za ČOV. Mezi pravobřežním objektem č.p.31 (bývalý pohon – navíjení motorů) s hospodářskou halou a jezem (km 10,900 – 10,556) proudí voda do rozsáhlé pravobřežní inundace. Po zaplavení pravobřežní inundace (oddělené mlýnským náhonem – dnes nátok na Potoční rybník) voda proudí až k budově bývalého mlýna č.p.2 v obci Kfely (km 9,877).
U horních zahlcených mostů v obci Kfely PF21_M (km 8,877) je zaplavena zástavba na obou březích.
V levé inundaci proudí voda odvodňovacím příkopem, levobřežní zástavba pod ochranou hrázkou je zaplavena. Nad přelévanou lávkou PF16_L (km 9,392) voda proudí i bývalým korytem v pravé inundaci. V levé inundaci u lávky je zaplavena levobřežní zástavba.
V km 9,600 natéká přes louku voda do Potočního rybníku v pravé inundaci. Z prostoru rybníku přepadá voda novým bezpečnostním přelivem v km 9,550.
Pozn.
Poškozená hráz Potočního rybníku byla opravena a v boční hrázi byl realizován bezpečnostní přeliv.
Pozn: (popis dolního úseku v obci Kfely je převzat ze Studie záplavového území toku Bystřice, km 8,293 – 9,222, J.Krise, Vodní cesty, 22.ledna 2009).
V levé inundaci nad klenbovým mostem (km 9,160 – 8,976) voda proudí po cestě, za cestou voda zaplavuje zástavbu. V pravé inundaci voda proudí po louce. Nad klenbovým mostem v obci Kfely proudí skrz oplocení nad garážemi cca 1 m3/s a otevřenou branou do dvora za autoservisem cca 2,5 m3/s, po levobřežní cestě u mostu přepadá 14,5 m3/s a přes pravobřežní cestu u truhlářství přepadá 16 m3/s (celkem přepadá mimo mostní otvor 34 m3/s).
Pod klenbovým mostem voda proudí po levobřežní cestě, přes louku a zahrady, na obou březích je zaplavena zástavba. Přes ocelovou lávku v km 8,744 přepadá voda, zábradlí lávky je sklopeno. V km 8,750 voda přepadá přes pravobřežní silnici a zatápí inundaci pod náspem nové silnice II/221. Zpět ke korytu se voda vrací nad novým silničním mostem. Pravobřežní silnice je u nového mostu v úrovni stoleté vody, část vody pokračuje pravobřežní inundací a v oblouku (km 8,240) se vrací do koryta.
Mezi novým mostem (sil.II/221) a starým klenbovým mostem nad Ostrovem (km 8,423 – 8,308) voda proudí přes levobřežní zahrady. Starý klenbový most v Hroznětínské ulici je právě zahlcen.
Pozn: Při omezení průtočnosti starého klenbového mostu splávím (stromy, stavební materiál...) dojde ke zvýšení hladiny a přepadu vody přes silnici pod novým silničním mostem.
Při průtoku Q100 dojde v obci Pstruží k místnímu proudění přes zahrady, částečnému zaplavení zástavby a proudění vody po silnici č.221. V areálu papírny nad Merklínem proudí voda v pravé inundaci, při omezení průtočnosti v uzavřeném profilu budou zaplaveny i budovy papírny v levé inundaci. V Merklíně voda proudí přes příbřežní zahrady a částečně zaplavuje zástavbu. Pod Meklínem je zaplaven pravobřežní areál ČOV. U autobusové zastávky Sušárna nad Hroznětínem voda proudí přes silnici č.221 a zástavba mezi korytem a pravobřežní silnicí je zaplavena. Dolní část levobřežního areálu pily v Hroznětíně je zaplavena zpětný vzdutím od přelévaného mostu, v pravé inundaci vybřežuje voda na silnici č.221. Nad bývalou pilou v Hroznětíně přepadá voda přes pravobřežní louku do zahrádek a zpět ke korytu se vrací v Koželužské ulici. Zástavba v Koželužské, Školní, Mlýnské, Zahradní, Potoční ulici v Hroznětíně je zaplavena. V dolní části obce Hroznětín přepadá voda přes pravobřežní silnici č.221 do toku Jesenice. V obci Bystřice je zaplavena zástavba na obou březích. Mezi obcí Bystřice a Kfely jsou zaplaveny rozsáhlé inundace (příbřežní porosty, pole). V obci Kfely proudí voda zástavbou na obou březích. V horní části nad Hroznětínem může dojít k výrazným změnám nivelety dna koryta (přesun balvanů). V dolní části může dojít k erozním jevům na pozemcích při soustředěném vybřežení z vyvýšeného koryta na štěrkových náplavech.
stránka b_druh_prirozena_bystice.htm aktualizována: 15.10.2019, publikována: 12.12.2023