<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodní > Přirozená povodeň na tocích > Teplá ř. km 0,000 – 8,255

Z vypočítaných výsledků aktualizované studie záplavového území lze vyvodit tyto hlavní závěry.

Říční trať Teplé je pro stoletý průtok Q100 dostatečně kapacitní prakticky v celém posuzovaném úseku od VD Březová po soutok s Ohří. Vyjímkou jsou jen krátké úseky v katastru obce Březová, ale i zde jsou rozlivy jen minimální.

Kapacita jednotlivých úseků je následující.

V celém dolním úseku v městské části Karlovy Vary, včetně centrální lázeňské oblasti, je koryto opevněno dostatečně dimenzovanými nábřežními zdmi a je kapacitní pro uvedený průtok bez jakéhokoliv vybřežení. To se týká úseku Teplé od soutoku s Ohří, ř. km 0,00, až po most Karlla IV. u galerie, v ř. km 2,943.

V navazujícím úseku od Mickiewiczova mostu v ř. km 3,056, až prakticky po horní konec modelově posuzovaného úseku pod hrází VD Březová, ř. km 8,089, má koryto vesměs lichoběžníkový příčný průřez, v některých dílčích úsecích (zejména na styku se silnicí Karlovy Vary‑Březová a i v některých dalších lokalitách) opevněný opěrnými zdmi. Koryto je v tomto celém úseku prakticky dostatečně kapacitní pro uvedený průtok a je přirozeně stabilizované břehovou vegetací i v neupravených úsecích. V podstatné části je tento úsek zpevněný záhozovými patkami z lomového kamene a mnohde i břehovými pohozy z téhož materiálu, pokrytými travním, nebo jiným vegetačním krytem.

V tomto uvedeném úseku jsou prakticky jen dvě lokality, kde při transformovaném stoletém průtoku bude docházet k menším rozlivům. Je to zejména úsek nad balvanitím skluzem v Březové, ř. km 6,1 až 6,45 (levobřežní rozliv) a dále úsek nad balvanitým skluzem na přítoku Lomnického potoka (také v Březové) ‑ ř. km 7,45 až 7,72 kde se jedná o levobřežní a malý pravobřežní rozliv. V obou úsecích budou prakticky téměř stejné rozlivy i při dvacetileté a i při pětileté povodňové vlně.

Poznámka:

V zimním období by mohla být kapacita některých úseků ovlivněna také ledovým režimem. Těmito jevy by mohl ohrožen především úsek nad Vřídelní kolonádou, kde vlivem nižšího podélného sklonu dna a ostrého oblouku u hotelu Pupp by mohlo dojít k tvorbě nápěchů. Mohlo by dojít i ke snížení průtočnosti v krytém profilu pod Vřídelní kolonádou.

Vypočítaná a vykreslená aktivní zóna velké vody Q100 téměř v celém úseku kopíruje záplavové čáry Q5 (případně Q20) a prakticky nikde nevybíhá z koryta.

 

V předmětném úseku se nachází 31 mostních objektů a lávek a 2 zakryté úseky Mlýnské a Vřídelní kolonády, s vtokovými a výtokovými profily.

Všechny mosty i lávky jsou kapacitní pro stoletý transformovaný průtok Q100 a jeho hladinu nijak neovlivňují.

Nejméně kapacitním objektem je Dvořákova lávka (ř. km 0,884), kde hladina nevyhovuje noremnímu požadavku volné výšky mezi hladinou a mostní konstrukcí (50ti cm volná výška). V tomto smyslu jsou dalšími méně kapacitními objekty i Jánského most (ř. km 1,842), vtok do krytého profilu Vřídelní kolonády (ř. km 1,813) a Špitálská lávka (ř. km 1,588).

Všechny ostatní objekty jsou kapacitní i co do uvedeného noremního požadavku, jen poznamenejme, že situace v mostech vyústní tratě může být ovlivněna nepříznivými odtokovými podmínkami na Ohři.

 

V řešeném úseku se nachází také 12 jezových objektů.

Shora jsou to jezový stupeň pod VD Březová (ř. km 7,892), balvanitý skluz na soutoku s Lomnickým potokem v Březové (ř. km 7,481), balvanitý skluz v Březové (ř. km 6,133), vakový jez nad mostem Jánského (ř. km 1,877), dále 5 prahových stupňů ve dně mezi výtokem z Mlýnské kolonády a Lázeňským mostem (v ř. km 1,343, 1,323, 1,290, 1,259, 1,191) a tři nízké pevné jízky mezi Dvořákovou lávkou a Poštovním mostem (v ř. km 0,833, 0,739 a 0,669)