Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodní > Popis průběhu povodně na Úšovickém potoce ze Studie ZÚ

Nad intravilánem Mariánských Lázní – ř.km 5,666 – 8,219

Nad zástavbou Mariánských Lázní je lesopark (Martínkův park) se dvěma lázeňskými objekty (ř.km 5,770). Koryto potoka je zde kapacitní na Q100, takže objekty nejsou ohroženy touto povodní.

Intravilán Mariánských Lázní – 3. část, ř.km 5,304 – 5,666

Úšovický potok v této třetí městské části protéká mezi Pramenskou, resp Třebízského a Ruskou ulicí. Jsou zde dva zakryté úseky – č. 3 (vtok ř.km 5,429) a 4 (vtok ř.km 5,650). Úsek začíná vtokem ř.km 5,429 do zakryté části č. 3 a končí betonovým mostem v Třebízského ulici ř.km 5,666.

Zakrytý úsek č. 3 (vtok P121P ř.km 5,429) má délku 125 m a provede průtoky Q20, průtoky Q50 a Q100 vybřežují. Totéž platí i v úseku otevřeného koryta s mostky, mezi krytými úseky č. 3 (vtok ř.km 5,429) a 4 (vtok ř.km 5,650). Průtoky Q50 a Q100 vybřeží do Pramenské ulice, ale jen s nepatrnými hloubkami. Krytý úsek č. 4 (vtok ř.km 5,650) provede průtok do Q5, větší průtoky vybřežují. Otevřený úsek nad ním, až k mostu P128M ř.km 5,666 provede Q20. Samotný most ř.km 5,666 má kapacitu Q10, větší průtoky vybřeží vlevo.

Žádná nemovitost v tomto úseku není v aktivní zóně.

Intravilán Mariánských Lázní – 2. část, ř.km 5,005 – 5,304

Úsek probíhá vlastním centrem města – sady Václava Skalníka, a tvoří jednu z jeho dominant. Je celý revitalizačně upraven, s četnými stupni, jízky, mostky a jezírky tak, aby vhodně doplňoval ryze lázeňský charakter této části města.

Úsek ve své dolní části začíná vtokovým profilem ř.km 5,004 do 466 m dlouhé zakryté části č. 2 a nahoře končí výtokovým profilem ř.km 5,304 ze 3. zakrytého úseku.

V celém úseku je koryto poměrně kapacitní. Lze říci, že jeho kyneta provede všude velkou vodu Q5. Vzhledem k tomu, že nad kynetou jsou oboubřežně mírně skloněné svahy, vesměs dostatečně vysoké, ve větší části úseku tok provede i Q100. Tam kde jsou svahy nižší, budou vybřežovat prakticky jen průtoky Q50 a Q100. Některé méně kapacitní mostky ovšem způsobí lokální rozlivy i menších vod. Celý úsek ale prochází městským parkem bez zástavby (stejně jako úsek M. L. č. 1), takže tyto rozlivy nebudou mít negativní důsledky na osídlení a žádná z nemovitostí není v aktivní zóně.

Intravilán Mariánských Lázní – 1. část, ř.km 3,030 – 5,004

Inundační prostory úseku od železničního mostu P47M ř.km 3,029 až po vtok do 2. zakrytého profilu ř.km 5,004 lze charakterizovat jako „volné“ parkové úpravy, nebo alespoň udržované prostory s kultivovanou vegetací. V úseku pod zakrytým profilem až k ř.km 4,538 není žádná sídelní zástavba v dosahu potoka. Jsou zde jen 2 lázeňské objekty (kolonády) s okolními parkovými úpravami – Rudolfův a Ferdinandův pramen.

Na upravených parkových cestách je v tomto úseku asi šest mostků a mostů, jedna lávka a propust. Koryto je zde stabilizováno mnoha stupni ve dně.

Vlastní koryto je v celém tomto úseku přírodně upraveno a má úseky s různou průtokovou kapacitou. Lze přibližně říci, že kapacity jeho jednotlivých úseků jsou od Q5 do Q100. Již při Q20 dojde k zaplavování některých objektů, ale jak již bylo řečeno, žádný z nich není obytný. Pouze jeden objekt na pravém břehu, poblíž Ferdinandova pramene, leží v aktivní zóně.

Mezi profily k ř.km 4,538 a ř.km 5,004 je poměrně dlouhý zakrytý úsek (délky 466 m), který má kapacitu cca 9.5 m3/s, což je hodnota mezi Q5 a Q10 Těsně pod vtokem do zakrytého úseku č. 2 vyúsťuje levobřežní přítok Pstružího potoka, který byl do kapacity uzavřeného úseku započítán.

Při průtoku Q20 a větším již dojde k širokému rozlivu v celé šířce parku mezi levobřežní a pravobřežní zástavbou, většina průtoku proteče po pravobřežní komunikaci. Žádná z nemovitostí v úseku zakrytého profilu neleží v aktivní zóně.

Intravilán Úšovice (dolní městská část Mariánských Lázní), ř.km 1,550 – 3,030

Úsek začíná v profilu klenbového mostu v Okružní ulici ř.km 1,572 a končí přibližně v železničním mostu ř.km 3,029 tratě Mariánské Lázně Teplá. V dolní části tohoto úseku, v prostoru zahrádkářských osad na obou březích, dochází k oboubřežním rozlivům už od Q10, v důsledku vzdutí uvedeným mostem ř.km 1,572. Některé chaty přímo nad tímto mostem leží v aktivní zóně.

Nad stupněm ř.km 1.829, až k výtoku z 1. zakrytého profilu, v prostoru křižovatky Palackého ulice ř.km 1,941, pravobřežně vybřežuje Q100. Aktivní zóna ale zůstává v korytě až pod zakrytý profil. V místě zakrytého profilu je aktivní zóna mimo tento profil, neboť ten neprovede 80% Q100, ale žádná nemovitost v aktivní zóně neleží.

V úseku nad vtokem do zakrytého profilu ř.km 2,032, až nad most u Dětského domu ř.km 2,140 je koryto nekapacitní už od Q10 a zaplavena zde bude oboubřežní městská zástavba. Ta však není v aktivní zóně.

V navazujícím úseku, až po železniční most ř.km 3,029 je koryto poměrně kapacitní (vesměs provede i Q100), ale jsou zde krátké úseky, kde vybřežuje už i Q50. Oboubřežní zástavba je zde vzdálena od koryta 50 až 70 m, při Q100 bude místně zaplavována. Žádná z těchto nemovitostí ale není v aktivní zóně.

Nad Kosovým potokem po intravilán Úšovic, ř.km 0,000 – 1,550

V tomto úseku je rozliv při povodni Q20 a větší poměrně široký, ale není zde žádná nemovitost v dosahu povodně Q100.