<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> INTERNÍ VERZE [Úvodní stránka] Věcná část > Základní charakteristika území > Vodní režim |
HORSKÁ oblast se nachází v horském terénu – vrcholové až svahové části Krušných hor. Typická krajina vrcholové části s plošinným reliéfem se nachází mezi Božím Darem, Rýžovnou, Horní Blatnou a Hřebečnou. Místy vyvinuta rašeliniště ovlivňující chemismus vody – např. tmavé zbarvení vody Mrtvého (Černého) rybníka ležícího přibližně tři kilometry severovýchodně od Hřebečné (rybník je pozůstatkem těžby ze 16. století). Svahová část se od vrcholové části liší hluboko zaříznutými údolími vodotečí:
V zájmovém území obce Abertamy se jedná o koryta potoků Bystřice, Bílá Bystřice, Rybná a jejich přítoků, odvádějících vodu do Ohře. V podhůří, tj. cca 8 km jižně až jihovýchodně od zájmové oblasti obce Abertamy – ve správním obvodu obcí Hroznětín a Ostrov, jsou v erozně akumulačních údolích vyvinuty nivy přecházející v mocné náplavové kužely. Údolní nivy s akumulacemi sedimentů jsou vyvinuty i ve správním území Abertamy, které se vyznačuje nulovou regulací vodního toku Bystřice a pouze částečnou regulací koryta potoka Rybná, která byla provedena v úseku průtoku západní částí obce Abertamy.
V zájmovém území Horní Blatná se jedná o koryta potoků Blatenský, Kozí a jejich přítoků (z nichž nejvýznamnější je Blatenský příkop), vlévajících se do vodoteče Černá ve správním území obce Potůčky (Černá je vzdálena 4,5 km severně až severozápadně od obce Horní Blatná, odvádí vody ze správního území ĆR na německou stranu). Správní území Horní Blatná se vyznačuje nulovou regulací vodního toku Blatenského a Kozího potoka. Kromě výrazné změny hydrologického režimu, který vyvolala hornická činnost.
V zájmovém území Jáchymova se jedná o koryta vodotečí Klínovecký potok, Veseřice, Stísněný potok, Jáchymovský potok a jejich přítoků, odvádějících vodu do Ohře. Další umělá regulace odtoku z území je zajišťována dnes zčásti nefunkčními odvodňovacími zařízeními vybudovanými v 80. letech 20. století. V podhůří, tj. cca 4,5 km jižně až jihovýchodně od zájmové oblasti – ve správním obvodu obcí Hroznětín a Ostrov, jsou v erozně akumulačních údolích vyvinuty nivy přecházející v mocné náplavové kužely. Zmíněné vodoteče se vyznačují poměrně zachovalými přírodními koryty s výjimkou částí tzv. intravilánu obce Jáchymov a dolní části toku Klínovecký potok. Další umělá regulace odtoku (drenážní systémy) se území prakticky nedotkla.
V zájmovém území Merklína se jedná o koryta potoků Bystřice, Lípa, Eliášův potok a jejich přítoků, odvádějících vodu do Ohře. V podhůří, tj. cca 2,5 km jižně až jihovýchodně od zájmové oblasti – ve správním obvodu obcí Hroznětín a Ostrov, jsou v erozně akumulačních údolích vyvinuty nivy přecházející v mocné náplavové kužely. Údolní nivy s akumulacemi sedimentů jsou vyvinuty i ve správním území Merklín. Ve správním území obce Merklín (na rozdíl od Abertam) je koryto Bystřice upraveno – v několika úsecích mezi Pstružím a Merklínem, stejně tak Bílá Bystřice před vtokem do Pstruží a Eliášův potok před vtokem do Merklína. Další umělá regulace odtoku z území je zajišťována odvodňovacími zařízeními (týká se pouze k.ú. Oldřiš). Pro toto území je dominantou hluboce zaříznuté údolí Bystřice, které probíhá zhruba ve směru SZ–JV mezi vrchy Plešivec na levé straně břehu a Jelením hřbetem vpravo (Jelení hřbet má rovněž průběh SZ–JV). Za Merklínem – při východním svahu Vlčince, se toto údolí stáčí do S–J směru, aby "se vyhnulo" vrchu Rozhled. Ze sjezdovky v Merklíně se tak otvírá úžasný pohled do sokolovské pánve přes údolí Bystřice, která jakoby rozčesává dva vrcholy na úpatí Krušných hor – Vlčinec a Rozhled, a vytváří pěšinku mezi nimi.
V zájmovém území Perninku se jedná o koryta potoků Bystřice, Bílá Bystřice, Rybná a jejich přítoků, odvádějících vodu do Ohře. V podhůří, tj. cca 8 km jižně až jihovýchodně od zájmové oblasti – ve správním obvodu obcí Hroznětín a Ostrov, jsou v erozně akumulačních údolích vyvinuty nivy přecházející v mocné náplavové kužely. Údolní nivy s akumulacemi sedimentů jsou vyvinuty i ve správním území Pernink, které se vyznačuje provedením částečné regulace toku Bílá Bystřice v intravilánu obce Pernink a některých jejích bezejmenných přítoků. Další umělou regulaci odtoku z území představují meliorace vybudované v 80. letech 20. století.
V zájmovém území Boží Dar a Potůčky se jedná o koryta potoků Černá, Zlatý potok a jejich přítoků. Oba tyto toky odvádějí vodu z území ČR na německou stranu Krušných hor.
Charakteristickým pro PODHORSKOU oblast je plochý nížinatý terén Ostrovské pánve a jeho přechod do Krušných (na severu až sevrozápadě) a Doupovských hor (na jihu a jihovýchodě). Pánevní část se vyjímá množstvím rybníků – ostrovské, borské, kfelské a regulací koryt potoků. Svahová část Krušných hor je rozčleněna hluboko zaříznutými údolími vodotečí (potoky Plavenský, Hornohradský, Osvinovský).
Pro celé území je geomorfologicky významný potok Bystřice odvádějící vodu do Ohře se svými přítoky – potokem Jáchymovským, Vrbeckým, Borským, Rudným (levostrannými přítoky), potokem Jesenice, Ostrovským (pravostrannými přítoky). Bystřice mění svůj charakter při úpatí Krušných hor a v pánevní části se z horské říčky stává meandrující tok s místně regulovaným korytem. Jižní část správních obvodů Hroznětín a Hájek je odvodňována Sadovským potokem, východní část obce Hájek je odvodňována Nejdovským potokem. Většina koryt v nížinné části je regulována. Potoky ve správním území obce Krásný Les Plavenský a Hornohradský s přítokem Osvinovským si zachovávají horský charakter a rozčleňují svými údolími svahy Krušných hor. Vlévají se přímo do Ohře.
CHOPAV Krušné hory zasahuje i do této oblasti. Vodní režim je ve svahové části Krušných hor velmi podobný s HORSKOU oblastí (spíše svahová část), v oblasti výběžků Doupovských hor je obdobná s oblastí POOHŘÍ. V této kapitole se proto zabýváme především pánevní částí.
Území obce Hájek je bohaté na vodní plochy – nachází se zde soustava na sebe navazujících rybníků v rozsahu cca 16 rybníků a 5 malých vodních ploch. Obec leží v OP PLZ LM II.B Karlovy Vary (ochranném pásmu léčivých vod) což zahrnuje určitá, ač minimální, omezení.
Rozsáhlejší plošné projevy eroze nebyly v tomto území zaznamenány.
Území obce Krásný Les se vyznačuje vysokou lesnatostí – pro tuto oblast nadprůměrnou, což zajišťuje snížení eroze a přirozenou schopnost akumulace vody – CHOPAV Krušné hory zasahuje podstatnou část správního obvodu Krásný les.
V zájmovém území Hroznětína nebyla zaznamenána výraznější plošná eroze. Vodoteč Bystřice patří k nejzachovalejším přírodním tokům, přestože byla v prostoru zastavěného území provedena regulace jejího koryta.
Nadmořská výška Ostrov je 400 až 500 m n. m. Bystřice protéká územím generelním směrem od západu k východu, přičemž téměř kopíruje jižní okraj zastavěné části Ostrova a je výrazným liniovým prvkem v místní krajině. Na větší části zastavěného území je sklon menší než 1 °, na okrajích a v údolních částech vodního toku Bystřice přesahuje 5 °.
Reliéf má charakter členité vrchoviny. Charakteristickými prvky jsou výrazně zahloubená údolí potoků rozčleňující svahy Doupovských – potoky Korunním, Petrovským. Vodní režim svahů Doupovských hor se projevuje výrazně ve Velichově a Vojkovicích. Z Krušných hor pak přitékají potoky Pekelský, Bočský (včetně jejich přítoků) a další bezejmenné toky vlévajícími se přímo do Ohře.
Celé území patří do povodí Ohře, která je zároveň nejvýznamnějším tokem v území. Protéká od jihozápadu k severovýchodu s několika mírnými meandry. Jejími levostrannými přítoky jsou Hornohradský potok s přítokem Osvinovského potoka, dále Pekelský a Bočský potok. Většinou jde o přirozené toky bystřinného charakteru. Pravostranným přítokem je Korunní potok a 5 bezejmenných vodotečí pramenících mimo správní obvod Stráže nad Ohří. Některé krátké toky v obdobích sucha úplně vysychají. V řešeném území se vyskytují rozptýleně pouze malé vodní plochy.
CHOPAV Krušné hory zasahuje i do této oblasti – Stráž nad Ohří. Vodní režim ve svahové části v tomto území je velmi podobný s HORSKOU oblastí (spíše svahová část). Vodní režim svahů Doupovských hor se projevuje výrazně ve Velichově a Vojkovicích.
Pro správní území Velichova je z hlediska vodního režimu významný pravostranný Petrovský potok protékající centrem obce, přímo zástavbou obce. Přitéká po strmé stráni z Doupovských hor, při zvýšené intenzitě srážek může způsobovat lokální záplavy při ústí do Ohře. Má poměrně rozsáhlé povodí mimo katastr obce.
Místní vodoteč (bezejmenná), pramení v jižní pravobřežní části katastru a vlévá se do Ohře. Má důležitý význam jako zdroj pitné vody pro vodovod Velichova.
Nadmořská výška zastavěného prostoru ve Stráži nad Ohří je 325 m n. m. a Boči, 350–375 m n. m. v Korunní, 375 m n. m. ve Smilově a v Kamenci, 425–475 m n. m. v Pekle, 525–550 m n. m. v Malém Hrzíně, 575 m n. m. v Osvinově, 600–765 m n. m. v Srní.
Na větší části zastavěného území je sklon mírný až výrazný, místy sráz (Srní). Nejmírnější sklon je v Boči, v místě vyústění Bočského potoka do Ohře. Na pravém břehu řeky Ohře je sklonitost dána úpatím Dopovkých hor – sklon kolem 6 ° k SZ. Na levém břehu Ohře je sklonitost dána úpatím Krušných hor – sklon zhruba stejný k JV. S nadmořskou výškou – k.ú. Peklo, Osvinov, Malý Hrzín, Srní se zvyšuje sklonitost – nejvýraznější kolem 11 ° až srázovitého charakteru 5 ° je v k.ú. Srní, srázy se nacházejí i v k.ú. Peklo a Malý Hrzín.
Další informace: Vodní toky
stránka b_char_hydro.htm aktualizována: 23.11.2021, publikována: 08.10.2024