|
<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> INTERNÍ VERZE [Úvodní stránka] Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodní > Přirozená povodeň na tocích > Loučský potok |
Popis šíření povodňových situací je popsán postupně od horního okraje řešeného úseku ve směru proudění.
Loučský potok zde protéká širokými loukami, kde se nenacházejí žádné stavby. Přestože koryto potoka není kapacitní a k vylití vody z koryta dochází již při průtocích menších než Q5, šířka záplavového území je zde z důvodu sklonu svahů údolí maximálně 25 m.
Vlivem zcela zaneseného koryta v krátkém lesním úseku zde voda proudí mimo koryto, které není téměř patrné i za zcela běžných průtoků. Část údolí se zanedbatelným příčným sklonem terénu se zde rozšiřuje a díky tomu místy šířka záplavového území přesahuje 100 m. Ani zde nejsou v jeho dosahu žádné objekty.
Zde vede trasa potoka zástavbou části Nového Sedla – Chranišov. Těsně nad místním silničním mostem se napravo od potoka nachází místní rybník. Zvýšený terén před ním soustředí i za průtoku Q100 proud z levého inundačního území do koryta. Na úrovni rybníka však voda přes odlehčovací objekt opět doprava vybřežuje Na opačné straně se bude voda za povodní rovněž dostávat z koryta, zaplaví některé zahrady a pár obytných budov. Pod silničním mostem v km 5,00 niveleta silnice v pravém předmostí postupně klesá. Proto i na této straně bude docházet za povodní k zaplavení obytných budov.
V záplavovém území pro průtok Q100 se zde nachází 6 budov, pro průtok Q20 jen 3 budovy.
V tomto úseku bylo koryto v důsledku důlní činnosti na 3 úsecích zatrubněno. V meziúsecích s volnou hladinou vede trasa koryta v úzkém zářezu mezi výsypkami či tělesem železniční trati. I za extrémních povodňových situací zde šířka záplavového území jen nepatrně převyšuje 10 m.
Od výtokového profilu z posledního zatrubněného úseku pod železniční tratí je koryto až k soutoku s pravobřežním přítokem upraveno do lichoběžníkového profilu. Kapacita potoka zde postačuje na převedení průtoku Q100. Proto nebude docházet ani k zaplavení ČOV na úrovni ř. km 3,6 vpravo od koryta.
Pod zaústěním pravobřežního potoka již uvedená úprava končí, kapacita koryta zde klesá, odpory neupraveného koryta se zvyšují, zároveň se zde zvyšují N-leté průtoky. Pod tímto soutokem bude proto již při průtocích menších než Q100 voda vybřežovat na obě strany.
Zde Loučský potok začíná protékat zástavbou obce Loučky. V profilu ř. km 3,265 se do něj vlévá levobřežní přítok a plocha povodí opět výrazně narůstá. I přes úpravy koryta zde potok kolem pravého oblouku koryta zaplavuje pás široký až 70 m, obytné budovy však nestojí bezprostředně u potoka, a tak se v dosahu záplavového území nachází jen 1 obytná budova. V profilu silničního mostu se proud zkoncentruje do mostního otvoru.
I v tomto zcela přímém upraveném úseku se i za běžných povodní voda z koryta vylévá a to zejména do plochého pravého inundačního území. Blízká obytná zástavba se zde nachází jen mezi levým břehem a paralelně vedoucí silnicí. Protože od levého břehu terén stoupá, budou zaplavovány jen krajní části budov.
V této části protéká Loučský potok centrem stejnojmenné obce Loučky. Důležitým objektem je silniční most v ř. km 2,900. Niveleta silnice od mostu směrem k zástavbě postupně poklesává a nejnižší úrovně dosahuje 80 m od mostu. Protože je zde tato úroveň nižší, než je vzdutá hladina při průtoku Q100 nad mostním objektem, bude se zde za tohoto průtoku proud rozdělovat. Hlavní část proteče mostním otvorem a dál bude bez vybřežení proudit v obdélníkovém profilu až k dalšímu silničnímu mostu. Druhý proud povede mezi domy, přeteče v nejnižším místě sinici a po 150 metrech se opět přiblíží hlavnímu proudu.
I zde má koryto potoka ještě upravený obdélníkový profil, vzhledem k malému zahloubení dna koryta pod okolním terénem zde byla v minulosti řešena protipovodňová ochrana navýšením břehové hrany oboustrannými zídkami. Protože se zde koryto systematicky zanáší, současná kapacita upraveného koryta odpovídá průtoku Q20, při jeho překročení již dochází k vylití vody na obě strany. Existence pravobřežní hrázky způsobuje, že boční proud, který se zde opět přibližuje k trase potoka, bude proudit podél hrázky odděleně až pod profil lávky pro pěší, kde tato úprava končí a koryto opět přechází do lichoběžníkového profilu.
V místě, kde končí zástavba podél koryta a kde končí úprava s obdélníkovým korytem, ještě krátce pokračuje úprava v lichoběžníkovém profilu. Po obou stranách koryta se nacházejí rybníky. Voda se zde bude přes pravý břeh přelévat a z důvodu řady dalších terénních nerovností zde bude průběh hladiny velmi komplikovaný a 1D výpočtem velmi obtížně správně popsatelný. Zde se však již žádné stavby v okolí nevyskytují.
Od profilu ukončení této úpravy následuje zcela přirozené koryto volně se vlnící v zalesněném údolí. Přirozené koryto má malou kapacitu, říční niva je plochá, a tak se šířka záplavového území při průtoku Q5 jen velmi málo liší od hranice pro průtok Q100. Jediným krátkým úsekem s upraveným korytem je místo křížení s dálniční komunikací, její těleso je vedeno vysoko nad úrovní údolí.
Od profilu ř. km 1,75 až k městu Loket vede v údolí železniční trať Loket – Nové Sedlo. Trať je vedena na náspu, koryto potoka ji několikrát křižuje, podle toho k jaké straně údolí se jeho trasa přiklání. Koruna náspu železniční trati v celém lesním úseku vysoce převyšuje i hladinu průtoku Q100. K mírnému přelití koruny náspu může dojít jen v profilu klenbového železničního mostu v ř. km 1,458.
V místě, kde se Loučský potok dostává k okraji zástavby města Loket, se již úroveň náspu železniční trati snižuje. Kolem místa, kde se k trati připojuje silnice a za ní stojí první rodinné domy, tak bude docházet za průtoku Q20 a větších k přelití trati a silnice až k uvedeným domům. Ve směru toku kapacita koryta i přes úpravu dále poklesává a před posledním silničním mostem, za kterým se již ve své výústní trati stáčí potok k řece Ohři, bude z důvodu nekapacitního mostu zaplavována silnice až k obytným domům i za průtoku Q5.
Protipovodňovou ochranu tohoto úseku Loučského potoka by bylo možné vyřešit jen komplexní úpravou potoka se změnou jeho sklonitostních poměrů a rekonstrukcí komplexu silničního a železničního mostu. Jednalo by se nepochybně o velmi nákladné řešení.
Nepříznivé odtokové poměry ve výústní trati jsou mimo jiné vyvolány existencí shybky, která křižuje koryto pod spojeným silničním a železničním mostem v ř. km 0,160 a která nezanedbatelně snižuje sklon dna pod tímto objektem.
stránka b_druh_prirozena_loucsky_potok.htm aktualizována: 21.11.2025, publikována: 23.11.2025