<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Hydrologická charakteristika toků > Hydrologická charakteristika páteřního toku Ohře

Ze Studie záplavového území Ohře – aktualizace 2007, Povodí Ohře, státní podnik. byly do povodňového plánu převzaty následující údaje.

Řeka Ohře (Eger) pramení na úbočí hory Schneeberg v Bavorsku jihozápadně od obce Weizenstadt v nadmořské výšce 752 m n. m. Na české území vtéká u obce Pomezná. Délka celého toku Ohře je 300,2 km, plocha celého povodí je 5613,7 km2. Ohře ústí do Labe v Litoměřicích.

Základní charakteristiky pro Ohři (k profilu pod Bystřicí):

V celé své délce si řeka zachovává převážně severovýchodní směr, odvodňuje Krušné hory a také severní oblast Doupovských hor.

Horní část toku od Chebu má nížinný charakter. Řeka zde většinou meandruje otevřenou krajinou bez lesů mezi lukami a poli v převážně hlinitém až písčitém korytě. Šíře řeky dosahuje 10–15 m, šířka inundačního území je v některých místech i přes 1 km. Pod Kynšperkem n. O. se krajina náhle mění a řeka vstupuje do hlubšího zalesněného údolí a písčité dno je vystřídáno štěrkopískovým a kamenitým.

Pod Sokolovem řeka obtéká ostrým obloukem Loket a hned za městem se zařezává do malebného údolí Svatošských skal. Před Karlovými Vary vtéká Ohře do široké kotliny, proud se zpomaluje a u Doubí přechází v dočasné malé tišiny.

Ohře ve střední části od Karlových Varů opět teče údolím lemovaným lesy, proud se zrychluje, v korytě přibývají kameny a přes četné peřeje, z nichž nejznámější je peřej Hubertus, řeka obtéká masív Doupovských hor. Peřejí neubývá ani u lázní Kyselka a u Radošova. Pod Velichovem se svahy údolí zvolna snižují a z řeky se otevírá výhled na okolní vrchy sopečného původu. Zde se šířka koryta již pohybuje od 20 do 30 m.

Okolí řeky má rozmanitý charakter. Od Chebu ke Kynšperku řeka mírně proudí odlesněnou krajinou mezi loukami. Meandry s krátkými lagunami lemují křovinaté porosty a stromy.

Od Kynšperku se řeka zařezává do údolí s hustými porosty smíšených lesů, které místy ustupují loukám. Přírodní charakter okolí řeky se mění již u obce Tisová, kde se na pravém břehu objevuje stejnojmenná tepelná elektrárna. Odtud přes Sokolov až ke Královskému Poříčí je krajina poznamenána průmyslovou činností a důlní těžbou v sokolovské pánvi. U Lokte Ohře vstupuje působivým údolím do jedné z nejcennějších oblastí Poohří – CHKO Slavkovský les, kde protéká jejím severním okrajem.

V další části toku Ohře, od karlovarské kotliny až ke Klášterci n. O. obklopují břehy řeky z větší části opět smíšené lesy se smrky, buky, lípami a jilmy. Velmi cenné je území tvořené kaňonovitým údolím Ohře mezi Radošovem a Kadaní s přilehlými svahy Krušných hor.

N-leté průtoky na Ohři

Je třeba upozornit, že hodnoty n-letých průtoků od ČHMÚ počítají s průtoky netransformovanými vodními díly. Skutečné transformované průtoky, odpovídající příslušným hydrologickým průtokům netransformovaným, budou velmi pravděpodobně, na přítocích, na nichž jsou VD, o něco nižší (Odrava, Libocký p., Teplá).