Věcná část > Charakteristika zájmového území > Geomorfologická charakteristika

Správní území Tuřan spadá z větší části do geomorfologického celku Chebská pánev. Povrch vlastní Chebské pánve je málo výrazný, tvoří jej mírná kopcovitá pahorkatina s nadmořskými výškami kolísajícími mezi 450 až 480 m. Poměrně plochý reliéf pánve s celkovým sklonem k JV, je slabě rozčleněn mělkými údolími vodních toků.

Vodní toky se významnou měrou podílely i na akumulaci těžených nerostů sedimentárního původu - písků a jílů. Ovšem geomorfologie je s těžbou provázána i naopak - současné povrchové dobývání (stejně tak bývalá hlubinná těžba) se významně projevuje v terénu.

Geologie a geomorfologie se projevila v daném území také v cestní síti. Díky prostupnosti krajiny údolím řeky Ohře, která v zájmovém území našla nejsnazší průchod mezi Smrčinami a Českým lesem, dále díky Lipoltovskému a Šitbořskému potoku, které našly nejjednodušší cestu mezi Českým a Slavkovským lesem, se město Cheb stalo významnou obchodní křižovatkou (směry vyjmenovaných toků jsou shodné se dvěma výše popisovanými hlavními tektonickými směry v území).

V souvislosti s geologií a geomorfologií se v prostoru Chebské pánve vyvíjela především zemědělská výroba (Chebsko je obilnářskou oblastí). Plocha zemědělské půdy přesahuje 57 %. V okolí pánve probíhala těžba rud a dosud probíhá těžba kamene. Také uvnitř pánve se těží - sedimenty (jíly, písky), a těžilo se hnědé uhlí - chebská pánev a její okolí je totiž dobrou surovinovou základnou pro stavební suroviny: štěrky, písky, stavební kámen.

Další informace: Geologické mapy České geologické služby