Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Přívalová (blesková) povodeň

Stanovení limitů pro vyhlašování SPA podle spadlých srážek je vhodné pro povodí těch toků, na kterých nejsou zřízeny hlásné profily. Jde zejména o povodí malých toků a horních částí povodí v horských oblastech s krátkou dobou koncentrace povodně, kdy čas uplynulý mezi příčinnou srážkou a průtokovou odezvou je několik desítek minut. V takových případech je velmi přibližně možné odhadnout vznik situace, odpovídající stupňům povodňové aktivity podle množství spadlých srážek a povodí. Je však nutné si uvědomit omezení, která jsou s tímto postupem spojená.

Přibližný odhad odezvy povodí na spadlé srážky je možný pouze pro dešťové srážky v letním období. Při srážkách do sněhu nebo na zamrzlou půdu tyto limity neplatí. Sněhová pokrývka odtok z deště transformují a tyto složité podmínky tvorby odtoku se obtížně simulují i moderními hydrologickými modely.

V letním období je obvykle vztah mezi srážkou spadlou na povodí a odtokem relativně jednoduší. Důležitou roli hrají charakteristiky povodí, tj. jeho velikost, tvar, nadmořská výška, sklonitost, druh a propustnost půd, geologický podklad, vývoj říční sítě a jeho okamžitý stav, zejména vegetační pokryv a nasycenost povodí. Tu ovlivňují jednak předcházející srážky a způsob jejich odvedení, ale i teplota vzduchu ovlivňující v letních měsících značnou měrou výpar.

Při velmi nasyceném povodí, kde se průtoky například udržují na úrovni 30denní vody, může k dosažení SPA stačit například jen 20 mm srážek. Naopak při nenasyceném povodí a vysokých letních teplotách vzduchu nemusí být například dosažen 2. SPA ani při 80 mm. Pro povodí, na kterých byly kalibrovány hydrologické srážkoodtokové modely, jsou tyto skutečnosti zahrnuty v jejich parametrech. Pro orientační odhad jsou dále rozlišeny limitní hodnoty srážek pro povodí nenasycené a pro povodí nasycené.

Důležité je jak velká část povodí byla srážkou zasažena, případně jestli srážka postupovala po proudu nebo proti proudu hlavního recipientu. Síť srážkoměrných stanic ČR, ze kterých jsou operativně k dispozici informace o spadlých srážkách, není dostatečně hustá pro postižení srážek, zejména pro malá povodí typu povodí obcí Svazku Bystřice. Obvykle je nutné vycházet z bodových měření srážek, kvalitativní představu o jejich prostorovém rozložení je možné získat podle snímků meteorologického radaru. Dále uvedené limitní hodnoty srážek jsou uvažovány jako srážky rovnoměrně pokrývající dané povodí.

Na velikosti kulminačního průtoku se značnou měrou podílí také intenzita srážky. Rozhodující je při tzv. přívalových povodních na malých povodích při letních extrémních bouřkových srážkách. Vyznačují se rychlým nástupem i poklesem průtoků a vysokou kulminací. Protože informace o intenzitě srážek nejsou běžně dostupné, jsou dále uvedené limitní hodnoty vztaženy ke 24hodinovým úhrnům srážek. Nepředpokládá se však zcela jejich rovnoměrné rozložení, takže přibližně mohou platit i pro srážky kratšího trvání.

ČHMÚ: indikátor přívalových povodní

ČHMÚ: indikátor přívalových povodní (arcgis)

iRadar CZ: Aktuální radarová data (bouřky)