<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Přirozená povodeň

Rozsah ohrožení při přirozené povodni vyplývá ze studií záplavového území a závěrů terénního šetření, které na tocích zpracovatel povodňového plánu za účasti zástupce města provedl. Dále byly použity veškeré historické údaje, kterými disponuje městský úřad. V rámci terénního šetření byla pořízena podrobná pozemní fotodokumentace, která je přílohou plánu a byla zanesena do POVIS.

Ohrožení města přívalovými povodněmi potvrzuje i studie Riziková území při extrémních přívalových srážkách, kterou zadal Karlovarský kraj v roce 2012. Tato studie definovala v Karlovarském kraji kritická povodí pro přívalové srážky a kritické body, kde dochází k ohrožení zastavěného území. Několik kritických bodů je definováno v povodí Rodišovky a vždy jeden bod pak na Limnici, bezejmenném přítoku Rolavy v Pozorce, Vitickém potoce a i Lužeckém potoce.

 

Výpis z registru záplavových území: Nejdek platná / zrušená rozhodnutí – sestava: platná / zrušená
POVIS: Registr záplavových území

 

 

---

 

Tabulka obsahuje 6 záznamů, byla aktualizována z databáze dne 24.10.2026

Pojem „záplavová území“ je zaveden ustanovením § 66 vodního zákona. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Periodicita povodně 5, 20 a 100 let značí výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20 a 100 let. Od 1. 6. 2018 je v platnosti vyhláška č. 79/2018 Sb. O způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, která navíc stanovuje záplavová území pro povodně 500leté.

Všechna stanovená, zrušená i zpracovaná záplavová území jsou shromažďována Ministerstvem životního prostředí ČR, jako ústředním povodňovým orgánem a jsou zobrazena na mapě v grafické části povodňového plánu (případně v Povodňovém plánu ČR).

Vypočtené úrovně hladin v záplavových územích vycházejí z předpokladu ustáleného nerovnoměrného proudění pro N-leté průtoky ČHMÚ. Při reálné povodňové situaci (nelze dostatečně přesně odhadnout) může dojít podle intenzity srážek k významným transformacím průtoků vlivem rozlití do inundací, nebo naopak ke zvýšení max. průtoků při protržení vzdutých vodních nádrží, provalení ucpaných mostních objektů, propustků, oplocení, střetu kulminačních vln z přítoků apod. Úrovně hladin jsou vypočteny pro případ volných propustků, mostních profilů, vtoků do uzavřených profilů!

Vzhledem k měřítku map DIBAVOD 1 : 10 000, které používá digitální povodňový plán, se kilometráže studií záplavových území rozchází s mapami DIBAVOD. Studie záplavového území toku vychází z geodetického zaměření toku, a tudíž rozdíly v některých úsecích horních partií mohou být i několik set metrů.

 

>Popis průběhu povodně na hlavních tocích

>Rolava

>Rodišovka

>Limnice