<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> INTERNÍ VERZE [Úvodní stránka] Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Přirozená povodeň |
Rozsah ohrožení při přirozené povodni vyplývá ze závěrů terénního šetření, jež zpracovatel digitálního povodňového plánu za účasti zástupců Mětského úřadu provedl. Dále byly použity veškeré údaje o historických povodních, kterými disponuje Městský úřad. V rámci terénního šetření byla pořízena podrobná pozemní fotodokumentace.
Všechna stanovená, zrušená i zpracovaná záplavová území jsou shromažďována Ministerstvem životního prostředí ČR, jako ústředním povodňovým orgánem a jsou zobrazena v Digitálním povodňovém plánu ČR (dPP ČR) – www.dppcr.cz. V případě nového stanovení záplavového území je aktualizována i grafická část dPP.
Výpis z registru záplavových území: Nové Sedlo platná / zrušená rozhodnutí – sestava: platná / zrušená
POVIS: Registr záplavových území
vodní tok |
ORP |
úsek od - do [ř. km] |
stanovení záplavového území |
---|---|---|---|
vodoprávní úřad datum platnosti |
|||
Sokolov |
0,000 - 5,568 délka 5,6 km |
MěÚ Sokolov |
|
Cheb, Karlovy Vary, Ostrov, Sokolov |
139,285 - 240,220 délka 100,9 km |
KÚ Karlovarského kraje |
|
Karlovy Vary, Sokolov |
171,266 - 197,300 délka 26,0 km |
KÚ Karlovarského kraje |
|
|
ORP: |
Sokolov |
dotčené obce: |
Loket, Nové Sedlo |
počátek úseku [ř. km]: |
0,000 |
konec úseku [ř. km]: |
5,568 |
délka úseku [km]: |
5,6 |
vodoprávní úřad: |
MěÚ Sokolov |
datum: |
12.10.2015 |
příloha: |
|
dokumentace: |
|
|
ORP: |
Cheb, Karlovy Vary, Ostrov, Sokolov |
dotčené obce: |
Březová, Citice, Dalovice, Dasnice, Františkovy Lázně, Hory, Cheb, Chlum Svaté Maří, Karlovy Vary, Královské Poříčí, Krásný Les, Kynšperk nad Ohří, Kyselka, Loket, Nebanice, Nové Sedlo, Odrava, Ostrov, Sadov, Sokolov, Staré Sedlo, Stráž nad Ohří, Svatava, Šabina, Šemnice, Těšovice, Třebeň, Velichov, Vojkovice |
počátek úseku [ř. km]: |
139,285 |
konec úseku [ř. km]: |
240,220 |
délka úseku [km]: |
100,9 |
vodoprávní úřad: |
KÚ Karlovarského kraje |
datum: |
25.03.2008 |
příloha: |
|
dokumentace: |
|
|
ORP: |
Karlovy Vary, Sokolov |
dotčené obce: |
Dalovice, Hory, Karlovy Vary, Královské Poříčí, Loket, Nové Sedlo, Sokolov, Staré Sedlo, Těšovice |
počátek úseku [ř. km]: |
171,266 |
konec úseku [ř. km]: |
197,300 |
délka úseku [km]: |
26,0 |
vodoprávní úřad: |
KÚ Karlovarského kraje |
datum: |
27.11.2015 |
příloha: |
|
dokumentace: |
Tabulka obsahuje 3 záznamy, byla aktualizována z databáze POVIS dne 14.11.2024
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad MÚ Sokolov (DVT) nebo KÚ Karlovarského kraje (VVT).
Pozn: Vzhledem k měřítku map DIBAVOD 1:10 000, které používá digitální povodňový plán, se kilometráže studií záplavových území rozchází s kilometráží map DIBAVOD. Studie záplavového území toku vychází z geodetického zaměření toku, a tudíž rozdíly v některých úsecích mohou být i několik desítek metrů. Proto byly do popisu doplněny názvy ulic, aby se občan lépe orientoval. Kilometráž byla pro komplexnost s textovou částí studie ponechána ze studie ZÚ.
Popis šíření povodňových situací N-letých vod je převzat ze Studie záplavového území Loučského potoka, REVITAL, 2014) V následující pasáži je průběh popsán postupně od horního části řešeného úseku ve směru proudění.
Povodí Loučského potoka se nachází v blízkosti otevřeného hnědouhelného dolu, jehož hranice se nachází východně od města Nové Sedlo. Díky této skutečnosti došlo v minulosti k ovlivnění hydrologického režimu potoka. Původní charakter toku byl v minulosti ovlivněn zejména v úseku nad Novým Sedlem, kde je v současné době potok na několika dlouhých úsecích zatrubněn.
Loučský potok zde protéká širokými loukami, kde se nenacházejí žádné stavby. Přestože koryto potoka není kapacitní a k vylití vody z koryta dochází již při průtocích menších než Q5, šířka záplavového území je zde z důvodu sklonu svahů údolí maximálně 25 m.
Vlivem zcela zaneseného koryta v krátkém lesním úseku zde voda proudí mimo koryto, které není téměř patrné i za zcela běžných průtoků. Část údolí se zanedbatelným příčným sklonem terénu se zde rozšiřuje a díky tomu místy šířka záplavového území přesahuje 100 m. Ani zde nejsou v jeho dosahu žádné objekty.
Zde vede trasa potoka zástavbou části Nového Sedla – Chranišov. Těsně nad místním silničním mostem se napravo od potoka nachází místní rybník. Zvýšený terén před ním soustředí i za průtoku Q100 proud z levého inundačního území do koryta. Na úrovni rybníka však voda přes odlehčovací objekt opět doprava vybřežuje Na opačné straně se bude voda za povodní rovněž dostávat z koryta, zaplaví některé zahrady a pár obytných budov. Pod silničním mostem v km 5,00 niveleta silnice v pravém předmostí postupně klesá. Proto i na této straně bude docházet za povodní k zaplavení obytných budov.V záplavovém území pro průtok Q100 se zde nachází 6 budov, pro průtok Q20 jen 3 budovy.
V tomto úseku bylo koryto v důsledku důlní činnosti na 3 úsecích zatrubněno. V mezi úsecích s volnou hladinou vede trasa koryta v úzkém zářezu mezi výsypkami či tělesem železniční trati. I za extrémních povodňových situací zde šířka záplavového území jen nepatrně převyšuje 10 m.
Od výtokového profilu z posledního zatrubněného úseku pod železniční tratí je koryto až k soutoku s pravobřežním přítokem upraveno do lichoběžníkového profilu. Kapacita potoka zde postačuje na převedení průtoku Q100. Proto nebude docházet ani k zaplavení ČOV na úrovni km 3,6 vpravo od koryta.
Pod zaústěním pravobřežního potoka již uvedená úprava končí, kapacita koryta zde klesá, odpory neupraveného koryta se zvyšují, zároveň se zde zvyšují N-leté průtoky Pod tímto soutokem bude proto již při průtocích menších než Q100 voda vybřežovat na obě strany.
Zde Loučský potok začíná protékat zástavbou obce Loučky. V profilu ř.km 3,265 se do něj vlévá levobřežní přítok a plocha povodí opět výrazně narůstá. I přes úpravy koryta zde potok kolem pravého oblouku koryta zaplavuje pás široký až 70 m, obytné budovy však nestojí bezprostředně u potoka, a tak se v dosahu záplavového území nachází jen 1 obytná budova. V profilu silničního mostu se proud zkoncentruje do mostního otvoru.
I v tomto zcela přímém upraveném úseku se i za běžných povodní voda z koryta vylévá a to zejména do plochého pravého inundačního území. Blízká obytná zástavba se zde nachází jen mezi levým břehem a paralelně vedoucí silnicí. Protože od levého břehu terén stoupá, budou zaplavovány jen krajní části budov.
V této části protéká Loučský potok centrem Louček. Důležitým objektem je silniční most v ř.km 2,900. Niveleta silnice od mostu směrem k zástavbě postupně poklesává a nejnižší úrovně dosahuje 80 m od mostu. Protože je zde tato úroveň nižší, než je vzdutá hladina při průtoku Q100 nad mostním objektem, bude se zde za tohoto průtoku proud rozdělovat. Hlavní část proteče mostním otvorem a dál bude bez vybřežení proudit v obdélníkovém profilu až k dalšímu silničnímu mostu. Druhý proud povede mezi domy, přeteče v nejnižším místě Karlovarskou ulicí a po 150 metrech se opět přiblíží hlavnímu proudu.
I zde má koryto potoka ještě upravený obdélníkový profil, vzhledem k malému zahloubení dna koryta pod okolním terénem zde byla v minulosti řešena protipovodňová ochrana navýšením břehové hrany oboustrannými zídkami. Protože se zde koryto systematicky zanáší, současná kapacita upraveného koryta odpovídá průtoku Q20, při jeho překročení již dochází k vylití vody na obě strany. Existence pravobřežní hrázky způsobuje, že boční proud, který se zde opět přibližuje k trase potoka, bude proudit podél hrázky odděleně až pod profil lávky pro Pěší u panelového domu, kde tato úprava končí a koryto opět přechází do lichoběžníkového profilu.
V místě, kde končí zástavba podél koryta a kde končí úprava s obdélníkovým korytem, ještě krátce pokračuje úprava v lichoběžníkovém profilu. Po jeho obou stranách koryta se nacházejí rybníky. Voda se zde bude přes pravý břeh přelévat a z důvodu řady dalších terénních nerovností zde bude průběh hladiny velmi komplikovaný a 1D výpočtem velmi obtížně správně popsatelný. Zde se však již žádné stavby v okolí nevyskytují.
stránka b_druhy_prirozene.htm aktualizována: 11.05.2023, publikována: 14.11.2024