<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka] Věcná část > Charakteristika území > Hydrologický režim |
Území ORP Mariánské Lázně představuje z vodohospodářského hlediska útvar nadstandardně zásobovaný srážkovou činností a zároveň útvar vykazující vysokou retenci povrchových vod.
Vysoká retenční schopnost je částečně snížena jednak vlivem provedených technických investic do území (melioracemi), dále pak skutečností, že umělé vodní plochy – především rybníky potřebují akutně rekonstrukce. Dalšího posílení retenčních schopností lze dosáhnout revitalizací vodních roků či obnovou vodních řečišť.
Všechny páteřní toky ORP pramení na jeho území. Z tohoto důvodu je pro povodňovou ochranu ORP velmi důležité sledovat srážkovou činnost a vyhodnocovat nasycenost povodí.
Z pohledu ochrany podzemních vod je prioritou ochrana lázeňských pramenů.
Území ORP Mariánské Lázně spadá v I. řádu do povodí Labe, v II. řádu do povodí Ohře a povodí Mže, ve III. řádu do Mže po soutok s Radbuzou, povodí Ohře po Teplou a povodí Teplé a Ohře. Existence rozvodí vyvolává potřebu komunikace jak s Povodím Ohře, státní podnik, tak Povodím Vltavy, státní podnik.
Celé území je protkáno hustou sítí vodních toků. Pramení zde řeka Teplá, řeka Tichá, dále pak potoky Kosový, Úšovický, Pramenský, Mnichovský, Velká Libava, Huťský, Bahnitý, Nezdický, Lipoltovský, Drmoulský a další. Území je pokryto velkým množstvím vodních nádrží různých účelů. Vodní díla určené pro vodárenské účely jsou na území ORP pouze dvě – vodní nádrž Mariánské Lázně a vodní nádrž Podhora.
Většina ploch jsou rybníky provozované v režimu polointenzivního chovu ryb. Jedná se o plošně i velmi rozsáhle vodní nádrže. Hlavním chovatelem v regionu je Rybářství Mariánské Lázně, s.r.o., které hospodaří na většině nádrží v majetku Rybářství Třeboň hld. a.s. Hlavní funkcí rybníků je chov ryb, ochranná funkce je bohužel pouze vedlejší. V rámci postupných rekonstrukcí je bezpodmínečně nutné navýšit retenční funkci rybníků a tím zvýšit stupeň ochrany níže ležících sídel.
Páteřními toky území jsou v území pramenící Teplá, Kosový potok a Úšovický potok.
Teplá pramení severovýchodně od Mariánských Lázní v nadmořské výšce 784 m n. m., odkud teče východním směrem k VD Podhora. Jižně od města Teplá se stáčí k severu, protéká Teplou, Bečovem n. Teplou, nádrží Březová a severní směr si udržuje až ke svému ústí zprava do Ohře v Karlových Varech. Řeka ústí zprava do Ohře v Karlových Varech ve výšce 370 m n. m.
Profil |
ř.km |
plocha povodí [km2] |
QN [m3/s] |
||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 |
2 |
5 |
10 |
20 |
50 |
100 |
|||
Nad Pramenským potokem |
35,100 |
93,66 |
15,3 |
19,2 |
26,5 |
33,8 |
42,6 |
57 |
70,2 |
Nad Sladovským rybníkem |
46,500 |
48,38 |
10,4 |
13,5 |
19,2 |
24,8 |
31,7 |
42,9 |
53,2 |
Úšovický potok pramení pod vrchem Modrý kámen. Potok je levostranným přítokem Kosového potoka, který se dále vlévá do Mže. Od pramene k soutoku s Kosovým potokem prochází jižním směrem městem Mariánské Lázně. Do Kosového potoka ústí přibližně v ř. km 27,3. Celková plocha povodí je 22,0 km2.
Profil |
ř.km |
plocha povodí [km2] |
QN [m3/s] |
||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 |
2 |
5 |
10 |
20 |
50 |
100 |
|||
Ústí do Kosového potoka |
0,00 |
22 |
3,46 |
5,5 |
8,96 |
12,1 |
15,8 |
21,6 |
26,4 |
město Mariánské Lázně – nad ústím Pstružího potoka |
5,07 |
11,83 |
2,48 |
3,94 |
6,42 |
8,69 |
11,3 |
15,5 |
18,9 |
Kosový potok pramení v zalesněném území Přírodního parku Český les, blízko česko-německých hranit. Pramen se nachází přibližně 13,5 km západně od města Mariánské Lázně pod horou Dyleň, která je nejvyšším místem povodí.
Od pramene až k obci Valy teče potok východním směrem obcemi Stará Voda a hranicí Třech Seker. Pod obcí Valy se stáčí na jihovýchod, kde protéká obcí Velká Hleďsebe a dále městem Mariánské Lázně. Pod ním opouští Karlovarský kraj.
Profil |
ř.km |
plocha povodí [km2] |
QN [m3/s] |
||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 |
2 |
5 |
10 |
20 |
50 |
100 |
|||
Nad ústím Jilmového potoka |
20,0 |
132,46 |
8,7 |
13,9 |
22,7 |
30,7 |
40,1 |
54,4 |
66,9 |
Nad Ústím Úšovického potoka |
27,4 |
75,10 |
6,39 |
10,2 |
16,7 |
22,6 |
29,5 |
40,0 |
49,2 |
stránka b_char_hydro.htm aktualizována: 12.12.2022, publikována: 07.10.2024