<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodněmi > Přirozená povodeň

Rozsah ohrožení při přirozené povodni vyplývá ze studií záplavového území Svatavy a ze závěrů terénního šetření, jež zpracovatel digitálního povodňového plánu za účasti zástupců Úřadu městyse provedl. Byly využity i závěry terénního šetření ze zpracování Studie riziková území při extrémních přívalových srážkách v Karlovarském kraji.

Dále byly použity veškeré údaje o historických povodních, kterými disponuje Úřad městyse. v rámci terénního šetření byla pořízena podrobná pozemní fotodokumentace, která je přílohou plánu a byla zanesena do POVIS.

Nejdetailnější podklady jsou k dispozici ke Svatavě, ke které byly v rámci procesu plánování v oblastech povodí zpracovány i mapy rizik dostupné v centrálním datovém skladu. Data centrálního datového skladu jsou veřejnosti k dispozici formou map povodňového nebezpečí, ohrožení a povodňového rizika nebo přehledného tabulkového výpisu.

Svatava

Průběh povodně vyplývá ze zpracované studie záplavového území a z dokumentace zpracování map povodňových rizik.

V horní části správního území (nad železničním mostem v Davidově po Luh nad Svatavou) protéká Svatava vesměs poměrně sevřeným údolím bez trvalého osídlení a rozlivy za extrémních průtoků zde již nejsou rozsáhlé. Malou vyjímkou je asi 1 km dlouhý neobydlený úsek nad železničním mostem v Davidově, kde záplavy při větších extrémních průtocích dosahují šířky až 250 m, dále krátký úsek nad železničním mostem nad Svatavou (ř. km 3,643), kde tyto průtoky zaplavují pravobřežní inundaci s chatovou osadou.

Zcela odlišně je tomu v úseku přes celý intravilán Svatavy – od železničního mostu v Davidově na horním okraji intravilánu Svatavy, v ř. km 2,602 po dolní silniční most ve Svatavě. v tomto úseku je koryto Svatavy sice upravené, ale jeho kapacita je pod hranicí velké vody Q20 (až na několik lokálních úseků by bylo možné říci, že jeho kapacita je právě na hranici této velké vody). Za vyšších (než uvedených) povodňových průtoků bude v tomto úseku docházet k rozsáhlým rozlivům do levobřežní a zejména i pravobřežní inundace. Jedním z důvodů je i poměrně vysoký pevný jez v horní části Svatavy (ř. km 2,338) a poměrně “mělké” koryto nad ním. Za extrémních povodňových průtoků (Q20 až Q100) bude jez (proti podjeznímu úseku) významně vzdouvat úrovně nadjezních hladin a v úseku pod železničním mostem v Davidově až po jez bude docházet k významnému oboustrannému vybřežování do inundačního území. Vzhledem k plochému charakteru inundačních prostorů se vybřežená voda nebude s největší pravděpodobností stahovat zpět do koryta, ale proteče celým intravilánem městyse až k železničnímu mostu v dolní části intravilánu Svatavy. To se týká zejména zcela ploché pravobřežní inundace, která při Q100 bude zaplavena až k železniční trati v území za Pobřežní a Palackého ulici. v levobřežní inundaci bude při Q100 s největší pravděpodobností zaplaveno celé území až za ulici ČSA, včetně celého průmyslového areálu bývalé přádelny. Levá inundace je výškově více členitá a přesný rozliv může probíhat více scénáři dle aktuální situace.

V dolním úseku, od železničního mostu ve Svatavě (ř. km 0,995) po soutok s Ohří, je koryto v území dostatečně “zaříznuté” a je prakticky kapacitní až do průtoku Q100.

Aktivní zóna velké vody Q100 kopíruje téměř v celém úseku městyse záplavové čáry Q5 (případně Q20) a nikde prakticky významněji nezasahuje do zástavby (zejména do trvalého osídlení). Vyjímkou je pravá inundace s chatovou osadou Na Špici nad Svatavou.