Hydrologická charakteristika

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

[Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území >

Hydrologická charakteristika

Páteřním tokem území je řeka Ohře. Na území města Karlovy Vary patří mezi větší přítoky Ohře přítok Chodovského potoka (zleva ř. km 172,2), Rolavy (zleva ř. km 171,4) a Teplá (zprava ř. km 169,6). Menšími přítoky jsou pak Vratský potok (zprava ř. km 163,9) pramenící u Olšových Vrat a Hloubek (zprava ř. km 163,19) kopírující hranicí správního území města.

Na území města Karlovy Vary se nachází řada menších vodních ploch. Jedná se o rybníky a zatopené propadliny. Zásadní vliv na průběh povodní na Teplé však mají VD Březová a VD Stanovice ležící v těsné blízkosti, ale již mimo správní území města, ovlivňující zásadním způsobem průtoky v Teplé.

Území města zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod. Jedná se CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les. CHOPAV se rozléhá ve středu ORP Karlovy Vary a pojímá v sobě 14 obcí (Karlovy Vary, Březová, Kolová, Pila, Andělská Hora, Stružná, Bochov, Útvina, Krásné Údolí, Otročín, Chodov u Bečova nad Teplou, Bečov nad Teplou, Stanovice, Teplička).

Okraj města u Olšových Vrat zasahuje ochranné pásmo vodního zdroje Stanovice. V lokalitě Olšových Vrat a toku Hloubek je ještě několik menších zdrojů se stanoveným ochranným pásmem vodního zdroje.

Území je samozřejmě významnou měrou zasaženo ochrannými pásmy přírodních léčivých zdrojů. Tato ochranná pásma zasahují celou rozlohu Karlových Varů. Lázeňské centrum spadá pod nejvyšší ochranu třídy I.A a I.B.

Ohře

Řeka Ohře pramení v Německu a prochází celým územím Karlovarského Kraje. Její celková délka na území ČR činí 246,55 km (z toho cca 15 km na území města Karlovy Vary). Po Vltavě je Ohře v Čechách druhým největším levostranným přítokem Labe.

Ohře ve střední části u Karlových Varů teče údolím lemovaným lesy, proud se proti vrchní chebské a sokolovské pánvi zrychluje, v korytě přibývají kameny a přes četné peřeje, z nichž nejznámější je peřej Hubertus. Pod městem řeka obtéká masív Doupovských hor.

V okolí Karlových Varů je sklon koryta 0,141 %, mezi Karlovými Vary a Loktem jen 0,091 %. Rychlost vody odpovídá sklonům a pohybuje se v zájmovém úseku při povodňových průtocích toku mezi 1,2 až 2,3 m/s. Režim proudění je v celém zájmovém úseku toku říční.

N-leté průtoky na Ohři (data k roku 2011)

Hydrologický profil

ř. km
(Dibavod)

Q1

Q2

Q5

Q10

Q20

Q50

Q100

Třída přesnosti

nad Stokou

190,52

129

180

254

316

381

474

548

II.

nad Chodovským p.

177,38

132

184

260

322

388

481

556

II.

nad Rolavou

176,79

136

189

267

332

401

498

577

II.

nad Teplou

174,79

138

192

274

341

413

515

598

II.

LG Karlovy Vary – Drahovice

173,84

150

209

297

369

447

556

645

II.

Pozn: Je třeba upozornit, že hodnoty n-letých průtoků od ČHMÚ počítají s průtoky netransformovanými vodními díly. Skutečné transformované průtoky, odpovídající příslušným hydrologickým průtokům netransformovaným, budou velmi pravděpodobně, na přítocích, na nichž jsou VD, o něco nižší (Odrava s VD Jesenice, Libocký p. s VD Horka, Teplá s VD Březová s VD Stanovice).

Rolava

Rolava pramení v rašeliništích při státní hranici v Krušných horách, severně od Rolavy ve výšce 918 m n. m. Protéká Nejdkem, Novou Rolí, Starou Rolí a po své cestě jižním směrem ústí zleva do Ohře v Karlových Varech – Rybářích.

Ve spodní trati protéká Starou Rolí a místní části Rybáře v Karlových Varech. Jedná se o silně zastavěnou část toku.

N-leté průtoky na Rolavě (data k roku 2006)

Hydrologický profil

ř. km
(Dibavod)

Q1

Q2

Q5

Q10

Q20

Q50

Q100

Třída přesnosti

Ústí do Ohře

0,00

16,7

25,4

39,6

52,3

66,6

88

106

III

Teplá

Teplá pramení severovýchodně od Mariánských Lázní v nadmořské výšce 784 m n. m. odkud teče východním směrem. Západně od města Teplá napájí VD Podhora. Jižně pod Teplou se stáčí k severu, protéká Teplou, Bečovem nad Teplou a směřuje k VD Březová, kterým protéká. Pod VD protéká sevřeným údolím směrem ke Karlových Varům, jejichž lázeňským centrem v již kompletně opevněném korytě protéká. V Karlových Varech ústí v ř. km 169,6 do Ohře.

Velký význam pro povodňovou ochranu Karlových Varů má VD Březová a VD Stanovice.

N-leté průtoky na Teplé (data k roku 2008)

Hydrologický profil

ř. km
(Dibavod)

Q1

Q2

Q5

Q10

Q20

Q50

Q100

Třída přesnosti

Vakový jez v KV

6,150

36,6

45,3

61,4

77,2

96,3

127

155

III

Ústí do Ohře

0,00

44,8

55

72,9

89,5

111

147

179

III

Chodovský potok

Chodovský potok pramení v Krušných horách západně od obce Poušť v nadmořské výšce 665 m n. m. Do řeky Ohře ústí z levé strany v ř. km 172,23 v Karlových Varech – Dvorech v nadmořské výšce 370 m n.m. Tok obtéká areál SU, a.s. Vřesová a protéká Starou Chodovskou a centrem Chodova. Pod Chodovem se mění upravený charakter koryta na přírodní a tok pod Mírovou i meandruje. Dále směřuje jihovýchodním směrem k obchodní zóně Tesco, kterou míjí a podél areálu porcelánky směřuje do Dvorů k Moseru, za nímž ústí do Ohře. Dolní úsek Chodovského potoka od ústí až po porcelánku je z hlediska povodňového ohrožení k nejkritičtějším úsekem přítoků Ohře ve městě.

N-leté průtoky na Chodovském potoce (data k roku 2004)

Hydrologický profil

ř. km
(Dibavod)

Q1

Q2

Q5

Q10

Q20

Q50

Q100

Třída přesnosti

Jenišov

5,35

16,8

25,2

38,5

50,1

63,2

82,3

98,7

III

Ústí do Ohře

0,00

17,7

26,5

40,5

52,8

66,5

86,7

104

III

 

>Analýza časových možností

>Historické povodně na území ORP

>Povodeň 1890 na Teplé

>Povodeň v červenci 1954

>Zimní povodeň 1964


Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologická charakteristika

   | tisk | nahoru |

stránka b_char_hydro.htm aktualizována: 19.12.2024, publikována: 19.12.2024