<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologická charakteristika > Jáchymovský potok

Jáchymovský potok pramení v Krušných horách v nadmořské výšce 963 metrů pod jihovýchodním svahem Božídarského Špičáku, přibližně 2 km severně od jáchymovské radnice. Teče jižním směrem a protéká celým městem Jáchymov. U jihovýchodního okraje Jáchymova se do něj zleva vlévá potok Veseřice.

Tvar a šířka údolí je značně proměnlivá. V Jáchymově je údolí sevřené se strmě spadajícími svahy. Své dnešní základní rysy zde získalo ve svrchním pliocénu popř. až pleistocénu. Má velký spád a příkré svahy, na nichž nacházíme periglaciální tvary jako izolované skály, kamenné proudy, balvanová moře apod. Hluboce sevřeným údolím lemovaným strmými svahy přitéká Jáchymovský potok až do Horního Žďáru. Zde již přes Dolní Žďár a navazující Ostrov pokračuje v otevřené krajině. Do Bystřice se vlévá jako levostranný přítok na jejím 8,1 říčním kilometru.

Povodí Jáchymovského potoku má poměrně nestálý vodní režim, kdy zvýšené průtoky procházejí vodními toky převážně v období přívalových srážek. Na tom má kromě jiného rozhodující podíl relativně nepříliš vzdálená pramenní oblast Krušných hor s vysokými srážkovými úhrny .

V horním úseku v Jáchymově ř. km 9,400–6,892 prochází Jáchymovský potok převážně uzavřeným profilem. Uzavřený profil je ve čtyřech krátkých úsecích přerušen otevřeným profilem. V ř. km 6,892–6,477 vede to neupraveným, přirozeným korytem. Koryto v úseku níže ř. km 6,477–3,636 je většinou upravené, svahy jsou různým způsobem opevněné, pouze místy se jedná o přirozené koryto. V úseku ř. km 6,477 až 6,418 a ř. km 6,286 až 6,197 prochází tok uzavřeným profilem. Tok má nejčastěji lichoběžníkový průtočný průřez (sklon svahů cca 10 : 1, šířka ve dně 1,5–3,5 m a hloubka 1–3 m). Svahy jsou opevněny kamennou dlažbou do betonu. V uzavřeném profilu je strop vytvořen z betonových překladů.

Průtoky v Jáchymovském potoce v rozsahu Jáchymova a i níže ležícího Ostrova jsou prakticky „neovlivněné“ – tím se rozumí, že v jejím povodí (32,457 km2) se nenacházejí žádné významnější retenční nádrže, které by při povodňových situacích mohly ovlivnit hodnoty kulminačních průtoků v řece. S novými přehradami, které by mohly být zásadním přínosem pro protipovodňovou ochranu v oblasti podél Jáchymovského potoku, nelze v horizontu nejbližších let počítat.

Jáchymovský potok, respektive povodňové situace, budou v Jáchymově i níže ležícím Ostrově ovlivněn jednak krytým profilem v Jáchymově, tak i několik silničními mosty a lávkami které mohou negativně ovlivnit úroveň hladiny při kulminačních průtocích velkých vod.

N-leté průtoky
(data Studie záplavového území, 2004)

Od ř. km 9,500 až po ř. km 6,300 prochází Jáchymovský potok přímo městem Jáchymov, přičemž od lapače splavenin ř. km 9,400 po ř. km 6,910 je koryto převážně vedeno v uzavřeném profilu. Po ř. km 7,100 je zástavba řadová, složená z vícepodlažních domů městského typu v jejichž přízemí jsou umístěny obchody a další služby. Zástavba je většinou rozmístěná po obou stranách komunikace. Ve spodní části Jáchymova se nachází komplex lázeňských budov, které by ale neměli být při povodňovém průtoku zasaženy. Ke komplexu Uranových lázní náleží také parkoviště pro motorová vozidla, které leží na pravém břehu Jáchymovského potoka. V ř. km 6,200 leží na pravém břehu koryta ČOV Jáchymov.

V úseku mezi Jáchymovem a Horním Žďárem kopíruje trasa koryta silnici I/25, která může být při povodni zaplavena. V této části toku se nachází pouze ojedinělá zástavba na pravém břehu Jáchymovského potoka. Mimo tyto zastavěné lokality se v inundačním území toku nachází převážně neupravovaná vegetace.