<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> Opatření k ochraně před povodněmi |
Jedná se o preventivní opatření, prováděná v době povodňového klidu a operativní opatření, prováděná v době povodně. Soubor všech opatření k ochraně před povodněmi řídí a koordinuje povodňový orgán obce.
K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, případně stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.
•Zpracování a aktualizace povodňového plánu obce,
•Pomoc občanům se zpracováním povodňového plánu vlastníka nemovitosti.
•Provádění povodňových prohlídek včetně uložení nápravných opatření – v Šindelové zejména kontrola stavu koryta Rotavy a dalších toků, stavu nádrže Tajch a stavu hospodaření na lučních pozemcích.
•Pořízení protipovodňových zábran – např. pytle, plnička a smluvní zajištění dovozu písku včetně zajištění personálních kapacit pro plnění pytlů.
•Smluvní zajištění prostředků pro zabezpečovací a obnovovací práce.
•Smluvní zajištění statika, dendrologa, hygienika, veterináře pro posouzení území a objektů po povodni.
•Kontrola způsobu uskladnění a stavu provozuschopnosti prostředků na ochranu před povodněmi – kontrola skladů, doplnění zásob pro zabezpečovací a záchranné práce.
Je nutné uvažovat i s vybavením pro dobrovolníky při obnovovacích pracích.
•Zřízení a provoz monitorovací sítě srážkoměrů, hlásných profilů a míst vizuální kontroly – stanovení stupňů povodňové aktivity pro profily a jejich průběžné ověřování a případní ladění, stanovení stupňů povodňové aktivity podle konkrétních zkušeností z dešťových srážek.
•Nastavení systému vyrozumívání občanů – elektronické sirény, rozhlas, megafon, mobilní spojení, hromadné SMS.
•Zpracování manipulačního řadu vodních děl v majetku obce a průběžná aktualizace dokumentace.
•Metodická práce – průběžné informování občanů o novinkách na úseku povodňové ochrany (stanovení nového záplavového území, existence důležitých dokumentů povodňové ochrany apod.).
•Informování občanů o upozorněních a výstrahách ČHMÚ a hrozbách povodně.
•Dokumentační práce v obci a záplavových územích v době klidu.
Povodňové zabezpečovací práce jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků. Jsou to zejména:
•Vedení hlásné povodňové služby – vyrozumívání, varování, průběžná komunikace atd.
•Zřízení hlídkové služby.
•Manipulace na rybníku Tajch dle schváleného manipulačního řádu.
•Odstraňování překážek v korytech a v blízkosti kritických objektů (mostů, propustí, odvodňovacích struh).
•Instalace individuálních protipovodňových zábran u ohrožených nemovitostí v rozlivu toku i podél tras odtoku po cestách a z polí, hrazení komunikací pro minimalizaci nekontrolovaného proudění po silnicích.
•Opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací.
•Zabezpečení a ukotvení odplavitelného materiálu u nemovitostí a v potenciálním rozlivu Rotavy a přítoků
•Opatření k omezení znečištění vody při možném sekundárním ohrožení.
Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňového orgánu obce Šindelová (dbf).
Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem povodí na celém vodním toku nebo v celém povodí.
Povodňovými záchrannými pracemi se rozumí soubor technických a organizačních opatření prováděných za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených území. Tyto práce souvisejí se záchranou životů a majetků obyvatelstva postižené oblasti. Záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské životy, veřejný život nebo hospodářské zájmy jako doprava, zásobování, spoje, zdravotnictví zajišťují povodňové orgány ve spolupráci s ostatními účastníky ochrany před povodněmi, zejména složkami IZS.
Tato opatření se provádějí již v době povodně, jejich dokončení se však provádí až po povodni. Jedná se o:
•Obnova narušených funkcí v území.
•Dokumentační práce a vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod.,
•Vyhodnocení příčin negativně ovlivňujících průběh povodně.
•Vyhodnocení účinnosti přijatých opatření a vyhodnocení funkčnosti protipovodňových zábran.
•Pomoc občanům s obnovou území a nemovitostí, zajištění základních služeb a dodávek.
•Návrhy na úpravu povodňových opatření a dokumentací povodňových plánů.
Povodňové prohlídky jsou jedním ze základních preventivních opatření. Prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních dílech a v potenciálním rozlivu, nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně, nebo její škodlivé následky.
Sledují se zejména splaveniny a další překážky snižující kapacitu koryta, odplavitelný materiál skladovaný v potenciálním rozlivu a další skutečnosti ovlivňující povodeň.
Povodňové prohlídky organizuje a provádí povodňový orgán obce Šindelová (dbf) nejméně 1× ročně většinou před jarním táním (únor – březen), za účasti správců vodních toků (Povodí Ohře, státní podnik pro Rotavu a Lesy ČR, státní podnik, pro Oborský, Vřesový potok a Skřiváň). Odpovědnou osobou za svolání povodňové prohlídky je starosta obce.
Z prohlídek se zpracovávají zápisy, případně se pořizuje další dokumentace (např. fotografie, videozáznam). Je zapotřebí si všímat stavu a kapacity koryt vodotečí, hrázových objektů, mostů, propustků, nežádoucích porostů a stromů v korytech apod.
Na základě provedených prohlídek se přijímají patřičná opatření, která vedou k odstranění případných rizik při povodni, kterými mohou být např. skládky, špatně zajištěné plovoucí objekty, nežádoucí křoviny a dřeviny apod. Dále se na základě prohlídek přijímají další opatření, které vedou ke zvýšení kapacity profilů apod.
Povodňový orgán obce může na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost vodoprávní úřad rozhodnutím.
Mimořádné povodňové prohlídky se provádí v měsíci únoru a březnu v případě, že je větší množství sněhových zásob a jsou nižší teploty, než je běžný roční průměr. Účelem je zabezpečení dobrého odtoku z tajícího sněhu. Kontroluje se rovněž vodní hladina na všech tocích a rybnících a posuzuje možnost vzniku ledových bariér na technických objektech v korytech toků.
Dalším případem provedení mimořádné povodňové prohlídky je dosažení 1. SPA s výhledem dosažení 2. SPA, kdy na území obce před tím nebyla provedena řádná povodňová prohlídka. Prohlídky konají povodňové orgány obce a organizace za spolupráce se správci toků, vlastníky nemovitostí, resp. vodních děl.
K regionální evidenci provádění povodňových prohlídek a pro kontrolu plnění opatření a závěrů zpracoval Krajský úřad Karlovarského kraje samostatnou on-line aplikaci . Vstup do aplikace je možný pouze přes heslo, které obce obdržely.
stránka b_poop.htm aktualizována: 25.09.2024, publikována: 07.10.2024