Seismická charakteristika
Severozápadní cíp území ČR spolu se sousedními částmi Saska (Vogtland) a Bavorska, ohraničený městy Kraslice, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Marktredwitz, Selb a Plauen, je znám občasným výskytem slabších zemětřesení. Zemětřesení se zde zpravidla shlukují do tzv. rojů, kdy v období několika dnů až týdnů dojde k většímu množství otřesů. Mezi silnějšími zemětřesnými roji bývají delší období klidu trvající několik let. Nejsilnější zemětřesení jsou pociťována obyvateli v širokém okolí a mohou způsobit i škody na budovách. První dochovaná zpráva o západočeských zemětřeseních pochází již z r. 1198.
Příčinou zemětřesné činnosti v západních Čechách je patrně zeslabení zemské kůry pod touto oblastí. To se během jejího geologického vývoje projevilo mj. vznikem podkrušnohorských uhelných pánví a intenzivní sopečnou činností. Nejmladší sopka na našem území, Komorní Hůrka u Františkových Lázní, byla aktivní ještě před 500 tisíci lety, tedy na počátku čtvrtohor. Pozůstatkem vulkanismu jsou četné prameny minerálních vod a výrony kysličníku uhličitého (CO2). Západočeská oblast je díky tomu známá nejen svými četnými lázněmi, ale i dalšími neobvyklými přírodními úkazy, např. jedinečnou přírodní rezervací Soos v chebské pánvi s tzv. bahenními sopkami.
Průběh zemětřesné činnosti v západočeském regionu během posledních 200 let ukazuje graf na obrázku výše. Svislá osa vyjadřuje roční výskyt zemětřesení, jejichž makroseismická intenzita byla větší než 3. Po dvacetiletém období zvýšené zemětřesné činnosti na přelomu 19. a 20. století došlo k zatím poslednímu silnému zemětřesnému roji v západních Čechách v letech 1985/86, kdy se zde vyskytlo během dvou a půl měsíce několik tisíc otřesů různé intenzity.
Zemětřesný roj 1985/1986
Nejsilnější zemětřesení tohoto seismického roje pocítěné 21. prosince 1985 s magnitudem 4,6 bylo pocítěno prakticky na celém území Čech. Jeho intenzita dosáhla až 7° MSK-64. Ohnisko se nacházelo v hloubce asi 10 km. Nejsilnější účinky mělo toto zemětřesení v obcích Skalná, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesná, kde bylo poškozeno přibližně 15 % domů (trhliny ve zdi resp. v omítce, spadlé nebo poškozené komíny, škvíry mezi panely, vypadávání nevázaného zdiva a pod.). Poškozené domy byly i v Chebu, Františkových Lázních a Kynšperku.
Monitorování zemětřesné činnosti
Díky rozmístění moderních seismických stanic v západních Čechách byly získány nové poznatky o průběhu zemětřesné činnosti. Bylo zjištěno, že ohniska zemětřesení leží téměř výlučně ve čtyřech oblastech v Čechách v okolí Nového Kostela, Kraslic, Kopanin (nedaleko německého Bad Elsteru) a Lazů (poblíž Lázní Kynžvart), a dvou v Německu u Plauen a Marktredwitz. Oblast Nového Kostela je ze všech těchto oblastí nejaktivnější; oblast Lazy byla teprve tímto výzkumem objevena. Omezení zemětřesné činnosti na výše uvedené zóny v několika uplynulých letech ovšem nevylučuje, že při příštím zemětřesném roji nemůže dojít k "oživení" některé jiné části západočeského regionu.
Měření pomalých pohybů zemského povrchu
Kromě velmi rychlých krátkodobých pohybů při zemětřesení dochází na zemském povrchu též k pozvolným pomalým posunům. Jejich rychlost dosahuje v nejaktivnějších oblastech na Zemi několika desítek milimetrů za rok. Ve středoevropském regionu rychlost takových pohybů pravděpodobně nepřesahuje několik mm/rok. Tento pohyb nebývá rovnoměrný – v období silných zemětřesení je zpravidla rychlejší, naopak po odeznění zemětřesné činnosti se může na nějaký čas úplně zastavit.
Pomalé pohyby zemského povrchu se měří velmi přesnými geodetickými metodami, které v posledních letech využívají družicovou techniku. V zemětřesné oblasti západních Čech a jejím bezprostředním okolí byla v letech 1993-94 vybudována síť 26 bodů, na nichž lze velmi přesná geodetická měření provádět. Měření se pravidelně 2× ročně opakují a jejich výsledkem jsou souřadnice každého bodu sítě – zeměpisná šířka a délka a nadmořská výška. Z opakovaných měření lze zjistit, zda se poloha bodu vzhledem k minulému měření změnila. Dosavadní výsledky ukazují, že ve sledovaném období, tj. od r.1994, k měřitelným posunům nedošlo. To odpovídá výsledkům pozorování seismických stanic, které ve stejném období zaznamenávají nanejvýše velmi slabou mikrozemětřesnou činnost.
Změny režimu spodní vody
V oblastech se silnou zemětřesnou činností bývají v souvislosti s výskytem zemětřesení často pozorovány změny úrovně hladiny spodní vody. Také minerální prameny mohou měnit svoji vydatnost, obsah minerálních látek a CO2. Komplexní výzkum těchto parametrů v západočeské oblasti je teprve v počátcích. Speciálními přístroji pro záznam úrovně hladiny spodní vody byly osazeny dva vrty, jeden v blízkosti osady Křižovatka v chebské pánvi, druhý poblíž Adorfu v Německu. Sledováno je také mnoho pramenů v západočeských lázních, zatím však většinou jen pro účely lázeňských organizací.
Zemětřesné ohrožení
Základní povinná opatření při výstavbě nových domů jsou daná zákonem – u nás normou ČSN 730036 "Seismická zatížení staveb". I když stavba plně normě odpovídá, je třeba počítat s řadou jevů, které mohou být nebezpečné. Uvnitř domů je to např. opadávání větších kusů omítky na styku stěn a stropů, vznik trhlin ve zděných příčkách, pád neupevněných vratkých předmětů se skříní, porušení rozvodu plynu a elektřiny s možností následného výbuchu atd. Tím nechceme říci, že na ulici, kam řada lidí ve strachu vybíhá, je bezpečněji. Právě naopak. Pokud se stavba neřítí, což je případ zemětřesení u nás, je na ulici méně bezpečno než uvnitř. Zejména mezi vyššími domy a v užších ulicích může snadno dojít k poranění při pádu tašek, částí komínů, porušeného zdiva starých domů apod. V nebezpečí jsou mezi vyššími domy ovšem i vozidla. Protože západočeská zemětřesení přicházejí zpravidla v rojích, je nutno ihned odstranit ty předměty, které se při prvním otřesu uvolnily a při následujícím mohou spadnout (např. střešní tašky).
Zdroj: Akademie Věd, Geofyzikální ústav Praha
Další informace:
