Věcná část > Základní charakteristika území > Geologie a hornické prostředí

Území ORP Cheb je geologicky i geomorfologicky velmi pestré, ačkoliv velká část území je tvořena „jednoduchým“ rovinatým terénem jedné z podkrušnohorských pánví – pánve chebské. Hlavním důvodem pestrosti je skutečnost, že pánev se nachází na křížení dvou významných tektonických struktur, a to tzv. riftu oháreckého SV – JZ směru a příkopové propadliny chebsko – domažlické SSZ – JJV směru. Projevem těchto linií na povrchu jsou podkrušnohorský prolom a tachovská brázda.

Geologický význam chebské pánve je tedy z hlediska tektonické stavby českého masívu jako celku značný. S recentní aktivitou tektonických linií souvisí specifika popisovaného území a jeho velký potenciál popř. limity využití: vývěry léčebných pramenů nejen ve Františkových Lázních, rezervace SOOS s mofetami, nejmladší sopky Železná a Komorní hůrka, zemětřesení, které bylo nejvýraznější v r. 1985, nebo uranové zrudnění smrčinské žuly.

Geologicky lze území rozdělit na dvě základní jednotky – chebskou pánev a krušnohorskou oblast. Petrograficky lze území ORP Cheb rozdělit do čtyř skupin hornin lišících se nejen charakterem hornin, ale i plochou, kterou zaujímají. Od největší plošné výměry k nejmenší nyní skupiny posujeme: první skupinou hornin jsou uhlonosné sedimenty chebské pánve – jíly a štěrkopísky v centrální části území ORP Cheb. Druhou nejpočetnější skupinou hornin jsou metamorfity – hlavní zástupce je fylit (známý chebský fylit), ale jsou běžné i břidlice nebo svor (dyleňský svor). Matemorfity tvoří celý západní až jižní a celý severní až východní okraj chebské pánve. Třetí skupinou hornin jsou hlubinné vyvřeliny – granitoidy, a to žula. V severozápadním okolí chebské pánve je to tzv. smrčinská žula, při jihovýchodním cípu chebské pánve – tzv. žandovská žula. Čtvrtou nejméně početnou skupinou s rozptýlenými výchozy hornin jsou vyvřelé výlevné horniny a klastické vulkanické horniny – čedičové horniny (Železná a Komorní hůrky, vrch Blatná s lomem v Libé, lom Slapany). Severní a severozápadní okraj chebské pánve tvoří Smrčiny, s nadmořskými výškami kolem 500–700 m. Východní a jihovýchodní okraj pánve je formován pohořím Slavkovského lesa s nadmořskými výškami do 800 m.

Další informace: Geologické mapy České geologické služby