Z vypočítaných výsledků aktualizované studie záplavového území lze vyvodit tyto hlavní závěry.
Říční trať Teplé je pro stoletý průtok Q100transform. (viz odst. 4.3.1) dostatečně kapacitní prakticky v celém posuzovaném úseku od VD Březová po soutok s Ohří. Vyjímkou jsou jen krátké úseky v katastru obce Březová, ale i zde jsou rozlivy jen minimální.
Kapacita jednotlivých úseků je následující.
V celém dolním úseku v městské části Karlovy Vary, včetně centrální lázeňské oblasti, je koryto opevněno dostatečně dimenzovanými nábřežními zdmi a je kapacitní pro uvedený průtok bez jakéhokoliv vybřežení. To se týká úseku Teplé od soutoku s Ohří, ř. km 0.00, až po most Karlla IV. u galerie, v ř. km 2.943.
V navazujícím úseku od Mickiewiczova mostu v ř. km 3.056, až prakticky po horní konec modelově posuzovaného úseku pod hrází VD Březová, ř. km 8.089, má koryto vesměs lichoběžníkový příčný průřez, v některých dílčích úsecích (zejména na styku se silnicí Karlovy Vary – Březová a i v některých dalších lokalitách) opevněný opěrnými zdmi. Koryto je v tomto celém úseku prakticky dostatečně kapacitní pro uvedený průtok a je přirozeně stabilizované břehovou vegetací i v neupravených úsecích. V podstatné části je tento úsek zpěvněný záhozovými patkami z lomového kamene a mnohde i břehovými pohozy z téhož materiálu, pokrytými travním, nebo jiným vegetačním krytem.
V tomto uvedeném úseku jsou prakticky jen dvě lokality, kde při transformovaném stoletém průtoku bude docházet k menším rozlivům. Je to zejména úsek nad balvanitím skluzem v Březové, ř. km 6.1 až 6.45 (levobřežní rozliv) a dále úsek nad balvanitým skluzem na přítoku Lomnického potoka (také v Březové) – ř. km 7.45 až 7.72, kde se jedná o levobřežní a malý pravobřežní rozliv. V obou úsecích budou prakticky téměř stejné rozlivy i při dvacetileté a i při pětileté povodňové vlně.
Poznámka:
V zimním období by mohla být kapacita některých úseků ovlivněna také ledovým režimem. Těmito jevy by mohl ohrožen především úsek nad Vřídelní kolonádou, kde vlivem nižšího podélného sklonu dna a ostrého oblouku u hotelu Pupp by mohlo dojít k tvorbě nápěchů. Mohlo by dojít i ke snížení průtočnosti v krytém profilu pod Vřídelní kolonádou.
Vypočítaná a vykreslená aktivní zóna velké vody Q100transform. téměř v celém úseku kopíruje záplavové čáry Q5 (případně Q20) a prakticky nikde nevybíhá z koryta.
V předmětném úseku se nachází 31 mostních objektů a lávek a 2 zakryté úseky Mlýnské a Vřídelní kolonády, s vtokovými a výtokovými profily.
Všechny mosty i lávky jsou kapacitní pro stoletý transformovaný průtok Q100transform. a jeho hladinu nijak neovlivňují.
Nejméně kapacitním objektem je Dvořákova lávka (ř. km 0.884), kde hladina nevyhovuje noremnímu požadavku volné výšky mezi hladinou a mostní konstrukcí (50ti cm volná výška). V tomto smyslu jsou dalšími méně kapacitními objekty i Jánského most (ř. km 1.842), vtok do krytého profilu Vřídelní kolonády (ř. km 1.813) a Špitálská lávka (ř. km 1.588).
Všechny ostatní objekty jsou kapacitní i co do uvedeného noremního požadavku, jen poznamenjme, že situace v mostech vyústní tratě může být ovlivněna nepříznivými odtokovými podmínkami na Ohři.
V řešeném úseku se nachází také 12 jezových objektů.
Shora jsou to jezový stupeň pod VD Březová (ř. km 7.892), balvanitý skluz na soutoku s Lomnickým potokem v Březové (ř. km 7.481), balvanitý skluz v Březové (ř. km 6.133), vakový jez nad mostem Jánského (ř. km 1.877), dále 5 prahových stupňů ve dně mezi výtokem z Mlýnské kolonády a Lázeňským mostem (v ř. km 1.343, 1.323, 1.290, 1.259, 1.191) a tři nízké pevné jízky mezi Dvořákovou lávkou a Poštovním mostem (v ř. km 0.833, 0.739 a 0.669)
Soubor: pp_Tepla_1.htm
stránka aktualizována: 26.4.2012, publikována: 29.5.2012