<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Systém povodňové ochrany > Plán oblasti povodí a zvládání povodňových rizik > Nedostatečně chráněná území

Podkladem pro výchozí vymezení nedostatečně chráněných území v roce 2009 byly studie a koncepce protipovodňové ochrany a povodňové plány krajů a obcí. Další lokalizace se stanovením stupně ochrany byla provedena nad mapou záplavových území. V lokalitách, kde nejsou stanovena (nebo navržena) záplavová území, byly jako podklad použity povodňové plány.

Za území nechráněná nebo nedostatečně chráněná před povodněmi jsou dle Plánů považována ta zastavěná území, která jsou zaplavována již povodněmi vyšších četností, než je povodeň s přijatelnou úrovní celkového rizika. Doporučená úroveň ochrany podle pravděpodobnosti opakování povodňového nebezpečí je navržena takto:

•historická centra měst, historická zástavba – Q100

•souvislá zástavba, průmyslové areály – Q50

•rozptýlená obytná a průmyslová zástavba a souvislá chatová zástavba – Q20

•izolované objekty – individuální ochrana.

Míru ochrany navrhovanou podle výše uvedených zásad není vždy možné dodržet s ohledem na místní prostorové možnosti nebo na ekonomickou efektivitu opatření na zvýšení ochrany dosáhnout ve všech lokalitách. Ve výsledném návrhu je třeba postupovat individuálně.

Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe vymezil tyto nedostatečně chráněné obce:  

Tabulka č. 3: Nedostatečně chráněné obce s vymezením stávajícího a návrhového stupně ochrany – aktualizováno dle staveb PPO realizovaných 2010 - 2018

(Zdroj: Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe (2009)

 

 II. Plánovací období

V rámci druhého plánovacího cyklu, který je vymezen roky 2010 až 2015, došlo především ke změně struktury plánů, k novému vymezení dílčích povodí a k revizi vymezení vodních útvarů povrchových vod. Plány povodí se nyní pořizují ve dvou úrovních. Nově se pořizují Národní plány povodí Labe, Odry a Dunaje (pořizuje je MZe a MŽP ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady a schvaluje je vláda). Podkladem pro jejich zpracování jsou plány 10 dílčích povodí (pořizují je správci povodí podle své územní působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ústředními vodoprávními úřady a schvalují je podle své územní působnosti kraje). Nově se rovněž pořizují (národní) Plány pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe, Odry a Dunaje (pořizuje je MŽP a MZe ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady a schvaluje je vláda). Podkladem pro jejich zpracování jsou Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem, které jsou nedílnou součástí a samostatnou kapitolou plánů dílčích povodí.

Dílčí povodí

Pro druhý plánovací cyklus byl změněn název – z oblastí povodí se stala dílčí povodí, nově byla vymezena k původním 8 povodím další 2 dílčí povodí a v několika případech došlo i k přejmenování předešlých oblastí povodí. Z oblasti povodí Ohře a dolního Labe se tak stalo dílčí povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe.  V Karlovarském kraji pak leží ještě dílčí povodí Berounky.