Systém povodňové ochrany a strategie jeho vývoje

Významným úkolem tohoto dokumentu je rovněž definovat rozsah odpovědnosti v systému povodňové ochrany na úrovni subjektů vytvářející linii: stát – kraj – obce – občanská a podnikatelská veřejnost. Opomenutí tohoto faktoru způsobuje nesprávné očekávání výhradní odpovědnosti státu, kraje a obcí, absenci účinné prevence na místní úrovni a pouze minimální iniciativu občanů.

Strategie ochrany před povodněmi vychází z následujících zásad:

•preventivní opatření pro ochranu před povodněmi jsou nejefektivnější formou ochrany,

•na zabezpečení realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých účinků povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí, což mohou být rovněž organizace na úrovni regionů, obcí anebo fyzické osoby,

•efektivní preventivní opatření je nutné uplatňovat systémově v ucelených (hydrologických) povodích a s ohledem na provázání vlivů jednotlivých opatření podél vodních toků,

•pro efektivní ochranu před povodněmi je třeba nalézt vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvyšují přirozenou akumulaci a retenci vody v území a technických opatření k ovlivnění povodňových průtoků,

•pro návrhy k ochraně před povodněmi v krajině je třeba využívat kvalitní informace o geomorfologii území, rostlinném pokryvu, složení půdy a moderní informační technologie umožňující modelování povodní, tj. informace, které zpřesňují vymezení rozsahu a průběhu povodní a zároveň dovolují posuzovat účinnost zvolených opatření podél celého vodního toku,

•pro řízení opatření k ochraně lidí a majetku v zaplavovaných územích je třeba zkvalitnit informační systém při povodních a přípravu povodňových plánů,

•s ohledem na charakter území a geografickou polohu Karlovarského kraje je nezbytné řešit ochranu před povodněmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích řek přesahujících hranice státu,

•vzhledem k finanční náročnosti je zabezpečení účinné ochrany před povodněmi víceletý proces, kdy prioritou zájmu je podpora prevence oproti úhradě nákladů za škody způsobované povodněmi,

•strategie je dokument s dlouhodobou platností, otevřený pro doplňující návrhy, které budou reagovat na vývoj poznání, zkušenosti a rovněž plnění navrhovaných opatření,

•přizpůsobení využívání záplavových území vede k omezení potenciálu povodňových škod,

•výzkum a vývoj, modernizace technického vybavení měřících míst i předpovědních center včetně prohlubování mezinárodní spolupráce jsou nezbytnými podmínkami ke zkvalitnění předpovědi povodňových situací,

•zvyšování povědomí o nebezpečí povodní a dostupnost informací veřejnosti o všech druzích povodňového nebezpečí včetně vybraných údajů ke zvláštním povodním a zlepšování praktických znalostí ohroženého obyvatelstva vede ke zlepšování zvládání povodní,

•návrhy preventivních opatření založit na analýzách nákladů a užitků a na pečlivé vyváženosti bezpečnostních požadavků a principu nutné koexistence s povodněmi; přitom všichni zúčastnění musí spolupracovat: stát, kraj, města i obce, i právnické
a fyzické osoby v oblasti územního plánování, zemědělství, lesního a vodního hospodářství, ochrany přírody; náklady na ochranu před povodněmi musí být úměrné k chráněným hodnotám,

•osvěta a zapojení veřejnosti je významným nástrojem k omezování škod
a ke sjednocení jednotlivých zájmů a nalézání kompromisů v rámci jednotlivých povodí,

•preventivní opatření musí důsledně eliminovat i nebezpečí kontaminace vody a půdy nebezpečnými látkami,

•preventivní opatření musí eliminovat důsledky možného narušení technické
a dopravní infrastruktury povodněmi, zejména pak zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod, zásobování energiemi a zajištění průjezdnosti hlavních dopravních tahů,

•trvalým zvyšováním bezpečnosti vodních děl lze snížit riziko zvláštních povodní,

•ke zlepšování procesu zvládání povodní vede zlepšování součinnosti příslušných řídících a záchranných složek, zejména předpovědní a hlásné povodňové služby, vodohospodářských dispečinků správců povodí, povodňových orgánů a integrovaného záchranného systému,

•územní hájení výhledových lokalit pro akumulaci povrchových vod může významně přispět ke zvyšování retenční kapacity povodí v budoucnu,

•zpomalení odtoku povrchových vod vzniklých z vod srážkových na urbanizovaném území,

•prosazení aktivní ochrany klimatu je významným příspěvkem k prevenci povodní.