<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Úvod > Historické povodně na území kraje

Přestože Karlovarský kraj nebyl v období 1997 - 2018 postižen katastrofální povodní jako například jižní, střední a východní Čechy či Morava, objevují se na jeho území povodně menšího rozsahu dosahující maximálního dvacetiletého průtoku (Q20). V posledních letech je kraj zasahován intenzivními letními přívalovými povodněmi. Zasaženy jsou velmi malé lokality, často i jen části obcí, jen izolované svahy v obcích apod.

Jedním z vodních toků, kde se povodňové stavy opakují je řeka Ohře. Jedná se zejména o území na Chebsku (Nebanice, Mostov, Odrava), Sokolovsku (Citice, Kynšperk nad Ohří), V Karlových Varech a území, kde řeka Ohře opouští kraj. Tyto povodně však vznikají spíše rozlivem za vyšších vodních stavů než zrychleným odtokem, který způsobuje významné škody na majetku či na lidských životech. Významnou úlohu zde hraje soustava vodních děl nejen na řece Ohři, ale i na jejích přítocích, které jsou schopny povodňovou vlnu částečně transformovat a tak snížit její ničivou sílu. Velmi důležitou roli zde po otevření hranic hraje spolupráce s německou stranou, která předává data vodohospodářskému dispečinku Povodí Ohře, státní podnik.

Dalšími vodními toky, kde poměrně často dochází ke zvýšeným vodním stavům je Bystřice, Lipoltovský potok, Lobezský potok, Rolava, Svatava a Teplá, kde je logicky průběh povodní rychlejší než na Ohři.

Jižní část kraje, kde zasahuje povodí Berounky, je až na ojedinělé epizody na Kosovém a Úšovickém potoce prakticky povodněmi nezasaženo.

Důležitým poznatkem pro hodnocení území jsou údaje o výskytu historických povodní. Těchto údajů je pro území kraje velmi málo, zvláště pak údaje k povodním 20. a 21. století. Tyto údaje se buď u některých obcí vůbec nezachovaly. U celé řady obcí došlo k povodňové situace, nebyla však zpracována zpráva o povodni.

Údaje o historických povodních mohou výrazně přispět k vymezení ohroženého území na tocích, kde nebyla zpracována studie odtokových poměrů a stanoveno záplavové území. Z tohoto důvodů by obce při tvorbě povodňových plánů měly vycházet i z historických podkladů a posoudit jejich relevantnost s ohledem na změnu zastavěnosti obce a změny v krajině (předmětném povodí).

 

Tabulka č. 2: Přehled historických povodních s naměřenou hodnotou v hlásných profilech kategorie A a B (Zdroj: Evidenční listy hlásných profilů)