<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Systém povodňové ochrany > Omezení ohrožení obyvatel a potenciálních škod > Regulace využívání záplavových území

Základním trendem uplatňovaným v současnosti v ochraně před povodněmi v zahraničí je omezovat ekonomické aktivity v záplavových územích namísto snah chránit tato území před povodněmi za každou cenu.

Strategie vyžaduje omezovat stávající obytnou a výrobní funkci území v aktivních zónách zaplavení a v celém záplavovém území a nepřipustit obnovu výstavby těch objektů, které byly povodní zničeny. Dalším cílem je dosáhnout vhodně diferencované ochrany v různých lokalitách formou pobídek občanům a majitelům stávajících budov pro jejich konstrukčně stavební úpravy, instalaci mobilních zábran apod.  

Základní limity aktivit v aktivní zóně definuje vodní zákon v §67: V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona
č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.

V aktivní zóně je dále zakázáno

•těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,

•skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,

•zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

 

Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

Veškerá omezení v záplavových územích a v aktivních zónách by se měly promítnout
v regulativech územního plánu a regulačního plánu

Projektant územního plánu může na základě stavebního zákona navrhnout v regulativech územně technická opatření proti­povodňové ochrany. Jedná se však pouze o taková opatření, která jsou předmětem územního plánování. Tato opatření mohou být navržena v rámci zpracování studií odtokových poměrů.

V záplavovém území je z praktického hlediska nepřípustná výstavba škol, nemocnic, zdravotních a sociálních zařízení, čerpacích stanic PHM, zři­zování skládek komunálních
a průmyslových odpadů a látek škodlivých vodám (včetně látek toxických nebo takových, které při sloučení s vodou mohou způsobit obecné ohrožení, např. výbuchem), stavby pro chov hospodářských zvířat, silážních zařízení, ploch a pozemků pro skladování volně odplavitelných materiálů.

Tento regulativ by měl být respektován i v území, které je zná­mo jako zaplavované, avšak jako takové nebylo stanoveno.

Regulativy v regulačních plánech mohou obsahovat údaje, z nichž vyplyne, že je nutné stavby výškově situovat tak, aby podlaha obytných místností či pracovišť byla nad úrovní maximální hladiny vody (Q100). Pod úrovní takto určené hladiny lze zřizovat pouze objekty a místnosti, u nichž zaplavení nezpůsobí škody a díky vhodně zvolené stavební konstrukci nebude ani narušena jejich statika.  

 

Základní technické a konstrukční limity staveb v záplavových územích definuje vyhláška
č. 268/2009 Sb., o technický požadavcích na stavby.

Dle vyhlášky musí být technické vybavení staveb v záplavových územích navrženo a provedeno se zvýšenou odolností proti možným účinkům vod při povodních. Technické provedení trafostanic, hlavních rozvaděčů elektřiny, elektrických rozvodů a rozvodů sítí elektronických komunikací, hlavních uzávěrů plynu a vody, odvádění odpadních vod ze staveb, zařízení kotelen na vytápění budov a strojoven výtahů budov pro bydlení a občanského vybavení musí odpovídat požadavkům pro bezpečnou obsluhu a funkčnost při možném zaplavení vodou při povodni.

V záplavových územích nesmí typ oplocení pozemku a použitý materiál zhoršovat průběh povodně, oplocení pozemku musí být zejména snadno demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod povodňových průtoků. Dále vyhláška uvádí limity pro stavby v záplavovém území:

•konstrukce staveb pod úrovní hladiny, pro kterou bylo stanoveno záplavové území, musí být navrženy na mimořádné zatížení, zejména při povodni a jejím opadnutí,

•při povodni musí stavebně technické řešení staveb umožňovat gravitační odtok vody z nejnižšího podlaží nebo musí být navrženo zařízení pro jednoduché odčerpávání vody z budov,

•nejnižší obytné podlaží se navrhuje tak, aby nosná konstrukce podlah byla nad úrovní hladiny rozhodné pro stanovení záplavového území,

•pokud je stavba, některá její část nebo součást chráněna před vniknutím vody při povodni, musí být odolná také proti vyplavání a překlopení.  Pro podzemní nádrže na látky, které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, je požadován stupeň bezpečnosti 2 a vyšší nebo posouzení mezních deformací připojovacích potrubí.

•Funkční využití místností, u kterých hrozí vniknutí vody při povodních, musí být tomuto nebezpečí přizpůsobeno a povrchové úpravy musí umožňovat účinné očištění od nánosů bahna a jiných nečistot, případně závadných látek transportovaných vodou při povodni.

•Technické vybavení staveb v záplavových územích musí být navrženo a provedeno se zvýšenou odolností proti možným účinkům vod při povodních. Technické provedení trafostanic, hlavních rozvaděčů elektřiny, elektrických rozvodů a rozvodů sítí elektronických komunikací, hlavních uzávěrů plynu a vody, odvádění odpadních vod ze staveb, zařízení kotelen na vytápění budov a strojoven výtahů budov pro bydlení a občanského vybavení musí odpovídat požadavkům pro bezpečnou obsluhu a funkčnost při možném zaplavení vodou při povodni. Uzávěry plynu musí být mimo dosah hladiny vody, pro kterou bylo záplavové území stanoveno.

•V záplavovém území a tam, kde je třeba území či stavby chránit proti zpětnému vzdutí v kanalizaci pro veřejnou potřebu při povodni, a v ostatních územích, kde hrozí nebezpečí zpětného vzdutí odpadních vod v kanalizaci pro veřejnou potřebu při přívalovém dešti, musí být vnitřní kanalizace vybaveny zařízením proti zpětnému toku, nebo uzávěrem.

 

V zastavěném a zastavitelném území je rovněž vhodné stanovit regulativy tak, aby nedošlo k neúměrnému zvýšení podílu zpevněných ploch, v důsledku toho ke zvýšení celkového odtoku povrchových vod a zhoršení odtokových poměrů níže na vodním toku.  Je třeba uplatňovat novou koncepci nakládání s dešťovými vodami, založenou na omezování ploch s nepropustným povrchem a přiblížení přirozenému způsobu odvodnění v nezastavěných povodích, které zabrání rychlému odtoku do říční sítě.

Regulativy pro komunikace, mosty, liniové stavby nebo jiné objekty technické infrastruktury, které nelze umístit jinam (především čistírny odpadních vod), musí zabezpečit, aby byla
v případě záplavy zajištěna jejich funkčnost. Nezbytné je u regulačních plánů stanovit
i regulativy pro zabezpečení ochrany zastavěných území proti vniknutí vody kanalizací.

Zemědělské pozemky v záplavových územích je nutno využívat s cílem zachovat absorpční schopnost půdy, zejména zamezit silnému zhutňování a erozi půdy, vytvářet síť zemědělských komunikací s přihlédnutím k ekologickým požadavkům, např. obhospodařovat svahy zemědělských ploch po vrstevnici. Při výstavbě suchých nádrž (poldrů) upřednostňovat jejich využití jako luk a pastvin, resp. obnovit lužní lesy tam, kde je to vhodné viz předchozí kapitoly.

Základním dlouhodobým cílem z hlediska využívání pozemků v záplavových územích je situovat výstavbu mimo tato území. Bohužel v současné době neexistují ani na celostátní, ani na regionální úrovni vhodné zákonné nástroje k radikálnímu prosazování výstavby mimo záplavová území.