Cíle a úkoly

Komentář

Prostřednictvím médií zapojit do povodňové ochrany občany – metodické tiskové zprávy, prezentace, letáky směřované na konkrétní oblasti apod.

Důležitým úkolem do budoucna, je zapojit do systému povodňové ochrany více veřejnost. Občané si musí plně uvědomit svou vlastní odpovědnost na úseku preventivných technických a organizačních opatření týkajících se jejich majetku. K tomuto uvědomění by měly přispět jednotlivé územní samosprávy metodickou pomocí občanům – tiskové zprávy, informace na portálech měst, kraje atd.

Po vlastnících ohrožených pozemků a budov je nutné důsledně prosazovat realizaci opatření navržených studiemi odtokových poměrů na soukromém majetku. U ohrožených nemovitostí je v případě rekonstrukcí nutno zvážit instalaci protipovodňových zábran, případně konstrukční přípravu mobilního hrazení.

kraj, ORP, obce

průběžně

Rozvíjet zřízený Povodňový portál Karlovarského kraje pro občany stručně a věcně sumarizovat všechny materiály k povodňové ochraně nemovitosti – preventivní opatření, povodňové plány, mobilní zábrany, evakuace, obnova po povodni atd.

kraj

průběžně

Prosazovat realizaci opatření navržených studiemi odtokových poměrů s nutností evidence již realizovaných opatření.

kraj, ORP, obce, správci vodních toků

průběžně

V době klidu je třeba na úrovni obcí připravit postupy a z toho vyplývající dokumenty pro rychlou realizaci záchranných, zabezpečovacích, likvidačních a obnovovacích prací.  Všechny práce a úkoly definovat tak, aby byla zajištěna znatelnost nákladů při podání žádosti o financování činností v krizovém stavu ze státního rozpočtu

V době klidu je třeba na úrovni obcí připravit dokumenty pro operativní zvládání povodňových situací – rychlé svolání rady a zastupitelstva, nařízení odstranění stavby, realizace stavby náhradního přemostění atd.  Důležité je nastavení hranic mezi činnostmi pro akceptovatelné čerpání finančních náhrad ze státního rozpočtu v krizovém stavu – k tomuto čerpání v době klidu připravit veškeré dokumenty.

Dále je nutné nastavit sytém využití humanitární pomoci se zajištěním transparentnosti a vyváženosti celého procesu bez ohledu na medializaci povodňové situace v některých lokalitách.

Obce, orgány krizového řízení

průběžně

Prověřit spojení jednotlivých složek povodňové ochrany – dodržovat aktualizace kontaktů PK a organizací v systému POVIS

Je nutné seznámit občany se systémem předpovědní a hlásné povodňové služby.

Dále je nutno zvážit další instalaci lokálních varovných systémů (srážkoměry a hladinoměry) a systémů varování a informování (obecní rozhlas). Poté je nutné v jednotlivých obcích dle zkušeností z jiných již postižených obcí nastavit systém vyrozumění občanů.

K těmto krokům by mělo být v maximální míře využito poznatků z přívalových povodní 2009 – 2018.

V regionálním měřítku je třeba prosazovat využívání moderních technologií, jako je využívání Systému včasného varování Povodí Ohře, státní podnik případně dalších institucí.

Na celém úseku předpovědní a hlásné povodňové služby by měla fungovat metodická pomoc kraje, ORP a složek IZS.

kraj, ORP, obce  +  ost.

min 2x ročně

Prověřit vhodnost další instalace lokálního varovného systému v ohrožených povodích – srážkoměry a hladinoměry s dálkovým přenosem dat a systémem limitního varování na mobilní telefon, případně jiné komunikační medium.

Kraj, ORP, obce

průběžně

Prověřit vhodnost instalace prvků Jednotného systému varování a informování – sirény, obecní rozhlas s napojením na KOPIS HZS v nepokrytých oblastech.

ORP, obce, HZS

průběžně

Instalovat alternativní systémy vyrozumění např. formou krátkých textových zpráv (SMS) doručovaných na mobilní telefony.  Dnešní technologie umožňuje tímto způsobem evidovat počty vyrozuměných obyvatel, tzn. evidovat i zpětnou vazbu o doručení.

Rozšířit využívání informačních technologií Povodí Ohře, státní podnik obcemi – extranet, systém včasného varování – předání informací, metodická pomoc při seznámení s technologií

kraj, ORP, obce

průběžně

Metodicky obce vést k provádění povodňových prohlídek a plnění již zřízené regionální evidence protokolů z povodňových prohlídek včetně provádění následné kontroly plnění závěrů a uložených opatření.

Do systému případně začlenit i evidenci postižených obcí a evidenci zaplavených domů.

Důležitým preventivním úkolem je realizace povodňových prohlídek s jasným vymezením závěrů a z nich vyplývajících ukládaných opatření. Je nutné pokračovat v evidenci uložených opatření se zpětnou vazbou o jejich realizaci.  

Alternativou nastaveného systému by byla i evidence rozsahu zaplavení při povodni.

kraj

průběžně

Již vytvořený podrobný manuál pro obce k provádění povodňových prohlídek obcím opakovaně předkládat, zejména po komunálních volbách. U kriticky ohrožených obcí provést osobní metodickou návštěvu na obci.

kraj

průběžně

Rozpracovat (zpřesnit) studii extrémních přívalových srážek do detailnějšího měřítka (upravit metodiku např. zmenšit přispívající plochu povodí). Dle závěrů studie metodicky připravit ohrožené obce na přívalové povodně – zpracování povodňových plánů, optimalizace systému vyrozumění atd.

Samostatná studie, která by měla za úkol vyhledat další místa v kraji, která by mohla být ohrožena soustředěným otokem povrchových vod v území, která původní studie s limitem ploch povodí 0,3 – 10 km2 nepostihla. Tato studie by se podrobněji zabývala územím, kde by se dalo předpokládat, že vlivem vyšší intenzity deště či většímu srážkovému úhrnu by mohlo dojít ke vzniku soustředěného odtoku povrchových vod, který může mít za následek vznik přívalových povodní. Metodika by měla navázat na již zpracovanou studii z roku 2012.

Po vymezení lokalit, ohrožených rizikem nebezpečných soustředěných odtoků, by nastoupil odborný návrh opatření pro danou lokalitu. Podrobným řešením či realizací těchto opatření by se měly zabývat obce. V některých případech by se pro realizaci navržených opatření mohlo využit i souhrnných pozemkových úprav.

Na základě závěrů této studie by měly exponované obce zpracovat povodňový plán, viz výše a ve spolupráci s odbornými subjekty prověřit akutnost instalace lokálních varovných systémů a případně nastavit systém vyrozumění občanů pro případ přívalových srážek a přívalových povodní.

Dle prostorové analýzy ohroženého území s mapami pokrytí GSM signálem jednotlivých operátorů by mělo být přistoupeno k optimalizaci pokrytí v těchto oblastech pro zaručení vyrozumění všech obyvatel i při povodňových stavech.

kraj

2022

Zpracovat studii odtokových poměrů včetně návrhů přírodě blízkých protipovodňových opatření, podat podnět na zahájení komplexních pozemkových úprav či na zpracování územních studií krajiny

Využít analytickou část a návrhy provedené v rámci projektu Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice. Navrhovaná opatření jsou dostupná v tabulární i grafické formě na webových stránkách studie – http://www.vodavkrajine.cz. Především se jedná o návrhy na erozně ohrožených půdních blocích, vodních tocích a navrhované suché či polosuché vodní nádrže. Tyto návrhy je nutné dopracovat a zapracovat již navrhovaná opatřeními a stanovit prioritní opatření na základě multikriteriální analýzy.

Kraj, ORP, obec

do 2020

Plánování v oblasti vod:

Dílčí plán povodí Ohře dolního Labe a ostatních přítoků Labe

Národní plán povodí Labe

Pomoc obcím implementovat opatření navržená v plánu dílčího povodí. Jedná se například o zpracování územních plánů, úpravu územních plánů na základě stanovených map povodňových rizik, výstavba lokálních PPO atd. Konkrétní opatření jsou uvedena v listech opatření, které jsou součástí plánu dílčího povodí.

Zapracovat a aplikovat rámcové cíle ke snížení nepříznivých účinků sucha z Národního plánu povodí Labe, které jsou uvedeny v textu výše, do projektů a metodických příruček.  

Kraj

do 2027

Průběžné zajišťování pozemků v okolí vodních toků a plánovaných nádrží.

Iniciovat postupný výkup pozemků podél vodních toků, u kterých se výhledově předpokládá, že budou revitalizovány či bude potřeba vybudovat PPO – průběžná činnost. Prioritně začít u toků s významným povodňovým rizikem, efektivních nádrží a úseků toků se špatným hydromorfologickým stavem.

Kraj, obce

průběžná práce

Na základě již zpracovaných materiálů (Vyhledávací studie malých vodních nádrží III. a IV. kategorie atd.) zpracovat podrobnou studii technického stavu vytypovaných MVN (viz opatření navržená v PDP), jejichž zvláštní povodeň mohou výrazně ohrozit území pod nimi – ze závěrů studie uložit opatření vlastníkům (uživatelům) nádrží včetně metodické pomoci možnosti čerpání finančních prostředků.

Jedním z podkladů pro vymezení okruhu těchto nádrží by měla být „Vyhledávací studie malých vodních nádrží III. a IV. kategorie TBD“. V této studii byl proveden, na základě odborných odhadů parametrů nádrží, výpočet rizika protržení hráze u některých vodních nádrží. Ty byly potom zařazeny do různých kategorií dle stupně potenciálního rizika. Navazujícím krokem by měla být studie, která by se zabývala již konkrétními MVN, kde by vstupní parametry byly upřesněny, byl proveden terénní průzkum, ověření technického stavu nádrže a přilehlého povodí. Výsledkem této studie by byl seznam nádrží, které jsou potenciálním rizikem pro ohrožení území pod nimi. U těchto nádrží by měl být proveden předběžný návrh opatření a stanovena povinnost, kdo bude tato opatření realizovat.

Nezbytná součinnost při zpracování této velice odborné studie je s vodoprávními úřady s využitím jejich znalosti území. Tato součinnost bude důležitá i při metodické pomoci vlastníkům nádrží, kteří mnohdy nejsou seznámeni s legislativním rámcem zákonného provozu malých vodních nádrží a z povinnostmi, které definuje vodní zákon, jeho prováděcí předpisy a metodické pokyny a směrnice.

Kraj

12/2020

Podrobný manuál Ministerstva zemědělství ČR Malé vodní nádrže – rybníky / Příručka pro provádění technickobezpečnostního dohledu metodicky prezentovat obcím a vlastníkům nádrží, případně jej dále rozpracovat do podmínek kraje.

Kraj, vodoprávní úřady

2019

Prověření možné obnovy zaniklých vodních nádrží.

V návaznosti na rámcová opatření uvedená v Národním plánu povodí Labe a opatřeních navržených v Dílčím plánu povodí Ohře dolního Labe a ostatních přítoků Labe zpracovat pro území Karlovarského kraje prověřovací studii možné obnovy zaniklých vodních nádrží (viz tabulka v kapitole PDP).

Kraj, obce

2020

Průběžně aktualizovat povodňové plány jak Karlovarského kraje, tak všech ORP a obcí. Digitální povodňové plány aktualizovat dle platné metodiky dPP MŽP ČR a dle nových součástí systému POVIS.

Každoročně provádět kontrolu aktualizací povodňových plánů ORP a obcí.

Přechod na technologii digitálního povodňového plánu byl progresivním krokem kraje i všech ORP. Nadále technologii dPP rozvíjet. Obcím metodiky pomoci se zpracováním povodňových plánů obce. I v případě zpracování klasického povodňového plánu trvat na naplnění systému POVIS za území obce.

Plány by měli zpracovat vlastníci ohrožených nemovitostí a areálů.

Dále pak obce běžně neohrožované povodněmi, u kterých vyplyne ohrožení soustředěnými odtoky a přívalovými povodněmi z nově zpracované studie nebo z konkrétní zkušenosti s přívalovou povodní, jejichž frekvence stoupá.

Kraj, ORP, obce

průběžně

S ohledem na závěry Studie extrémních přívalových srážek v KK metodicky připravit obce, které doposud nemají povodňový plán ani vícečlennou komisi na nutnost zpracování tohoto dokumentu a komplexní přípravu na přívalové povodně.

kraj, ORP

průběžně