<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Systém povodňové ochrany > Měrné profily a srážkoměry hlásné povodňové služby > Systém přenosu informaci

Včasné, kvalitní a aktuální informace jsou jednou ze základních podmínek zlepšení ochrany před povodněmi. Tyto informace mají zásadní význam pro řízení ochrany před povodněmi a přispívají k podstatnému snížení povodňových škod. Základním dokument v této oblasti je Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby (uveřejněn pod číslem 9 ve Věstníku MŽP částka 12/2011).

Možnosti předpovídání průběhu povodní jsou na území České republiky omezeny dobou doběhu povodňových průtoků. Teoretický předstih předpovědi na velkých tocích je omezen na 1 až 2 dny, na malých tocích s předpovědí nelze reálně uvažovat, neboť doba doběhu se v podmínkách ČR pohybuje v hodinách. Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí. Hlavním účelem služby je informovat povodňové orgány a ostatní účastníky povodňové ochrany o nebezpečí vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech.

Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a povodňové orgány pro správní obvody obcí s rozšířenou působností. Podílejí se na ní i ostatní účastníci ochrany před povodněmi, zejména správci vodních toků a provozovatelé vodních děl.

Hlásná povodňová služba zabezpečuje pravidelné informace povodňovým orgánům o vývoji povodňové situace v jednotlivých profilech vodních toků pro varování občanů a k řízení opatření k ochraně před povodněmi. Systém hlásné služby je decentralizovaný, založený na aktivitách všech účastníků ochrany před povodněmi, přizpůsobený místním podmínkám a využívající všechny dostupné sdělovací a výstražné prostředky. Je nutné na jednotlivých úrovních řízení ochrany před povodněmi zajistit provázání hlásné služby s povodňovými plány.

Pro včasné varování v územích ohrožených především náhlými povodněmi s velmi rychlým průběhem a katastrofálními následky je nutno stále podporovat výstavbu lokálních varovných systémů jak je uvedeno již výše.

Lokální výstražné systémy jsou autonomní systémy, které umožní zpravidla bez nutnosti lidského zásahu varovat obyvatelstvo s předstihem, kterého centrální systémy nejsou schopny. Jedná se o dva systémy. Systém měření vodních stavů na malých tocích pomocí hlásného profilu kategorie C a systémy, které provádějí měření a vyhodnocování intenzity srážek.  Instalaci těchto systémů by měly prosazovat zejména obce a majitelé ohrožených výrobních areálů v oblastech, kde postupové doby průtoků jsou velmi krátké a včasné varování je tudíž obtížné.

V případě lokálních varovných systémů v horských oblastech Krušných hor, kdy vodní toky směřují z Německa do České republiky případně opačně, je třeba zajistit také propojení do systému povodňové ochrany Spolkové republiky Německo.

Při instalaci těchto lokálních systémů je nutné spolupracovat i s ČHMÚ, dispečinkem podniku Povodí a KOPIS Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje. Ve spolupráci s uvedenými subjekty jen nutné zaručit spolehlivost systému a kompatibilitu s ostatními systémy hlásných a varovných systémů, aby i tyto subjekty mohly měřená data průběžně sledovat, nebo byly v případě zájmu schopny přijímat pakety šifrovaných dat odesílaných stanicí. Zároveň je nutné zvážit zapojení lokálního varovného systému do Jednotného systému varování a informování (JSVI).

V rámci aktualizace Povodňového plánu Karlovarského kraje v roce 2015 bylo vytvořeno reálné schéma předávání informací v rámci předpovědní a hlásné povodňové služby. Na vytvoření tohoto schématu se kromě zástupců Krajského úřadu Karlovarského kraje podíleli také zástupci povodňových orgánů obcí s rozšířenou působností, zástupci podniků Povodí a zástupci Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje.

Obrázek č. 5: Zjednodušené schéma vyrozumívání HPPS

 

Obce s rozšířenou působností vytvářejí podobné schéma vyrozumívání pro svůj správní obvod, avšak detailnější pro komunikaci s jednotlivými obcemi a majiteli ohrožených nemovitostí.

 

Systém vyrozumění a varování HZS

 

Vyrozumění je souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících předávání informací o hrozící nebo nastalé mimořádné události orgánům krizového řízení a dalším právnickým a podnikajícím fyzickým osobám určeným havarijním plánem.

 

Vyrozumění a povolání ostatních složek integrovaného záchranného systému je řešeno v souladu s Poplachovým plánem IZS Karlovarského kraje na základě požadavku orgánu krizového řízení, řídícího důstojníka HZS KVK, velitele zásahu nebo na základě vyhodnocení předpokládaných následků mimořádné události cestou KOPIS s využitím kontaktů vedených Plánu spojení uloženém v Krizovém plánu Karlovarského kraje.

 

Vyrozumění příslušných orgánů a organizací o vzniku či nebezpečí vzniku mimořádné události (MU) obvykle probíhá s využitím tzv. Automatic message delivery system (AMDS). Jde o plně automatizované zařízení, které v případě potřeby obvolá v požadovaném čase stanovenou skupinu osob (telefonních čísel) a přehraje jim nahranou zprávu.

 

AMDS je součástí komunikační technologie KOPIS a v současné době jej lze využít k:

•odeslání hlasové zprávy, vytvořené systémem Text to Speech – tj. automatického přetvoření textu do hlasové podoby, systém odešle vygenerovanou textovou zprávu transformovanou do hlasové podoby, tj. např. výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu,

•odeslání hlasové zprávy (např. namluvené operačním důstojníkem),

•odeslání informace z integrovaného systému výjezdu formou hlasové zprávy, např. vytvořené z textových informací služebním funkcionářům HZS KVK.

 

KOPIS při vyrozumění s využitím AMDS postupuje následovně:

1.Odešle nahraný záznam na určená telefonní čísla.

2.Vyhodnotí výsledek svolání a opětovně odešle nahraný záznam osobám, které jej nepřijaly.

3.V případě potřeby připojí k hlasové zprávě doplňující informativní SMS.

4.Odešle výsledek svolání na e-mail žadatele o vyrozumění/svolání, případně stručně okomentuje vyrozumění provedené jiným způsobem, např. telefonicky.

 

 

Varování

Varování je souhrnem organizačních, technických a provozních opatření zabezpečujících včasné předání varovné informace o reálně hrozící nebo již vzniklé MU ohroženému obyvatelstvu vyžadující realizaci opatření na ochranu životů a zdraví obyvatelstva, majetku a životního prostředí.

 

Varování zpravidla představuje využití varovného signálu, po jehož zaznění zpravidla následuje předání tísňové informace.

 

Pro zabezpečení varování a informování je na území ČR budován a provozován Jednotný systém varování a informování (JSVI). Systém tvoří síť poplachových sirén, které zabezpečují bezprostřední varování obyvatelstva, a dále pak soustava vyrozumívacích center, soustava dálkového vyrozumění (doprava signálu a informací mezi vyrozumívacími centry), soustava místního vyrozumění (infrastruktura pro ovládání poplachových sirén a vyrozumění osob). Zodpovědnost za provozní a organizační zabezpečení tohoto systému na území Karlovarského kraje má Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje.

JSVI je technicky, provozně a organizačně zabezpečen:

•vyrozumívacími centry,

•telekomunikačními sítěmi,

•koncovými prvky varování a informování.

 

Koncové prvky varování jsou základním prostředkem pro zabezpečení varování obyvatelstva v rámci JSVI, jde o technická zařízení schopná vydávat varovný signál, např. sirény, místní rozhlasy apod. V Karlovarském kraji je rozmístěno 206 koncových prvků varování a informování a z toho je 23 místních (obecních) rozhlasů.

 

Obrázek č. 6.: Mapa pokrytí signálem koncových prvků varování v Karlovarském kraji

 

V případě výpadku nebo poruchy JSVI jsou organizovány náhradní způsoby varování prostřednictvím zejména těchto prostředků:

•mobilní vyhlašovací prostředky, tj. výstražná rozhlasová zařízení na služebních vozidlech složek IZS,

•místní rozhlas,

•textové zprávy,

•spojky, tj. osoby pověřené k zabezpečení přímého předání varovné informace obyvatelům (např. jednotky složek IZS, JSDHO)

•webové stránky HZS KVK,

•webové stránky měst a obcí na území KVK,

•rozhlasová a televizní média,

•sociální sítě,

•regionální tisk,

•veřejné vyhlášky a letáky.

 

Tísňové informace jsou dle uzavřených smluv HZS ČR vysílány veřejnoprávní televizí a veřejnoprávním rozhlasem,  jmenovitě na televizních kanálech ČT1, ČT24 a ČT2 a prostřednictvím Českého rozhlasu na programových okruzích PRAHA (SV) a RADIOŽURNÁL. Pro zabezpečení šíření informací lokálního charakteru jsou veřejnoprávní prostředky doplněné o místní a regionální média. S vybranými provozovateli hromadných sdělovacích prostředků má HZS KK uzavřené dohody o spolupráci.

 

Systém vyrozumění a varování státních podniků povodí

Data podniku Povodí Ohře, státní podnik jsou standardně k nahlédnutí v informačním systému Voda České republiky provozovaném Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR.

Od roku 2006 poskytuje dispečink Povodí Ohře, státní podnik tzv. Systém včasného varování formou SMS. Tato data jsou poskytována na základě uzavřené smlouvy specifikující rozsah dat. Jelikož jsou sestavy dat exportovány pouze 1x za hodinu, je na základě smluvního přístupu možno využít extranetový on-line přístup do dat dispečinku, jež umožňuje prohlížet data v mapové aplikaci s periodou aktualizace 10 minut.

Na základě smluvního vztahu mohou obce (vybrané osoby povodňových orgánů) a dalších složek systému povodňové ochrany přijímat výstupní zprávy srážkového modelu - zprávy o překročení limitů srážek a překročení mezních vodních stavů na vodních tocích. V současné době, tedy v roce 2018, využívají služby extranetu a systému varování pouze obce uvedené v tabulce.

 

Tabulka č.12:  Přehled měst a obcí využívajíc služby SMS a extranetu dispečinku Povodí Ohře, státní podnik

Z tabulky 12 je jasně patrné, že míra využití nadstandardních služeb dispečinku Povodí Ohře, státní podnik je ze strany obcí velmi mála. Je nutné, aby povodňové orgány obcí byly znovu o tomto systému informovaní a obce začaly systém podniku povodí Ohře, státní podnik více využívat. Obcím se doporučuje, aby krom starosty obce vybraly i další osobu pro příjem zpráv.  

Povodí Vltavy, státní podnik v současné době poskytuje data standardním způsobem v informačním systému Voda České republiky a obsluha jednotlivých vodních děl je v kontaktu se zástupci níže ležících obcí.  

 

Lokální systémy vyrozumění a varování

Předpokládá se, že obce by měly zajišťovat a provozovat na vlastní náklady koncové prvky varování (např. rotační či elektronické sirény, příp. obecní bezdrátový rozhlas), které budou využívány orgány samosprávy k informování obyvatelstva o běžných záležitostech obce
a zabezpečí vyslání varovného signálu a tísňové informace obyvatelstvu na území obce před hrozící nebo nastalou povodní. Koncový prvek varování musí umožňovat ovládání
z operačního a informačního střediska IZS a vstup pro poskytování tísňové informace velitelem zásahu. Na základě zkušeností z přívalových povodní 2009 a 2013 je nutné, aby vstup do systému obecního rozhlasu byl možný i z mobilního zařízení – vysílačka, mobilní telefon, jiný modul, aby starosta obce mohl bezprostředně po obdržení varovné zprávy občany varovat. Jedná se zejména o případ varování při nočních přívalových povodních, kdy není nikdo přítomen na obecním úřadu.

Při rozmisťování jednotlivých stanic obecního rozhlasu je nutno umisťovat stanice tak, aby nebyly ohroženy případnou povodní, tzn. neumisťovat je do bezprostřední blízkosti vodního toku, do proudnice, kde hrozí stržení stanice – zásadně je nevhodně umisťovat stanice na sloupy inženýrských sítí v aktivní zóně, respektive proudnici, u nichž je pravděpodobná destrukce.

Kromě využití systému obecního rozhlasu je nutné v ohroženém území využít i systém vyrozumění např. formou krátkých textových zpráv (SMS) doručovaných na mobilní telefony.  Dnešní technologie umožňuje tímto způsobem evidovat počty vyrozuměných obyvatel, tzn. evidovat i zpětnou vazbu o doručení.