Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodní > Přirozená povodeň na toku Svatavy (Ohře Luh nad Svatavou)

Kapacity jednotlivých úseku Svatavy jsou rozdílné. V dolním úseku, od soutoku s Ohří v Sokolově, až po železniční most ve Svatavě (ř. km 0.995), je koryto v území dostatečně “zaříznuté” a je prakticky kapacitní až do průtoku Q100. Zcela odlišně je tomu v úseku přes celý intravilán Svatavy – od uvedeného mostu až po železniční most na horním okraji intravilánu Svatavy, v ř. km 2,602 (ve studii je pojmenován jako železniční most v Davidově). V tomto úseku je koryto Svatavy sice upravené, ale jeho kapacita je pod hranicí velké vody Q20 (až na několik lokálních úseků by bylo možné říci, že jeho kapacita je právě na hranici této velké vody). Za vyšších (než uvedených) povodňových průtoků bude v tomto úseku docházet k rozsáhlým rozlivům do levobřežní a zejména i pravobřežní inundace. Jedním z důvodů je i poměrně vysoký pevný jez v horní části Svatavy (ř. km 2,338) a poměrně “mělké” koryto nad ním. Za extrémních povodňových průtoků (Q20 až Q100) bude jez (proti podjeznímu úseku) významně vzdouvat úrovně nadjezních hladin a v úseku pod železničním mostem v Davidově až po jez bude docházet k významnému oboustrannému vybřežování do inundačního území. Vzhledem k plochému charakteru inundačních prostorů se vybřežená voda nebude s největší pravděpodobností stahovat zpět do koryta, ale proteče celým intravilánem obce až k železničnímu mostu v dolní části intravilánu Svatavy. To se týká zejména zcela ploché pravobřežní inundace, která při Q100 bude zaplavena až k železniční trati, v území za Pobřežní a Palackého ulici. V levobřežní inundaci bude při Q100 s největší pravděpodobností zaplaveno celé území až za ulici ČSA, včetně celého průmyslového areálu bývalé přádelny. Levá inundace je výškově více členitá a k přesnému vedení záplavové čáry Q100 by bylo potřebné podrobnější zaměření.

V horní části předmětného úseku (nad železničním mostem v Davidově po Luh nad Svatavou) protéká Svatava vesměs poměrně sevřeným údolím bez trvalého osídlení a rozlivy za extrémních průtoků zde již nejsou rozsáhlé. Malou výjimkou je asi 1 km dlouhý neobydlený úsek nad železničním mostem v Davidově, kde záplavy při větších extrémních průtocích dosahují šířky až 250 m, dále krátký úsek nad železničním mostem nad Svatavou (ř. km 3.643), kde tyto průtoky zaplavují pravobřežní inundaci s chatovou osadou a konečně úsek v obci Luh nad Svatavou, kde extrémní průtoky zaplavují část pravobřežní inundace.

V předmětném úseku se nachází 8 mostních objektů. Některé z nich jsou i za extrémních průtoků plně kapacitní a nejsou obtékány, některé jsou kapacitní jen částečně (nesplňují noremní požadavek volné rezervy při Q100) a některé kapacitní nejsou vůbec a jsou obtékány inundačním prouděním. Tři mosty v Sokolově (ř. km 0,223, 0,238 a 0.290) provedou i stoletý průtok Q100 bez inundačních obtoků. Železniční most ve Svatavě (ř. km 0.995) je i pro Q100 plně kapacitní. Další mosty ve Svatavě (ř. km 0,995) při Q100 kapacitní nejsou a jsou obtékány inundacemi. Železniční most v Davidově (2.602) při Q100 kapacitní je, obtékán není. Také železniční most nad Svatavou (3,643) při Q100 je kapacitní a obtékán není.