Zásadní historickou povodní, byla zvláštní povodeň roku 1981, kdy došlo k protržení Jezírka nad Jáchymovem. Ve stejné době došlo i k povodni na Suché. S ohledem na narůstající četnost extrémních přívalových srážek a i s ohledem na průběh povodní na Jesenicku 2024 může tato událost orientačně simulovat i přirozenou povodeň, ke které může v extrémním případě v Jáchymově dojit.
Průběh zvláštní povodně Jezírka a povodně na toku Suché roku 1981 velmi podrobně popisuje pan Miroslav Palfi na webu JÁCHYMOV – brána Krušných hor (https://www.palfi.cz/).
Miroslav Palfi uvádí:
Rok 1981 byl v historii města rokem katastrof a zvratů počasí. Vše začalo už první den roku. To se konal tradiční pochod na Klínovec. V Jáchymově ještě bylo zimně zataženo, ale na Božím Daru bylo díky ostrému větru nebe bez mráčku. Jenže než stihli lidé dojít na Klínovec, nebe se zatáhlo, padla mlha a dokonce se rozpoutala bouře, při které nechyběly hromy a blesky. To jako-by předznamenalo celý leden – bohatá nadílka sněhu a tuhé mrazy. První únorový týden sice přišla obleva, ale ta trvala právě jen ten týden. Ta pravá změna přišla v březnu. Nejprve se sice konaly v Jáchymově lyžařské závody a na Božím Daru XI. ročník Karlova Běhu s osmi sty účastníky, ale na MDŽ se spustil dlouhotrvající déšť, který se občas změnil v pravý liják.
Sníh mizel před očima a začalo se mluvit o povodni. Nejen podél Ohře, kde byla vyhlášena pohotovost, ale i v samotném Jáchymově. Nejprve se rozvodnil potůček, o kterém málokdo věděl. Ten běžně vytéká zpod haldy na Slovanech celkem nenápadně, jenomže tentokrát se změnil v regulérní potok. Jeho voda se valila nejprve kolem domů ke kapli sv. Anny a potok si nakonec prorazil nové koryto přes staveniště nového zdravotního střediska. Odsud se voda valila třídou Dukelských hrdinů k benzínové stanici a cestou brala nejen drobný nepořádek, ale i kusy asfaltového koberce položeného na podzim. Ostatní potoky protékající městem a jeho podzemím nezůstaly pozadu a jejich koryta se povážlivě plnila. Leckde už voda vytékala mimo a zaplavovala sklepy okolních domů. Ve čtvrtek 12. března tak byla vyhlášena pohotovost místním hasičům a zasedla povodňová komise. V 16. hodin byla Krajská povodňová komise informována o nebezpečí protržení hráze Městského rybníka (Stadtteich, Jezírko). Je proto zřízena stálá hlídka, která na hrázi nepřetržitě pomocí radiostanice hlásí stav hráze. Hlídka zde nakonec byla až do 16. března. Došlo k zatopení sklepů radnice a obyvatelstvo města bylo vyzváno, aby lidé nespali v přízemí a vynosili si vybavení domácností do prvního patra. Veřejná bezpečnost (policie) uzavřela komunikaci z Jáchymova k Abertamské křižovatce. Hlídky VB a PS VB (Pomocná stráž) uzavírají křižovatku v lázních a směrují vozidla přijíždějící do města na objízdné trasy přes Hroznětín, Merklín a Mariánskou. Večer již bylo u Jezírka jasné, že protržení hráze je otázkou hodin. V lepším případě by se voda „pouze“ převalila přes hráz. Po osmé hodině večerní bylo město prázdné a tiché. Jen Náměstím hučela protékající voda.
Ke katastrofě došlo v pátek 13. března v 1:40 hodin. S rachotem došlo k protržení hráze. Trhlina měřila šest metrů. Městem sevřeným v úzkém údolí se prohnala metrová vlna vody, bahna a kamení. Ta s sebou brala stromy, asfaltový koberec a vše, co mohla. Okamžitě byl evakuován Horní Žďár, kde se nakonec voda rozlila do šířky a ztratila sílu. Pod Jáchymovem voda zcela vyplavila sklad léků a léčiv v Petrově mlýně (tehdy Medika), takže došlo i ke kontaminaci vody, a to až do řeky Ohře.
Po opadnutí vody byly okamžitě zahájeny odklízecí práce. Jako první se dostavily mechanismy Okresní správy silnic ve 4:30 hod. Ráno tak zastihlo všechny zúčastněné již v pilné práci. V horní části města nad odbočkou ke Svornosti tak pracuje 15 mechanismů Okresní správy silnic s 38 pracovníky, 9 mechanismů Povodí Ohře s 25 pracovníky, 8 mechanismů Technických služeb Jáchymov s 20 pracovníky, 15 dobrovolných hasičů z Jáchymova a 9 profesionálních hasičů z Karlových Varů s odpovídající technikou. V 9:30 je již sjízdná třída Československé armády od odbočky na Svornost směrem nahoru, Tyršova ulice a propojené komunikace. Odklízecí práce potom pokračovaly dolů městem.
Vážné problémy ale vznikaly i v prostoru lázní a pod Jáchymovem. Veseřice (Klínovecký potok) zcela zatopila silnici po celé délce toku. Pod Vyšetřovacím ústavem došlo po soutoku obou potoků k podemletí břehu, kde stála redukční stanice plynu. Došlo totiž i k podemletí zdiva a hrozil výbuch. Voda přitom zničila přístupovou komunikaci. Na rozkaz ministra národní obrany do Jáchymova dorazila ženijní jednotka armády, která vybudovala během dvou hodin most, který umožnil přisunutí techniky a zabezpečení plynové stanice. Vojáci zároveň vyklízeli zbylé léky a léčiva ze skladu pod městem.
Velikou komplikaci přineslo rozvodnění potoka Suchá (zde přirozená povodeň) , který bahnem a kamením ucpal veškeré průchody a rozlil se na komunikaci směrem do Jáchymova. Poté zatopil část areálu Technických služeb a pokračoval na místo soutoku s Jáchymovským potokem u silnice do Ostrova. Poblíž tohoto soutoku stála trafostanice podniku Škoda Ostrov a protože potoky přinášely kamení, bahno i celé stromy, brzy byly ucpány mostky pod silnicí. Protože hrozilo zatopení trafostanice, byl můstek nakonec odstřelen trhavinou. Tím ale došlo k přerušení silnice z Ostrova do Jáchymova.
Odpoledne byla zkontrolována hráz Jezírka. V hrázi zela trhlina tvaru V. V horní části chybělo šest metrů, v dolní potom metry tři. Úplně zmizel chodník vedoucí k hrázi z města i vzrostlé stromy. Bylo zjištěno, že k protržení došlo i díky tomu, že odtokový kanál za bezpečnostním přepadem byl nejen úzký, ale hlavně dlouhodobou ne údržbou ucpaný. Potrubí přivádějící pitnou vodu z úpravny Myslivny bylo na několika místech sice obnaženo, ale naštěstí nedošlo k jeho porušení. Dále směrem do města bylo zjištěno, že můstek přes silnici v dolní zatáčce zcela zmizel. Komunikace do města tak byla přerušena na obou koncích a zbývala pouze silnice přes Hroznětín, Mariánskou a Nové Město.
Ve střední části u benzínové pumpy a odbočky na Lidickou ulici bylo nahromaděno spoustu bahna a kamení. Pod odbočkou z třídy Dukelských hrdinů na Lidickou došlo k propadu klenby překrytu potoka. Domy pod odbočkou byly nejen zaplaveny, ale z důvodu rozpadu opěrných zdí i částečně zavaleny zeminou a kamením. Tento materiál byl vodou natlačen okny do místností domu, ale naštěstí se vše obešlo bez zranění. Oproti tomu sousední garáže byly sice zaplaveny do výše jednoho metru, ale k poškození garážovaných vozidel nedošlo. Voda totiž hlínou dokonale utěsnila vrata garáží. K dalšímu propadu potom došlo nad tehdejší prodejnou Ovoce – zelenina (dnes prodejna Lázeňských oplatek).
Problémy přinesla i hornická minulost města. Z Bockovy štoly (Kozí štola) se hrnulo velké množství vody, které zatopilo prostor kolem Beskydu a penzionu Lužice. Byly proto z cihel a prken vybudovány nouzové lávky. Když se podařilo tuto vodu svést do koryta Klínoveckého potoka, došlo k podemletí komunikace a jejímu propadu.
Byl zázrak, že během povodně a ani poté nedošlo k žádnému zranění. Bylo to způsobeno i tím, že k povodni došlo v noci. Koncem března a začátkem dubna panovalo teplé, slunné počasí a ve městě se dokončoval úklid.
V noci ze 17. na 18. dubna ale přišel další zvrat. Teplota spadla na mínus pět stupňů a začalo chumelit. Večer už leželo ve městě několik centimetrů sněhu. Chladné počasí trvalo až do května, kdy se pro změnu prudce oteplilo a spustil se déšť trvající dvacet čtyři hodin. Během prvních čtrnácti dnů května v Jáchymově rozkvetly třešně a přiletěly vlaštovky. V červnu udeřila sucha a teploty přesahovaly třicet stupňů. Jen osmého května malinko zapršelo. Další zvrat počasí přišel až 17. července. To se z ničeho nic spustil tři dny trvající liják. Ten zatopil kostel sv. Jáchyma, protože byla opravována jeho střecha a polovina jí zcela chyběla. Konečně přišlo 23. července oteplení, ale to trvalo jen několik dní. Znovu se dostavily silné deště, ve městě kanalizace vrací vodu zpět na povrch. Město dokonce musí spustit kotelnu a vytápět budovy. Od 3. srpna pro změnu panují prudká vedra. Počasí tak opravdu ukazuje, co umí. Vedra trvají až do září, konkrétně 20. září je naměřeno 29 stupňů.
Rok 1981 tak kromě dvou katastrof přinesl i zvraty počasí, které svým způsobem předznamenaly změny klimatu a s tím spojené stále častější přívalové srážky, které sužují region nyní nejvíce.
Fotodokumentace zvláštní povodně 1981
