|
<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> INTERNÍ VERZE [Úvodní stránka] Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologická charakteristika |
Hlavním vodním tokem protékajícím městem je Rolava. Řeka pramení v oblasti Krušných hor a protéká přímo centrální částí Nejdku, kde historicky určovala rozvoj průmyslových i obytných funkcí města. Rolava představuje z hlediska povodňového ohrožení nejvýznamnější vodní tok správního území. Záplavová území toku byla stanovena pro průtoky Q5, Q20, Q100 včetně aktivní zóny záplavového území.
Povodňové ohrožení podél Rolavy se soustřeďuje zejména do centrálních částí města, kde je zástavba umístěna v těsné blízkosti koryta. Rizikové jsou především lokality s omezenou kapacitou mostních konstrukcí, zúženými profily a historickou zástavbou navazující bezprostředně na břehové hrany. Při vyšších průtocích dochází k rozlivům do přilehlých komunikací, sklepních prostor, technické infrastruktury a níže položených objektů. Zvýšené nebezpečí představuje také možnost zachycení plavenin na mostních objektech a následné vzdutí hladiny. Vzhledem k rychlé odezvě horského povodí je zde omezený časový prostor pro realizaci zabezpečovacích opatření.
Významným pravostranným přítokem Rolavy je Rodišovka, místně označovaná rovněž jako Nejdecký potok. Tok protéká oblastí Bernova a následně ústí v centrální části Nejdku do Rolavy. Na Rodišovce leží vodní dílo Lesík zařazené do III. kategorie TBD. Povodí Rodišovky má výrazně bystřinný charakter a vzhledem k relativně malé ploše povodí reaguje velmi rychle na přívalové srážky. Na toku byla stanovena záplavová území včetně aktivní zóny Q100 a byly zde vymezeny zóny povodňového ohrožení.
Rodišovka představuje jeden z nejproblematičtějších toků z hlediska lokálních přívalových povodní. Kritická jsou zejména místa pod rybničními nádržemi a úseky s omezenou kapacitou zatrubnění či mostků. Tok je navíc ovlivněn urbanizovaným prostředím Bernova a Nejdku, kde dochází ke zrychlenému odtoku z komunikací a zpevněných ploch. Nebezpečí zvyšuje rovněž možnost splavení sedimentů, dřeva a dalších plavenin z lesních úseků horní části povodí. V případě intenzivních srážek může dojít k rychlému rozvodnění toku během několika desítek minut. Ohroženy jsou zejména obytné objekty v Bernově, navazující komunikace a části zástavby v místě soutoku s Rolavou.
Dalším významným tokem správního území je Limnice, která je levostranným přítokem Rolavy. Limnice odvádí vody z lesnatých a svažitých částí severovýchodního okolí Nejdku. Tok má horský charakter s poměrně vysokou energií proudění. Pro Limnici byla rovněž stanovena záplavová území Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny.
Povodňové riziko Limnice spočívá zejména v rychlém nárůstu průtoků a transportu splavenin při přívalových srážkách. Vzhledem k morfologii území zde může docházet k erozi břehů, zanášení mostních profilů a lokálnímu vybřežení v intravilánových úsecích. Tok současně souvisí s ochranou vodních zdrojů města, neboť oblast Limnice slouží jako významné prameniště pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
Významnou roli v hydrologickém systému města má rovněž Vitický potok. Tok odvádí vody z dílčího horského povodí a v období extrémních srážek představuje významný zdroj lokálních povodňových stavů. I zde byla stanovena záplavová území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóna záplavového území.
Vitický potok ohrožuje především lokality s rozptýlenou zástavbou a dopravní infrastrukturu v údolních polohách. Vzhledem k menší kapacitě koryta a prudkým sklonům povodí může docházet k náhlým vzestupům hladiny. Rizikové jsou především propustky a mostní objekty s omezenou průtočností. Charakteristickým jevem jsou zde přívalové povodně s vysokou unášecí schopností proudu.
Dalším významným vodním tokem území je Lužecký potok, který odvádí vody z jihovýchodní části správního území města. Tok je rovněž zařazen mezi významné vodní toky správního území Nejdku.
Lužecký potok vykazuje obdobné charakteristiky horských toků Krušných hor. Nebezpečí zde představují především krátkodobé přívalové srážky vedoucí k prudkému zvýšení průtoků. Kritická jsou místa křížení s komunikacemi, úseky s nedostatečně kapacitními propustky a údolní partie se soustředěnou zástavbou. V horních částech povodí se může negativně projevit urychlený odtok z lesních cest a odlesněných ploch.
Celkově lze správní území Nejdku charakterizovat jako území se zvýšeným až vysokým povodňovým rizikem typickým pro horské oblasti Krušných hor. Největší ohrožení představují rychlé přívalové povodně na menších tocích a současné kulminační průtoky na Rolavě. Významným rizikovým faktorem je soustředění historické zástavby do údolních niv, omezená kapacita některých mostních a propustných objektů, existence zatrubněných úseků a vysoká dynamika povrchového odtoku. Z hlediska ochrany obyvatelstva a majetku je proto zásadní průběžná údržba koryt, kontrola mostních profilů, monitoring srážkové situace a funkční systém hlásné a povodňové služby.
Rolava pramení v rašeliništích při státní hranici v Krušných horách, severně od Rolavy ve výšce 918 m n. m. Protéká Nejdkem, Novou Rolí, Starou Rolí a po své cestě jižním směrem ústí zleva do Ohře v Karlových Varech-Rybářích. Délka toku činí 36,7 km. Plocha povodí měří 137,3 km².
Z platné studie záplavového území jsou převzaty hodnoty N-letých vod:
Profil |
Plocha povodí [km2] |
QN-leté průtoky v m3/s |
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 |
2 |
5 |
10 |
20 |
50 |
100 |
||
nad ústím Nejdeckého potoka ř. km 16,450 |
71,48 |
10,5 |
16,2 |
25,7 |
34,3 |
44,0 |
58,8 |
71,4 |
Nad Starou Rolí ř.km 4,5 |
122,25 |
15,6 |
23,8 |
37,2 |
49,0 |
62,4 |
82,6 |
99,6 |
Třída přesnosti: II.
V horní části Nejdku je koryto Rolavy regulováno. Koryto Rolavy je obdélníkového profilu s opevněním břehů kamennou dlažbou, které přechází v přírodní koryto lichoběžníkového tvaru. Zástavba těsně nad městem je už pouze pomístní a ne souvislá a koryto řeky přechází do intravilánu města. Zde je umístěna štěrková překážka zachycující povodňové splaveniny. Koryto dále prochází souvislou městskou zástavbou a v celé této délce je upravené. Je obdélníkového profilu šířky ve dně 6 až 8 m a včetně boků je opevněno kamennou dlažbou do betonu. Ke zmírnění spádu jsou zde vybudovány spádové stupně ve vzdálenosti 200 až 300 m od sebe, 8 stupňů. Níže protéká Rolava areálem závodu VLNAP, a.s., a Nejdecké česárny vlny, a.s., v délce cca 0,8 km, kde je ve spodní části na pravém břehu umístěna areálová čistírna odpadních vod. V areálu závodu je z pravé strany zaústěn přítok Rodišovka, jehož koryto je rovněž upraveno a je obdélníkového profilu, který je dále v průchodu městem v části v kritickém krytém profilu. Pod Průmyslovými areály přechází koryto zpět do přírodního charakteru, údolí se mírně rozšiřuje až na šířku 100 až 150 m, po obou stranách jsou louky a pomístní zástavba obytných domů. Koryto je stejného charakteru, s kamenitým dnem a se svahy koryta a břehy s hustým porostem stromy a křovinami.
Rodišovka (někdy nazývaná Nejdecký potok) pramení západně od obce Lesík v Krušných horách ve výšce 650 m n. m. Celková délka toku je 5,77 km, plocha povodí 16,47 km2.
Z platné studie záplavového území jsou převzaty hodnoty N-letých vod:
Profil |
Plocha povodí [km2] |
QN-leté průtoky v m3/s |
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 |
2 |
5 |
10 |
20 |
50 |
100 |
||
400 m nad ústím do Rolavy |
16,23 |
4,05 |
6,48 |
10,7 |
14,5 |
19,0 |
25,9 |
31,9 |
Třída přesnosti: IV.
Pod horním křížením se silnicí č. 219 protéká nádrží Lesík, pod nádrží zastavěným údolím k čerpací stanici pod obcí Bernov, kde kříží a pokračuje podél silnice č. 219 do Nejdku. Pod křížením s železniční tratí v Nejdku protéká rybníkem Bernov a dále podél levobřežního průmyslového areálu Witte Nejdek. Nad Nádražní ulicí vstupuje do uzavřeného profilu v areálu Nejdecké česárny vlny, a.s., a v areálu ústí zprava do řeky Rolavy ve výšce 541,5 m n. m.
Důležité je zmínit, že niva toku pod VD Lesík je značně zarostlá a ani pobřežní porosty nejsou v dobrém kondičním stavu. Tato skutečnost spolu s řadou kritických objektů (lávky a krytý profil pod NČV) při povodni vyvolá komplikace s transportem spláví. Zejména úsek pod VD Lesík bude vystaven velkému riziku vzniku nápěchů. Množství lávek a mostků způsobí jednoznačně problémy. Kritickým místem z hlediska celého Nejdku je pak krytý profil pod NĆV.
Limnice pramení na západním svahu Dračí skály v Krušných horách (ve výšce 914 m n. m.), protéká jihozápadním směrem lesnatým údolím včetně intravilánu Nejdku. Celková délka toku je 6 190 km, plocha povodí je 12,68 km2.
Z platné studie záplavového území jsou převzaty hodnoty N-letých vod:
Profil |
Plocha povodí [km2] |
QN-leté průtoky v m3/s |
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 |
2 |
5 |
10 |
20 |
50 |
100 |
||
400 m nad ústím do Rolavy |
16,23 |
4,05 |
6,48 |
10,7 |
14,5 |
19,0 |
25,9 |
31,9 |
Třída přesnosti: IV.
Limnice na území Nejdku kříží železniční trať Nové Hamry – Pernink, silnici č. 219 Nejdek–Pernink. V Nejdku protéká podél zástavby, příbřežními zahrádkářskými koloniemi a pod Nejdkem ústí zleva do říčky Rolavy (527 m n. m.). Voda z prameniště Limnice je využívána pro vodárenské účely (Nejdek).
Další informace: Vodní toky, Vodní díla
stránka b_char_hydro.htm aktualizována: 06.07.2026, publikována: 24.10.2026