<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologická charakteristika

Vlastním městem protéká potok Tisová (někdy nazývaný Březovský potok), který přitéká od Paseckého vrchu údolím podél silnice z Lobzů. Tisová se vlévá do Ohře v lokalitě Černý mlýn. Tato lokalita je v Březové povodní ohrožena nejčastěji. Jednak povodní z Tisové, pak z Ohře a i přívalové srážky způsobují v lokalitě občas problémy.

Dalšími důležitým toky území Březové jsou Velká Libava a Malá Libava. Oba toky protékají ve správním územím Březové pouze nezastavěným územím. Mohou však rozlivy na komunikace způsobit při povodni vážné dopravní komplikace směrem na Lázně Kynžvart.

Východní hranici správního území pak kopíruje Lobezský potok, který přináší ohrožení zejména pro Sokolov.

Kamenicí pak protéká Kamenický potok, který se vlévá pod Březovou do Tisové. Ostatní lokality jsou odvodňovány drobnými, bezejmennými toky.

Ohře

Ohře je řeka na severozápadě České republiky s prameny v Německu. Je dlouhá 316 km (z toho 246,55 km v České republice). Povodí má rozlohu 5614 km2 (z toho 4601,05 km2 v České republice). Po Vltavě je Ohře v Čechách druhým největším levostranným přítokem Labe, do kterého se vlévá v Litoměřicích.

Pramení v Bavorsku pod horou Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny. Pramen se nachází blízko města Weißenstadt v nadmořské výšce 752 m n.m. Na české území vtéká u obce Pomezná. V celé své délce si řeka zachovává převážně severovýchodní směr, odvodňuje Krušné hory a také severní oblast Doupovských hor.

Horní část toku od Chebu má nížinný charakter. Pod Kynšperkem nad Ohří se krajina náhle mění a řeka vstupuje do hlubšího zalesněného údolí a písčité dno je vystřídáno štěrkopískovým a kamenitým.

Okolí řeky má rozmanitý charakter. Od Kynšperka se řeka zařezává do údolí s hustými porosty smíšených lesů, které místy ustupují loukám. Přírodní charakter okolí řeky se mění již u města Březová (místní část Tisová), kde je na pravém břehu tepelná elektrárna. Odtud přes Sokolov až ke Královskému Poříčí je krajina poznamenána průmyslovou činností a důlní těžbou v sokolovské pánvi. Pod Královským Poříčím vstupuje Ohře do hlubokého zalesněného údolí směřujícího k Lokti a dále přes Svatošské skály do Karlových Varů.

N-leté průtoky na Ohři (data Studie záplavového území, 2006)

Tisová

Tisová je pravostranným přítokem Ohře, do které se vlévá nad jezem Černý Mlýn u Tisové. Celková délka toku je 6,7 km. Plocha povodí k soutoku s Ohří je pak 13,72 km2. Vodní tok protéká správním územím Březové a Sokolova, většinou své délky nezastavěným územím. Povodňové ohrožení přináší potok zejména do vlastní Březové. Záplava Q100 zasahuje až k nemovitostem v obcích Březová ř. km 3,8–4,6, a Sokolov – Černý Mlýn ř. km 0,0–0,3. Černý mlýn je však zaplavován zejména vzdutím z Ohře.

Sklon toku je velice proměnlivý od úseků se sklonem 0,0020 pod obcí Březová, kde je voda uměle převáděna do vedlejšího povodí až po bystřinnou část toku se sklonem 0,0800 v lesním úseku nad obcí Březová. Maximální rychlosti vody v korytě při Q100 nad obcí Březová překračují 3 m/s. Naopak v pomalejším úseku pod Březovou klesnou hodnoty rychlostí pod 1 m/s.

N-leté průtoky na Tisové (data ze Studie záplavového území, 2007)

Velká Libava

Velká Libava je tok podhorského charakteru, který téměř v celé délce protéká chráněným územím CHKO Slavkovský les. Celková délka toku: cca 21,431 km. Plocha povodí: 68,63 km2. Vodní tok protéká téměř v celé své délce v extravilánu. Přesto, že je koryto prakticky v celé délce toku nekapacitní na Q5 a inundace je při větších vodách pravidelně zaplavována, nejsou v dosahu toku téměř žádné objekty. Až na krátký úsek dolních dvou kilometrů toku v Libavském Údolí není v dosahu záplavového území Q100 žádná zástavba a koryto toku je mimo tento dolní úsek zcela přirozené a neupravené.

Tok protéká ve správním území obcí: Lázně Kynžvart, Rovná, Březová, Kynšperk nad Ohří, Šabina, Libavské Údolí. Pouze v obci Libavské Údolí zasahuje do intravilánu, kde ohrožuje průmyslovou zástavbu a ojediněle obytné objekty.

Sklon toku se pohybuje v dolním úseku toku mezi 0,0086 až 0,015, v horní části toku sklon stoupá na hodnoty 0,015 až 0,034. Rychlost vody odpovídá sklonům a pohybuje se v rozmezí 0,5 m/s až 2 m/s, výjimečně překračuje 2,5 až 3 m/s.

Proudění ve většině délce toku je říční, avšak velmi blízko u hranice bystřinného proudění. V horní části toku je několik bystřinných úseků. Z tohoto pohledu se jedná o koryto poměrně nestabilní a lze předpokládat, na mnoha místech bude docházet ke změně režimu proudění.

N-leté průtoky na Velké Libavě (data ze Studie záplavového území, 2007)