<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodní > Přirozená povodeň na Loučském potoce

Popis šíření povodňových situací je popsán postupně od horního okraje řešeného úseku ve směru proudění.

Úsek ř. km 5,600 – 5,200

Loučský potok zde protéká širokými loukami, kde se nenacházejí žádné stavby. Přestože koryto potoka není kapacitní a k vylití vody z koryta dochází již při průtocích menších než Q5, šířka záplavového území je zde z důvodu sklonu svahů údolí maximálně 25 m, jak je patrné z fotografie.

Úsek ř. km 5,200 – 5,060

Vlivem zcela zaneseného koryta v krátkém lesním úseku zde voda proudí mimo koryto, které není téměř patrné i za zcela běžných průtoků. Část údolí se zanedbatelným příčným sklonem terénu se zde rozšiřuje a díky tomu místy šířka záplavového území přesahuje 100 m. Ani zde nejsou v jeho dosahu žádné objekty.

Úsek ř. km 5.060 – 4.870

Zde vede trasa potoka zástavbou části Nového Sedla – Chranišov. Těsně nad místním silničním mostem se napravo od potoka nachází místní rybník. Zvýšený terén před ním soustředí i za průtoku Q100 proud z levého inundačního území do koryta. Na úrovni rybníka však voda přes odlehčovací objekt opět doprava vybřežuje Na opačné straně se bude voda za povodní rovněž dostávat z koryta, zaplaví některé zahrady a pár obytných budov. Pod silničním mostem v km 5,00 niveleta silnice v pravém předmostí postupně klesá. Proto i na této straně bude docházet za povodní k zaplavení obytných budov.

V záplavovém území pro průtok Q100 se zde nachází 6 budov, pro průtok Q20 jen 3 budovy.

Úsek ř. km 4,870 – 3,970

V tomto úseku bylo koryto v důsledku důlní činnosti na 3 úsecích zatrubněno. V meziúsecích s volnou hladinou vede trasa koryta v úzkém zářezu mezi výsypkami či tělesem železniční trati. I za extrémních povodňových situací zde šířka záplavového území jen nepatrně převyšuje 10 m.

Úsek ř. km 3,970 – 3,445

Od výtokového profilu z posledního zatrubněného úseku pod železniční tratí je koryto až k soutoku s pravobřežním přítokem upraveno do lichoběžníkového profilu. Kapacita potoka zde postačuje na převedení průtoku Q100. Proto nebude docházet ani k zaplavení ČOV na úrovni ř. km 3,6 vpravo od koryta.

Úsek ř. km 3,445 – 3,305

Pod zaústěním pravobřežního potoka již uvedená úprava končí, kapacita koryta zde klesá, odpory neupraveného koryta se zvyšují, zároveň se zde zvyšují N-leté průtoky. Pod tímto soutokem bude proto již při průtocích menších než Q100 voda vybřežovat na obě strany.

Úsek ř. km 3,305 – 3,200

Zde Loučský potok začíná protékat zástavbou obce Loučky. V profilu ř. km 3,265 se do něj vlévá levobřežní přítok a plocha povodí opět výrazně narůstá. I přes úpravy koryta zde potok kolem pravého oblouku koryta zaplavuje pás široký až 70 m, obytné budovy však nestojí bezprostředně u potoka, a tak se v dosahu záplavového území nachází jen 1 obytná budova. V profilu silničního mostu se proud zkoncentruje do mostního otvoru.

Úsek ř. km 3,200 – 2,910

I v tomto zcela přímém upraveném úseku se i za běžných povodní voda z koryta vylévá a to zejména do plochého pravého inundačního území. Blízká obytná zástavba se zde nachází jen mezi levým břehem a paralelně vedoucí silnicí. Protože od levého břehu terén stoupá, budou zaplavovány jen krajní části budov.

Okraj jedné z takových budov je vidět na fotografii, na druhé straně snímku je patrné, že je pravé inundační území využíváno jen jako zahrady s drobnými objekty.

Úsek ř. km 2,910 – 2,850

V této části protéká Loučský potok centrem stejnojmenné obce Loučky. Důležitým objektem je silniční most v ř. km 2,900. Niveleta silnice od mostu směrem k zástavbě postupně poklesává a nejnižší úrovně dosahuje 80 m od mostu. Protože je zde tato úroveň nižší, než je vzdutá hladina při průtoku Q100 nad mostním objektem, bude se zde za tohoto průtoku proud rozdělovat. Hlavní část proteče mostním otvorem a dál bude bez vybřežení proudit v obdélníkovém profilu až k dalšímu silničnímu mostu. Druhý proud povede mezi domy, přeteče v nejnižším místě sinici a po 150 metrech se opět přiblíží hlavnímu proudu.

Úsek ř. km 2,850 – 2,610

I zde má koryto potoka ještě upravený obdélníkový profil, vzhledem k malému zahloubení dna koryta pod okolním terénem zde byla v minulosti řešena protipovodňová ochrana navýšením břehové hrany oboustrannými zídkami. Protože se zde koryto systematicky zanáší, současná kapacita upraveného koryta odpovídá průtoku Q20, při jeho překročení již dochází k vylití vody na obě strany. Existence pravobřežní hrázky způsobuje, že boční proud, který se zde opět přibližuje k trase potoka, bude proudit podél hrázky odděleně až pod profil lávky pro pěší, kde tato úprava končí a koryto opět přechází do lichoběžníkového profilu.

Úsek ř. km 2,610 – 2,400

V místě, kde končí zástavba podél koryta a kde končí úprava s obdélníkovým korytem, ještě krátce pokračuje úprava v lichoběžníkovém profilu. Po obou stranách koryta se nacházejí rybníky. Voda se zde bude přes pravý břeh přelévat a z důvodu řady dalších terénních nerovností zde bude průběh hladiny velmi komplikovaný a 1D výpočtem velmi obtížně správně popsatelný. Zde se však již žádné stavby v okolí nevyskytují.

Úsek ř. km 2,610 – 0,450

Od profilu ukončení této úpravy následuje zcela přirozené koryto volně se vlnící v zalesněném údolí. Přirozené koryto má malou kapacitu, říční niva je plochá, a tak se šířka záplavového území při průtoku Q5 jen velmi málo liší od hranice pro průtok Q100. Jediným krátkým úsekem s upraveným korytem je místo křížení s dálniční komunikací, její těleso je vedeno vysoko nad úrovní údolí.

Od profilu ř.fkm 1,75 až k městu Loket vede v údolí železniční trať Loket – Nové Sedlo. Trat´ je vedena na náspu, koryto potoka ji několikrát křižuje, podle toho k jaké straně údolí se jeho trasa přiklání. Koruna náspu železniční trati v celém lesním úseku vysoce převyšuje i hladinu průtoku Q100, dokládá to například další fotografie. K mírnému přelití koruny náspu může dojít jen v profilu klenbového železničního mostu v ř. km 1,458.

Úsek ř. km 0,450-0,000

V místě, kde se Loučský potok dostává k okraji zástavby města Loket, se již úroveň náspu železniční trati snižuje. Kolem místa, kde se k trati připojuje silnice a za ní stojí první rodinné domy, tak bude docházet za průtoku Q20 a větších k přelití trati a silnice až k uvedeným domům. Ve směru toku kapacita koryta i přes úpravu dále poklesává a před posledním silničním mostem, za kterým se již ve své výústní trati stáčí potok k řece Ohři, bude z důvodu nekapacitního mostu zaplavována silnice až k obytným domům i za průtoku Q5.

Protipovodňovou ochranu tohoto úseku Loučského potoka by bylo možné vyřešit jen komplexní úpravou potoka se změnou jeho sklonitostních poměrů a rekonstrukcí komplexu silničního a železničního mostu. Jednalo by se nepochybně o velmi nákladné řešení.

Nepříznivé odtokové poměry ve výústní trati jsou mimo jiné vyvolány existencí shybky, která křižuje koryto pod spojeným silničním a železničním mostem v ř. km 0,160 a která nezanedbatelně snižuje sklon dna pod tímto objektem.