<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka] Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodní > Přirozená povodeň na Ohři |
Základním podkladem pro rozsah ohrožení je zákres záplavového území v základní mapě
M 1:10 000.
Povodňový model byl vytvořen především pro velké (extrémní) průtoky. Tomu byl podřízen i způsob schematizace. Vzhledem k přesnosti a podrobnosti podkladu (ZM-10 ZABAGED) je rovněž možné, že záplavové čáry, včetně aktivní zóny, nejsou v některých místech zcela přesně zakresleny podle aktuálního stavu terénu, kdy došlo ke změnám morfologie za poslední roky.
Ohře v úseku– od Okounova po VD Skalku – není (až na výjimky) kapacitní pro extrémní povodňové průtoky, zejména pro Q100, ale často ani pro Q5.
Markantní je tento stav v úseku od Chebu po Kynšperk n. O., kde řeka má nížinný charakter a kde šíře záplavy při extrémních povodňových průtocích se nezřídka blíží nebo i přesahuje 1 km. Naproti tomu v sevřených nebo kaňonovitých úsecích záplavy velkých šířek nedosahují. Velká města, s výjimkou Sokolova, záplavami za těchto průtoků etrémně ohrožena nejsou.
Mostní objekty jsou v tomto úseku většinou kapacitní pro Q100, některé ale nesplňují noremní podmínku světlé výšky a některé jsou za velkých povodňových průtoků obtékané.
V původních studiích záplavového území, ani v jejich aktualizacích 2007 nebyla detailně počítána kapacita mostů, pouze byla zjišťována nekapacita pro Q100. Lze konstatovat, že většina mostů v předmětném úseku Ohře je kapacitní. Některé jsou ovšem nekapacitní, nebo nesplňují noremní podmínku volné světlé výšky a mohou být také obtékané. Platí to zejména o následujících mostech, které jsou nekapacitní nebo jsou na hranici kapacity pro Q100.
Silniční most v Chocovicích – nekapacitní pro Q100, za velkých průtoků je obtékán.
Pěší most a lávka v Sokolově – nekapacitní pro Q100, jsou zahlceny.
Silniční most na Kraslice – nekapacitní pro Q100, zahlcen.
Horní i dolní silniční most v Lokti – nekapacitní pro Q100.
V roce 2014 a 2015 proběhla podrobná aktualizace studie záplavové území v úseku Sokolov – Karlovy Vary
V tomto úseku je neškodný průtok Q20. Při povodni větší se voda vybřežuje zejména na levém břehu a dochází zde k zaplavování garáží (na levém snímku je pohled do jejich prostoru – foceno z mostu P258M, ř. km 203,716, prostřední a pravý snímek jsou z lávky P251L, ř. km 202,474, proti toku). Aktivní zóna v tomto úseku neopouští koryto a žádná z obytných nemovitostí není ohrožena.
neškodný průtok zde klesá na Q2 až Q5. Při povodni Q20 dochází k rozlivu na obou březích. Na levém břehu je rozliv širší (levý snímek – z lávky P251L, ř. km 202,474), ale zaplaven je zejména park a ohrožení obytných budov je zde menší. Na pravém břehu jsou až k mostu P245M ř. km 202,021 zaplavovány nemovitosti při povodni Q5 a větší (prostřední snímek – ze stejné lávky, jako levý). Most P245M provede Q20, aniž by byl obtékán. Při povodni větší dojde na pravém břehu k přelití komunikace a zaplavení soutoku s Lobezským potokem. Při Q100 se vzdouvá voda Svatavou (snímek vpravo) a zaplavuje obytné nemovitosti ze Svatavy v prostoru kolem železničního mostu. Několik nemovitostí na levém i pravém břehu je v aktivní zóně.
V centru města došlo k výstavbě PPO na pravém břehu v místě soutoku Ohře a Lobezského potoka (obrázek vlevo). Jedná se o kombinaci výškové úpravy nábřežních zdí, oplocení, mobilního hrazení podél Nábřeží Petra Bezruče, kolem ISŠTE až k ulici Jednoty.
Tato protipovodňová ochrana chrání až do Q100 rozsáhlé území od profilu P221M ř. km199,234 až P241 ř. km 201,806. Nad Lobezským potokem je kapacita menší než Q5 a při tomto průtoku je již část nemovitostí zaplavována. Větší problémy zde ale nastávají až od Q20. Některé nemovitosti jsou v aktivní zóně.
Na levém břehu mezi oběma mosty je kapacita koryta také menší než Q5 (foto z lávky P243L, ř. km 202,021). Do průtoku Q20 až Q50 je území zaplavováno pouze z Ohře. Při průtoku Q100 je již zaplavováno i vzdutím ze Svatavy, jak již bylo popsáno výše (snímek uprostřed ukazuje toto území, se zástavbou v prostoru Nádražní ulice). I na levém břehu je několik nemovitostí v aktivní zóně.
neškodný průtok je zde opět menší než Q5 (foto z mostu P239M, ř. km 201,658), ale po vybudování PPO na soutoku s Lobezským potokem se situace na pravém břehu radikálně změnila. Na pravém břehu je neškodný průtok od mostu P239M až k profilu P233P (produktovod) ř. km 200,905 Q100 (snímek uprostřed -území pravé inundace od marketu BILLA). Pouze mezi profily P233P a P231 je několik nemovitostí (skladových prostorů a garáží) v dosahu Q5.
Na levém břehu je pod mostem P239M několik nemovitostí zaplavováno při Q20. Žádná nemovitost na levém, ani pravém břehu není v aktivní zóně.
Další významnou stavbou PPO je ochrana Královského Poříčí na levém břehu. Protipovodňová
ochrana obce Královské Poříčí byla provedena v několika etapách: Královské Poříčí – protipovodňová hráz, 1. stavba Královské Poříčí – převedení velkých vod z povodí Pstružného potoka, 2. stavba – bylo vyřešeno v rámci 1. stavby Královské Poříčí – protipovodňová hráz, 3. stavba Královské Poříčí – navýšení protipovodňové hráze, 4. stavba Součástí protipovodňových opatření je i násep silnice Královské Poříčí – Těšovice.
Díky této ochraně je neškodný průtok na levém břehu v celém tomto úseku Q100 a žádná nemovitost není ohrožena touto povodní (centrum Královského Poříčí). Na pravém břehu byla již dříve vybudována PPO celého komplexu průmyslových závodů, jejichž ochrana se zvýšila dobudováním PPO na soutoku Lobezského potoka s Ohří a průmyslový komplex již nemůže být zaplavován ani z Lobezského potoka (snímek uprostřed).
Pod nově vybudovaným silničním mostem P221M ř. km 199,234 je na pravém břehu ČOV, jejíž protipovodňová ochrana je menší než Q100 a při této povodni dojde k zaplavení areálu ČOV (snímek vpravo). Posouzení zabezpečení technologie ČOV na tuto povodeň nebylo předmětem studie. Pod ČOV neškodný průtok klesá na Q5 a několik nemovitostí je zde ohrožováno již touto povodní. Žádná nemovitost na levém, ani pravém břehu není v aktivní zóně.
Centrum Královského Poříčí
V celém úseku toku protéká řeka Ohře sevřeným zalesněným údolím. Kapacita koryta v tomto přírodním úseku toku není velká a pohybuje se mezi Q1 až Q5. Při průtoku Q2 až Q10 začne být postupně zaplavována cyklostezka vedoucí po levém břehu Ohře ze Sokolova do Lokte.
Ani větší povodně než Q5 nezpůsobí v tomto úseku vodního toku žádné zásadní škody na majetku, neboť v celém úseku není žádná nemovitost v dosahu Q100. Přes Ohři vede silniční most na komunikaci R6. Ten ale do odtokových poměrů vůbec nezasahuje. Dále po toku jsou přes Ohři ještě dvě lávky. Lávka P205L ř. km 195,458, která má kapacitu Q50 a další lávka P198L ř. km 192,923 s kapacitou Q100.
Silniční most - komunikace R6
Lávka P205L
Lávka P198
Kapacita koryta Ohře v Lokti je menší než Q5 a při této povodni již dochází na celé řadě míst, na levém i pravém břehu k rozlivům do inundačního území. Nad mostem P193M ř. km 192,379 lze za neškodný průtok považovat Q20. Při tomto průtoku bude zaplavená cyklostezka na levém břehu, ale nedojde zde ještě k zaplavení nemovitostí. Na pravém břehu nad mostem opět nejsou při Q20 zaplaveny žádné nemovitosti, ale most je již pří této povodni obtékán pravobřežním inundačním územím.
Při Q100 je již zaplavována celá řada nemovitostí na obou březích. Most je při tomto průtoku obtékán levým i pravým inundačním územím a voda při tomto průtoku dosahuje až za železnici na levém břehu. AZZÚ zhruba kopíruje průběh Q20 a žádná z nemovitostí nad mostem P193M v AZZÚ není.
Situace pod mostem P193M až k mostu P186M je o poznání horší. Neškodný průtok se zde pohybuje kolem Q5 a při povodni Q20 a větší voda zaplavuje na levém břehu koleje a nemovitosti za nimi a při Q100 i silnici a budovy za ní. Na pravém břehu je již při Q20 zaplavováno několik rodinných domků pod mostem P193 a níže po toku i přírodní amfiteátr. V tomto úseku se AZZÚ svým rozsahem blíží záplavě Q5 a žádná z nemovitostí není v AZZÚ.
Most P193M
PB pod mostem P193M
Pohled na amfiteátr z LB
Dále pod mostem P185 je situace při povodni podobná. Již při Q5 jsou zaplavovány zahrady domů v levobřežním inundačním území a při povodni větší již dochází k zaplavování prvních nemovitostí. Na LB je zástavba souvislá a i proto jsou zde problémy při povodni větší. Na PB jsou všechny nemovitosti mimo dosah Q20 a při povodni je pouze několik nemovitostí v blízkosti lávky P178L v dosahu Q100. Na PB není žádná nemovitost v aktivní zóně. Na LB zasahuje AZZÚ do zahrad obytných domů, ale obytné či výrobní nemovitosti jsou v AZZÚ ojediněle. Významnější skupinou nemovitostí v AZZÚ je tedy pouze několik budov u jezu P172J. Hlavním důvodem AZZÚ je ostrov tvořený vodním tokema obtokem na vodní elektrárnu.
Levobřežní inundační území
Nemovitosti PB u lávky P178L
Nemovitosti v AZZÚ u jezu P172J
Úsek toku mezi loktem a Karlovými Vary je podobný jako mezi Sokolovem a loktem. Celé zájmové území má přírodní charakter, vodní tok protéká úzkým údolím po jehož levém břehu probíhá cyklostezka . Zástavba v inundačním území je ojedinělá a jedná se v podstatě pouze o rekreační objekty. Kapacita koryta je menší než Q1 až Q2 a při povodni větší již dochází k zaplavování cyklostezky a některých rekreačních nemovitostí.
Na pravém břehu mezi profily P163 až P162 jsou chaty zaplavované již při povodni Q5. Tyto chaty jsou v aktivní zóně.
Na pravém břehu, mezi profily P152 až P149 je rekreační středisko. Neškodným průtokem je zde cca Q5. Při povodni větší zde postupně dochází k zaplavování střediska. Při Q20 je ještě část rekreačního střediska na ostrově a ostrov je obtékán pravobřežním inundačním územím. Při Q100 je již zaplavené prakticky celé rekreační středisko i s příjezdovou komunikací a prakticky celé je i v AZZÚ.
Kousek pod rekreačním střediskem, u Svatošských skal, mezi profily P149 až P145 je na pravém břehu několik obytných a rekreačních nemovitostí. Neškodným průtokem je zde Q5. Při Q20 je zaplavována příjezdová komunikace a při Q100 bude zaplavováno několik nemovitostí. Žádná z těchto nemovitostí ale neleží v AZZÚ.
Rekreační středisko P152 až P149
Rekreační středisko P152 až P149
Objekty u Svatošských skal
stránka b_druh_prirozena_ohre.htm aktualizována: 14.12.2022, publikována: 08.10.2024