<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Analýza časových možností

Verifikované postupové doby pro vodní toky na území Třebeně jsou k dispozici pouze pro Ohři mezi profily Cheb–Citice (cca 23 km). Mezi Chebem a Chocovicemi se jedná o vzdálenost cca třetinovou 8,5 km bez možnosti větších rozlivů a zpomalení dotoku. Časy tedy budou poměrně rychlé, hrubým odhadem bude dotok od VD Skalka v intervalu 1–2 hodiny.

Postupové doby průtoků na horní Ohři

Je nutné zdůraznit, že i postupové doby na Ohři budou velkou měrou ovlivněny řízeným systémem manipulací na vodním díle Skalka odborně spravovaném podnikem Povodí Ohře, státní podnik.

Vliv na reálné časové hodnoty může mít ale i aktuální stav hospodaření na zemědělské půdě v povodí (pole bez vzrostlého porostu, zmrzlá orná půda apod.) a aktuální stav inundačního území (možnosti transformace povodňových průtoků rozlivem do inundace). Na druhou stranu ze zkušeností povodní posledních let plyne, že na drobných vodních tocích mohou postupové doby dosazovat i jen několika desítek minut a povodeň může mít na malé území devastující vliv.

Poznámka:

Postupovou dobou se rozumí čas, za který průtok z horního profilu doteče do dolního profilu. Takovým způsobem přiřazené průtoky nazýváme odpovídajícími si průtoky a doba, která uplyne mezi jejich výskytem, se nazývá postupovou dobou průtoků. S využitím této doby můžeme odhadnout přibližný čas kulminace povodně.

Přitom obecně platí, že se zvětšujícím se průtokem až do okamžiku, kdy dojde k vybřežení vody do inundace, se postupová doba zkracuje, po vybřežení vody z koryta se postupová doba prodlužuje. Nejrychleji korytem postupuje „vlna“, při tzv. břehovém průtoku (plné koryto).

Postupová doba průtoků se může v rozsáhlých povodích značně lišit od „teoretických hodnot“ v závislosti na mnoha faktorech, z nichž nejvýznamnější je plošná a časová distribuce srážek. Při každé povodni je tedy nutné situaci neustále vyhodnocovat s využitím všech dostupných zdrojů informací (vývoj stavu na horních úsecích toku). Informace o postupových dobách se využívají u delších toků a to zejména při odhadu kulminace povodňových vln v jejich středních a dolních částech.