<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Přirozená povodeň na tocích – rozsah ohrožení

Rozsah ohrožení při přirozené povodni vyplývá terénního šetření, které na tocích zpracovatel povodňového plánu za účasti zástupce města provedl. Dále byly použity veškeré historické údaje, kterými disponuje Městský úřad. V rámci terénního šetření byla pořízena podrobná pozemní fotodokumentace, která je přílohou plánu a byla zanesena do POVIS.

Ohrožení města potvrzuje i studie Riziková území při extrémních přívalových srážkách, kterou zadal Karlovarský kraj v roce 2012. Tato studie definovala v Karlovarském kraji kritická povodí pro přívalové srážky a kritické body, kde dochází k ohrožení zastavěného území. Kritický bod je definován jak na Blatenském příkopu nad Blatnou, tak na svahu pod Blatenským vrchem a Smrčinou.  

Všechna stanovená, zrušená i zpracovaná záplavová území jsou shromažďována Ministerstvem životního prostředí ČR, jako ústředním povodňovým orgánem a jsou vizualizovaná v Digitálním povodňovém plánu ČR (dPP ČR) – www.dppcr.cz. V případě stanovení záplavového území na území města budou data doplněna do grafické části plánu.

Poznámka:

Záplavové území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad MÚ Ostrov (drobné vodní toky) nebo KÚ Karlovarského kraje (významné vodní toky).

Vypočtené úrovně hladin v záplavových územích vycházejí z předpokladu ustáleného nerovnoměrného proudění pro N-leté průtoky ČHMÚ. Při reálné povodňové situaci (nelze dostatečně přesně odhadnout) může dojít podle intenzity srážek k významným transformacím průtoků vlivem rozlití do inundací, nebo naopak ke zvýšení max. průtoků při protržení vzdutých vodních nádrží, provalení ucpaných mostních objektů, propustků, oplocení, střetu kulminačních vln z přítoků apod.  Úrovně hladin jsou vypočteny pro případ volných propustků, mostních profilů, vtoků do uzavřených profilů!

Vzhledem k měřítku map DIBAVOD 1 : 10 000, které používá digitální povodňový plán, se kilometráže studií záplavových území rozchází s mapami DIBAVOD. Studie záplavového území toku vychází z geodetického zaměření toku, a tudíž rozdíly v některých úsecích horních partií mohou být i několik set metrů.