Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodní > Přirozená povodeň na tocích

Rozsah ohrožení při přirozené povodni vyplývá z podkladů města a ze závěrů terénního šetření, jež zpracovatel digitálního povodňového plánu provedl.

Dále byly použity veškeré údaje o povodních posledních 20 let, kterými disponují obce. V rámci terénního šetření byla pořízena podrobná pozemní fotodokumentace, která je přílohou plánu.

Území se nenachází v oblasti s významným povodňovým rizikem (dle směrnice 2007/60/ES).

Stav obhospodařování krajiny

Pro odtokové poměry v jednotlivých obcích je rozhodující především skladba porostu na pozemcích, ze kterých dochází místy i k soustředěnému odtoku a erozi.

Příznivé jsou les a trvalé travní porosty (louky) a nepříznivé intenzivně využívané zemědělské plochy (pole).

Na polích se projevuje významně také způsob hospodaření (způsoby orby, druh plodiny apod.). Nebezpečné jsou zejména velké svažité plochy s monokulturami širokořádkových plodin např. kukuřice apod., které při extrémních hydrometeorologických jevech podporují silnou erozi povrchu a vytvářejí nebezpečný tok splavenin s následkem omezení průtočnosti odvodňovacích systémů a lokálním zaplavením přilehlého území.

Na území ORP se dle projektu „Riziková území při extrémních přívalových srážkách v Karlovarském kraji“ nachází několik kritických bodů přívalových povodní. Relevantnost závěrů studie potvrzují i zkušenosti posledních let, kdy tyto lokality jsou náchylné k přívalové povodni. Nejvíce rizikové jsou dle studie lokality:

•Mariánské Lázně – Chopinova ulice (situaci komplikují česle u krytého profilu toku);

•Velká Hleďsebe – Riviera (Situaci komplikují mostky a krytý profil v ulici Pohraniční Stráže).

Část studie týkající se protierozních opatření na zemědělské půdě je i přílohou povodňového plánu. Ta by měla pomoci zemědělským subjektům v základní orientaci v protierozních opatření na orné půdě.