<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Systém povodňové ochrany > Povodňové plány

Stěžejním prvkem ochrany před povodněmi je v rozsahu samosprávných územních celků povodňový plán. Dokument, který by měl zásadním způsobem pomoci řešit vlastní povodňovou situaci a pomoci nastavit pravidla pro ochranu majetku a životů při povodni.  

Povodňovými plány se v intencích vodního zákona rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.

Obsah povodňových plánů se dělí na věcnou, organizační a grafickou část. Obsah jednotlivých částí je specifikován vodním zákonem a příslušnou TNV 752931.

V praxi se v regionálním měřítku zpracovávají:

•povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni,

•povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obce s rozšířenou působností,

•povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí.

Je nutné, aby si obce i vlastníci ohrožených nemovitostí uvědomili důležitost hierarchie povodňových plánů. V měřítku obce jsou nutné, aby existoval věcný a v praxi použitelný povodňový plán pro ochranu vlastních obyvatel a celého území a v měřítku ohrožených nemovitostí je důležité, aby existoval plán pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně. Jejich vlastníci pak musí zpracovat povodňové plány pro svou potřebu a zejména pro součinnost s povodňovým orgánem obce.  

Důležitým ustanovením je pak §71 odst. 2 bod 5 vodního zákona, který říká, že vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plán vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to třeba s ohledem na způsob jejich užívání. Tato povinnost by měl vyplynout z reálných závěrů studií odtokových poměrů, ze závěrů povodňových prohlídek nebo jiných materiálu konstatujících ohrožení dané nemovitosti,
či pozemku, případně zhoršení odtokových poměrů nastalé způsobem využívání objektu či pozemku.

 

Úroveň zpracování povodňových plánů v kraji

Vypracován je v současné době digitální povodňový plán Karlovarského kraje, který by kompletně aktualizována upraven v rámci Projektu aktualizace digitálního povodňového plánu Karlovarského kraje podrobností do území obcí s rozšířenou působností Aš,  Cheb, Karlovy Vary, Sokolov a Ostrov. Od roku 2012 probíhá pravidelná roční aktualizace. Data systému POVIS jsou udržována průběžně.

V rámci výše uvedeného projektu byly zpracovány v roce 2012 i digitální povodňové plány  ORP Aš,  Cheb, Karlovy Vary, Sokolov a Ostrov. ORP Kraslice zpracovalo vlastní digitální povodňový plán v rámci individuální projektu, jehož součástí bylo zpracování i klasických povodňových plánů pro všechny obce správního obvodu ORP.  V roce 2017 zpracovaly digitální povodňový plán ORP i Mariánské Lázně.

Za uplynulé období došlo i k významnému pokroku na úrovni obci. V listopadu 2009 mělo povodňový plán obce zpracováno 42 obcí, tj. 32% z celkového počtu. Toto nízké procento zpracovanosti obecních povodňových plánů bylo identifikováno jako kritické pro možné řešení například přívalových povodní. I vzhledem k povodňovému dotačnímu titulu Karlovarského kraje zpracovanost povodňových plánů do roku 2018 výrazně stoupla. Celá řada obcí přešla na technologii digitálního povodňového plánu včetně připojené evidence povodňových plánů vlastníků nemovitostí. Tím výrazně stoupla i povodňová osvěta mezi občany obce.

I nadále je nutné, aby i zbylé obce kvalifikovaně vyhodnotili možnost ohrožení svého území povodněmi, a to i přívalovými, a dle výsledku základního posouzení území povodňové plány zpracovaly a nastavily tak i systém vyrozumění občanů v obci, včetně zajištění technického zázemí pro vyrozumění, sil a prostředků pro zabezpečovací práce a evakuaci atd.

K aktualizacím a revizím plánů však musí přistupovat i obce, jež mají povodňový plán zpracovaný. V souladu s vodním zákonem by aktualizace měla proběhnout minimálně 1x ročně. Aktualizace musí zohlednit nejen změny v krajině a intravilánu obce, ale i revidovat napojení na systém LVS v regionu.

 

Tabulka č. 15:  Zpracovanost povodňových plánů územních celků k datu 10/2018

 

POVIS

POVIS je centrální systém evidence vybraných dat, umožňující sdílení těchto dat v jednotlivých úrovních povodňových plánů.

 

POVIS má několik samostatných modulů:

•Digitální povodňové plány – sumarizace odkazů na webové prezentace dPP ČR, krajů, ORP a obcí

•Editor dat povodňových plánů – databázová aplikace poskytující tyto možnosti:

opřístup do databáze, ve které je možné editovat veškerá tabelární data od složení povodňové komise až po evidenci ohrožených objektů, hlásných profilů kategorie „C“ apod.  

oNástroj pro import dat z databází na lokální počítač a možnost aktualizace vlastního dPP na lokálním počítači. Při této aktualizaci zůstává struktura dat dPP ČR, ale data jsou vytvářena s podrobností a obsahem definovaným uživatelem.

oVazba na ostatní součásti POVISu.

oSamoobslužný systém aktualizací programových nástrojů, dokumentace a dat.

V praxi znamená použití editoru dat, že každý uživatel udržuje data, za která odpovídá a která zná, má okamžitě k dispozici data ostatních, aktuální údaje může kdykoliv exportovat ve správném formátu pro vlastní dPP.

•Informační výpisy POVIS – v roce 2017 byl Povodňový informační systém rozšířen o nový modul - Informační výpisy POVIS. Informační výpisy slouží k získání rychlých informací o stavu zpracování digitálních povodňových plánů. Především naplněnosti databáze POVIS, potvrzení souladu povodňového plánu s povodňovým plánem vyššího správního celku a vydání stanoviska správcem vodního toku k povodňovému plánu. Modul je dostupný na adrese http://info.dppcr.cz a je určen jak pro veřejnost, tak i pro autorizované uživatel POVIS. Oprávnění uživatelé POVIS vstupují do systému stejnými přístupovými údaji jako do ostatních modulů POVIS.

•Digitální povodňová kniha - modul digitální povodňová kniha je uvažován robustní aplikace, tvořící uživatelské rozhraní k databázi informačního systému.

Přístup k této aplikaci je pro registrované uživatele přes webové rozhraní. Tuto aplikaci lze instalovat i jako samostatně fungujícího „klienta“ tak, aby mohla být užívána za všech okolností, při kterých je k dispozici funkční počítač a bez aktuální trvalého připojení na Internet.

Základní funkce digitální povodňové knihy:

oZápis událostí

oPříjem a distribuce zápisů

oKontrola, zda je zápis potvrzen

oAktivace náhradních kanálů pro doručení, pokud není příjem potvrzen v časovém limitu

oZáznamník přijatých a odeslaných hovorů

oEvidence přítomnosti členů komise (prezenční listina)

oKomunikace mezi povodňovými komisemi jednotlivých obcí, ORP, krajů a ÚPK

oKomunikace mezi skupinami povodňové komise (pracovním štábem apod.)

oPři předání pravomoci komisi vyššího stupně nebo štábu krizového řízení umožňuje převzít a pokračovat v dokumentaci vývoje povodňové epizody

V roce 2018 není povodňová kniha spuštěna a MŽP neuvažuje v nejbližší době s jejím spuštěním.

•Modul ČHMÚ - slouží pro automatické načítání zpráv SIVS (Systém integrované výstražně služby) a poskytování dat HPPS. Těžiště činnosti služeb HPPS a SIVS ČHMÚ při nebezpečí a nástupu povodňových situací spočívá především ve včasné předpovědi vzniku blížící se povodně a vydání upozornění a výstrahy na tuto blížící se událost.

 

Karlovarský kraj provedl základní naplnění POVISu v roce 2011 a 2012 v rámci zpracování Projektu aktualizace digitálního povodňového plánu Karlovarského kraje podrobností do území obcí s rozšířenou působností Aš,  Cheb, Karlovy Vary, Sokolov a Ostrov. V POVIS byl aktualizována, případně doplněna data za celé území kraje. V dalších letech došlo k doplňování a zpřesňování dat při zpracování mnoha povodňových plánů obcí a ORP Kraslice a Mariánské Lázně. Je důležité, aby zpracovatelé i klasických povodňových plánů prováděli zanesení dat plánu do POVIS. Tím bude zároveň zaručen soulad s povodňovými plány ORP, které jsou všechny provozovány v digitální podobě.

V současné době jsou pro Karlovarský kraj naplněny povodňové komise v editoru dat dPP (POVIS) v plném v rozsahu. Karlovarský kraj, všechny obce s rozšířenou působností i všechny obce mají v editoru povodňovou komisi založenou. Zároveň je v kontaktních osobách příslušné komise obce vždy uveden alespoň starosta obce.

 

Analýza naplnění POVIS poskytla výsledky shrnuté v následující tabulce. Čísla uvádějí počet nových či aktualizovaných záznamů konkrétní databáze v příslušném roce.

Tabulka č. 16: Statistika nových (aktualizovaných) záznamů databází POVIS

 
Celkově lze konstatovat, že za období 2010 – 2018 došlo ve využití POVIS k významnému pokroku a celá řada obcí již disponuje digitálním povodňovým plánem. POVIS a zejména databázi povodňových komisí a organizací využívá i řada dalších obcí, které kontaktní údaje POVISu využívají v klasických povodňových plánech. Je nutné, aby tento trend pokračoval i v dalších letech. I nadále je nutné ze strany nadřízených povodňových orgánů vést metodicky obce k práci s POVIS. Zejména po komunálních volbách bude nutné provést sérii školení, případně novým starostům pomoci a na jejich pracovištích je seznámit se s technologiemi POVIS.

 

Aktualizace dat v systému POVIS

Aktualizace dat by měla být rozdělena na několik celků s odlišnou periodou aktualizace. Aktualizace složení povodňových komisí bude v editoru dat prováděna minimálně čtvrtletně, případně průběžně.  V případě potřeby bude provedena aktualizace povodňových komisí před obdobím a v období zvýšeného povodňového nebezpečí (např. při jarním tání, o výstraze ČHMÚ na bouřky s přívalovými dešti, dlouhotrvající a vydatné deště).  Tuto činnost budou nadále zajišťovat obce, nebo jejich příslušná ORP po vzájemné dohodě.

Neprodleně při zjištění změny dat se provede i změna záznamu v editoru dat dPP  – např. doplnění nově stanovených záplavových území a z toho vyplývající aktualizace ohrožených objektů atd. V případě zjištění změn u dalších objektů dPP bude provedena aktualizace v co nejkratším termínu. U dat uvedených v Editoru dat se využije jeho funkce a po vložení těchto dat do Editoru bude po exportu dat z editoru provedena aktualizace dPP. O aktualizaci na serveru kraje a v dPP KK bude vedena historie změn v dPP KK.

dPP kraje je publikován na stávajícím serveru Karlovarského kraje. Za údržbu aplikace a za technické provedení aktualizace zodpovídá oddělení GIS Krajského úřadu Karlovarského kraje.

Elektronická verze krajského dPP je pravidelně poskytována na přenosném médiu všem členům povodňové komise kraje, obcím s rozšířenou působností, případně dalším složkám zapojeným v povodňové ochraně (správci vodních toků, HZS, Policie apod.)

 

Odkaz na veřejně přístupný digitální povodňový plán musí být zapsán do evidenčního listu povodňového plánu a tím zpřístupněn v dPP ČR.