<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Systém povodňové ochrany > Ovlivňování průběhu a rozsahu povodní > Technická opatření > Suché retenční nádrže

Pro zachycení splavenin a především pro snížení kulminačního průtoku bylo v rámci Strategie ochrany před povodněmi přírodě blízkými opatřeními vytipováno 16 profilů, které jsou vhodné pro výstavbu suchých retenčních nádrží. Tyto profily byly hledány v území kategorie A s velmi významným rizikem a kategorii B významným povodňovým rizikem. Při vymezování vhodných profilů pro suché a vodní nádrže byly respektovány vhodné morfologické a technicko-ekonomické parametry. V tomto prostoru by se neměly nacházet hlavní pozemní komunikace, železnice a zástavba. Takto vybrané profily se následně hodnotily a stanovoval se jejich efekt a potenciál v ochraně dané nedostatečně chráněné obce nebo kritického bodu. V případě méně vhodných morfologických podmínek anebo v hustěji zastavěných oblastech se navrhovaly nádrže s menším objemem umístěné v kaskádách. Celkový retenční objem navrhovaných nádrží je 2 528 tis. m³ a náklady jsou odhadovány na 656 mil. Kč.

V rámci studie byla vyhodnocena efektivita jednotlivých návrhů pro sjednocená povodí IV. řádu. Ve sjednocených povodí je výsledný efekt navržených suchých nádrží hodnocen jako vysoký, jak je zobrazeno na následujícím obrázku.

Obrázek č. 4: Efektivita navržených suchých nádrží v sjednocených povodí IV. rádu, data Strategie ČR

 

Jednotlivé návrhové parametry suchých retenčních nádrží jsou zobrazeny v tabulce níže. Tabulka zobrazuje maximální návrhové parametry (plné využití morfologie terénu), ale také optimalizované návrhy pro 20-letý a 100-letý srážkový úhrn, jedná se o sloupce „Výška hráze pro Ophn,p20“ a „Výška hráze pro Ophn,p100“. Některé nádrže je možné koncipovat i jako polosuché, tyto nádrže májí se sloupci „Potenciální zásobní prostor v nádrži“ vyplněné pole „ANO“. Jedná se o nádrže, kterou mají povodí větší než 10 km2 a jsou schopny pojmout objem přímého odtoku při 100-letém dešti a zároveň morfologie terénu umožňuje zachytit další objem například pro průmysl, závlahy, rekreaci atd.

 

Tabulka č. 8:  Parametry suchých retenčních nádrží (Zdroj: Strategie ochrany před povodněmi přírodě blízkými opatřeními v ČR, VÚV, v.v.i.)

 

Suché retenční nádrže jsou navrženy na následujících vodních útvarech:

•Kosový potok od pramene po ústí do Mže,

•Libský potok od pramene po ústí do Ohře,

•Lubinka od pramene po ústí do toku Plesná,

•Lipoltovský potok od pramene po ústí do toku Odrava,

•Svatava od státní hranice po tok Rotava,

•Rotava od pramene po ústí do toku Svatava,

•Stoka od pramene po ústí do Ohře,

•Teplá od pramene po Pramenský potok,

•Vitický potok od pramene po ústí do Ohře,

•Bystřice od pramene po Jáchymovský potok.

 

Vhodné doplnění a rozpracování návrhů ze Strategie ČR

Všechny řešené nádrže spadají do kategorie s nejvyšší protipovodňovou efektivitou (70 – 100%). Pro Karlovarský kraj by měla být výstavba suchých nádrží prioritou. Předpokládané a pozorované změny klimatu, především nárůst průměrné teploty, dlouhá suchá období, změna redistribuce srážek a stav zemědělské půdy, vedou k častějšímu výskytu tzv. přívalových / bleskových povodní, jak je patrné z nedávných povodní z let 2006, 2010 a 2013. Navržené suché retenční nádrže jsou schopny efektivně transformovat povodňové průtoky a zároveň zachovat přirozený transport splavenin, migrační prostupnost a případně i zadržet vodu v zásobním prostoru pro další využití (závlahy, průmysl či rekreaci) případně mohou tvořit prvek rozšiřující okolní biodiverzitu.

Před započnutím projektové dokumentace je nutné zpracovat studie proveditelnosti. Studie proveditelnosti prověří navržené technické parametry, na základě hydraulického výpočtu transformaci povodňové vlny, která v rámci Strategie ČR nebyla zpracována, což bude mít zásadní vliv na výsledné parametry navrhované nádrže. Dále budou prověřeny územní a technické limity, provede základní majetkoprávní vypořádání (obeslání majitelů dotčených pozemků a technické infrastruktury). Výsledkem studie proveditelnosti bude stanovení základních parametrů vodního díla, návrhové ochrany QN, realizovatelnost z pohledu střetů a majetkoprávního vypořádání. Je nutné i zpracování seznamu prioritních vodních nádrží.