Systém povodňové ochrany > Ovlivňování průběhu a rozsahu povodní > Technicko-bezpečnostní dohled nad vodními díly IV. Kategorie

V Karlovarském kraji je cca 3500 malých vodních nádrží IV. kategorie z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu (TBD). Je to nezanedbatelné množství vodních nádrží z hlediska množství akumulovaných povrchových vod.

Velmi důležitým předpokladem pro zajištění správné funkce MVN je dodržování podmínek technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly. TBD nad vodními díly se rozumí zjišťování technického stavu vodního díla z hlediska bezpečnosti, stability a možných příčin jejich poruch.

U děl IV. kategorie je povinnost přizvat dle ust. § 62 odst. č písm. b) zák.
č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, k prohlídce vodního díla a to nejméně 1x za 10 let příslušný vodoprávní úřad. Provádějící vyhláška k vodnímu zákonu č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu, dále upravuje povinnosti vlastníka díla z hlediska četnosti provádění obchůzky a prohlídky díla. Z každé obchůzky musí být proveden záznam. Vyhláška rovněž upravuje jaké jevy či veličiny mají být sledovány. Pokud si není vlastník či provozovatel jistý, že by po odborné stránce nemohl toto splnit, je možné zajistit výkon TBD prostřednictvím pověřené osoby nebo organizace Ministerstvem zemědělství nebo odbornou organizací zajišťující tuto činnost.

Vodoprávní úřady by měly v rámci vodoprávního dozoru důsledně prověřit, zda je naplňováno toto ustanovení vodního zákona a při zjištění závadného stavu ukládat nezbytná opatření na odstranění zjištěných závad.

Z pohledu vyhodnocení provozu nádrží v kraji se ukazuje absence technicko-bezpečnostního dohledu jako jeden z největších problémů, zejména pak na nádržích IV. kategorie TBD. Z prováděných sledování společnosti Vodní díla TBD, a.s. vyplývá, že skutečné riziko zvláštních povodní je v nepřímé úměrnosti s kategorií vodních děl. Vodní díla I. a II. kategorie jsou ve velmi dobrém technickém stavu, rovněž tak významná díla III. kategorie (vyrovnávací nádrže, pohyblivé jezy, malé vodárenské nádrže – obvykle ve vlastnictví státních podniků Povodí), a skutečné riziko, byť lokálního významu, představují malé nádrže a rybníky zařazené do IV. kategorie a v některých případech dokonce vůbec nekategorizovaných.

V této oblasti je třeba:

•Zvýšit odbornou úroveň technicko-bezpečnostního dohledu na vodních dílech IV. kategorie z hlediska zajištění jejich bezpečnosti za povodní – metodická pomoc obcím, vlastníkům.

•Prosazovat a prezentovat materiál Malé vodní nádrže – rybníky / Příručka pro provádění technickobezpečnostního dohledu vydaný Mze ČR.

•Prověřit kapacity a funkčnost bezpečnostních a výpustných zařízení významných nádrží viz rozpracování Vyhledávací studie MVN.

•Ze strany obcí a vodoprávních úřadů více směrovat povodňové prohlídky na zjišťování stavu malých vodních děl a ukládání opatření ke zjednání nápravy.

•Využívat možností programového financování pro podporu akcí na zlepšení technického stavu a bezpečnosti vodních děl.

Malé vodní nádrže mohou mít na průběh povodní dva vlivy a to:

•Negativní

•Pozitivní

Negativní vliv

Negativní vliv malých vodních nádrží (MVN) může být zejména z hlediska množství akumulovaných vod, které za zvýšených vodních stavů mohou nepříznivě ovlivnit průběh povodně. Neodborná manipulace na MVN nádrží může způsobit zejména při neznalosti území, vlivu přítoků a dalších faktorů, že vlastník bude vypouštět nádrž za nejnepříznivějších podmínek. Naopak žádná manipulace a nefunkčnost nebo neexistence bezpečnostního přepadu může mít za následek ještě katastrofálnější důsledky. Vlivem stoupajících průtoků
a plnění nádrže dojde nejdříve k přelití hráze a posléze k jejímu protržení. Přílivová vlna, která vznikne poruchou hráze, má potom vážné následky v případech, kdy se pod nádrží nacházejí obytná sídla. Další velkou bolestí u MVN IV. kategorie je jejich špatný technický stav a zejména podceňování tohoto stavu vodního díla.

Pozitivní vliv

Při správném provozování MVN a zajištění volného retenčního prostoru je úloha těchto nádrží zejména na drobných vodních tocích velmi důležitá. Pokud je vodní dílo v řádném technickém stavu, všechny jeho objekty jsou funkční a majitel či provozovatel má dobře zpracovaný a schválený manipulační řád, je předpoklad, že nádrž by mohla v době zvýšených průtoků, v závislosti na velikosti nádrže, ovlivnit průběh povodně na vodním toku.

Za zvážení stojí i to, že pokud by vlastníci nebo provozovatelé MVN v kraji zajistili min.
10 % z objemu nádrží pro ovladatelný retenční prostor, byl by to velmi podstatný objem vod zadržitelný v reálném čase buď k částečné transformaci povodňového průtoku, nebo minimálně k řízenému odtoku z nádrže.