Úvod > Základní charakteristika povodní

Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).

Naprostá většina povodní v ČR je způsobena srážkami. V zimním období rovněž oteplením a následně vyvolaným táním sněhové pokrývky, zvláště je-li provázeno srážkami. Povodeň může také být vyvolána výskytem ledových jevů v tocích. Povodně převážně lokálního významu mohou být také způsobeny jinými příčinami, např. přehrazením vodního toku sesuvem půdy nebo destrukcí mostních objektů a objektů lávek.

Podle pojmenování příčin a sezónního výskytu povodní rozlišujeme následující hlavní typy přirozených povodní:

Letní typ povodní z regionálních dešťů s trváním i několika dnů (v průměru 1-3 dny) s možným výskytem na celém území ČR. Rozsáhlé záplavy vznikají především na středních a dolních úsecích vodních toků. Deště postihují rozlehlejší oblasti, vyznačují se menší vydatností, vznik je většinou vázán na výskyt atmosférických front a cyklon (tlakových níží).

Letní typ povodní, jejichž příčinou jsou krátkodobé přívalové deště (vznikají „flash floods“ neboli přívalové povodně, někdy označované jako bleskové). V extrémních případech je intenzita vyšší než 100 mm/hod. (tj. 100 litrů na m2). Mívají krátké trvání (v průměru méně než 2-6 hod), postihují území menší rozlohy (většinou do desítek km2), mohou se vyskytnout kdekoli v Karlovarském kraji a vyvolávají povodeň většinou na malých tocích. Nejčastější výskyt je pozorován od poloviny dubna do září. Nejčastěji jsou zaznamenány v první polovině čevna a v srpnu. Odtoková odezva u přívalových povodní bývá i jen několik desítek minut, zvláště v malých povodích s větším sklonem svahů a menší lesnatostí, proto je tato povodeň u nás nejčastějším typem povodňového ohrožení. Možnosti předpovědí přesnějšího místa výskytu přívalové povodně jsou poměrně obtížné.

Zimní a jarní typ povodní z tání sněhu, což může být provázeno současnými srážkami. Povodně bývají nejvýraznější, pokud leží sníh i v nížinách a podhůřích, protože ve vyšších polohách odtávají sněhové zásoby pozvolna. Výskyt tohoto typu převládá v nížinách
a pahorkatinách. Velmi záleží na intenzitě oteplení, mocnosti sněhové pokrývky, vodní hodnotě sněhu (1 cm čerstvého prachového sněhu odpovídá 1 mm vody, tj. 1 litr vody na m2, 1 cm, starého slehlého sněhu představuje 4 mm vody), nadmořské výšce, orientací svahů povodí vůči světovým stranám, též do jaké míry je půda zamrzlá (brání vsaku a zvyšuje se koeficient odtoku). Výskyt není vázán pouze na jaro, ale i na typicky zimní měsíce (prosinec až únor). Povodňové vlny s plochým vrcholem dosahují zpravidla největšího objemu v roce a dlouhé doby trvání.

Zimní a jarní typ ovlivněné ledovými jevy. V těchto případech dojde k zmenšení průtočnosti koryta, a tím k vzestupu hladiny. Povodně vznikají jako následek výskytu ledových jevů (např. ledové zácpy a nápěchy) v tocích a mohou nastat i v tocích s relativně nízkými průtoky.

Nejvýznamnější páteřím vodním tokem kraje je řeka Ohře. Pro Ohři s přítoky je typický zimní režim povodní, který je převážně způsoben závětrným efektem Krušných hor, kdy dochází ke srážkám v horských oblastech. Závětrný efekt způsobuje, že významné letní povodně jsou na Ohři poměrně řídké a mohou být způsobeny nepříliš často se vyskytujícími východními povětrnostními situacemi. K transformacím povodňových vln na Ohři přispívají vodní nádrže situované na horním toku Ohře a jejích přítocích – v Karlovarském kraji se jedná o VD Skalka, VD Jesenice, VD Horka, VD Podhora, VD Stanovice a VD Březová. Výrazný nárůst frekvence je však za posledních 10 let zaznamenán u přívalových povodní. Dá se říci, že jsou přívalové povodně zaznamenány plošně, na celém území kraje. Vlastní lokalita povodně je vždy však velmi malá. Dokonce jsou zaznamenány situace, že je postižena i jen část malé obce (jeden břeh recipientu).