Úkol (povinnost) dle § 85 vodního zákona

Komentář

Zpracovávají povodňové plány, mají-li takovou povinnost podle § 71 odst. 4 nebo jim byla uložena vodoprávním úřadem podle § 71 odst. 5,

Vodní zákon ukládá těm fyzickým a právnickým osobám, které jsou zvláště ohroženy povodněmi, tedy těm, které vlastní nemovitosti v záplavových územích nebo jejichž nemovitosti mohou ohrozit průběh povodně, povinnost zpracovat povodňový plán opatření na ochranu svých pozemků nebo staveb před povodněmi. Tuto povinnost ukládá vodní zákon všem. Výjimečně, v pochybnostech, rozhoduje o rozsahu této povinnosti, na návrh těchto fyzických nebo právnických osob, příslušný vodoprávní úřad.

V praxi to znamená, že fyzická nebo právnická osoba, která vlastní nemovitosti ve stanoveném záplavovém území, je povinna ze zákona zpracovat, pro své nemovitosti povodňový plán a předložit jej příslušné obci k zajištění souladu s povodňovým plánem obce. Pro obec jsou povodňové plány nemovitostí základním podkladem pro vymezení rozsahu zabezpečovacích a případně evakuačních prací.  Občan má také díky povodňovému plánu své nemovitosti možnost vznést požadavky na pomoc při zabezpečovacích případně záchranných pracích – pomoc s evakuací imobilních a starších osob, evakuace zvířat apod.

Provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány povodňové prohlídky, zejména prověřují stav objektů v záplavovém území z hlediska možného ovlivnění odtokových podmínek za povodně a možného odplavení staveb, jejich částí a movitých věcí,

Vlastníci nemovitostí mají dále povinnost ve spolupráci s povodňovým orgánem obce provádět povodňové prohlídky k zjištění stavu vodních toků, vodních děl i záplavových území, respektive závad na nich, které by mohly zhoršit průběh případné povodně.

Tyto prohlídky provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány. Přitom především prověřují stav svých nemovitostí z hlediska možného ovlivnění odtokových podmínek za případné povodně, zejména možné odplavení svých staveb, jejich částí a movitých věcí. Vzniklé závady řeší podle svého uvážení.

Na příkaz povodňového orgánu jsou však povinni odstraňovat své věci a zařízení, které mohou zhoršit odtokové poměry nebo způsobit ucpání koryta vodního toku níže po toku.

Na příkaz povodňového orgánu odstraňují své předměty a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku,

Zajišťují pracovní síly a věcné prostředky k zabezpečení svých předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku.

Ustanovení ukládá vlastníkovi zajistit vlastními silami prostředky jako např. kotvící zařízení a pracovní síly k provedení ukotvení nebo odstranění lávek nebo jiných plovoucích předmětů, které by voda mohla strhnout.

V době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňového plánu.

V době nebezpečí povodně nebo při povodni jsou povinni zajistit svou připravenost k řešení případných problémů a k provádění povodňových zabezpečovacích prací tak, že zabezpečují dosažitelnost pracovníků svých případně smluvně zajištěných a dostupnost své případně smluvně zajištěné techniky. Zároveň evidují postupy pro provedení konkrétních zabezpečovacích prací – instalace zábran, mobilního hrazení, čerpací technika apod.

Sledují na pozemcích a stavbách všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodně, zejména nahromadění plovoucích předmětů a ucpání průtočného profilu.

Dále vlastníci nemovitostí provádějí povodňové zabezpečovací práce spočívající především v uvolňování propustků, mostků a mostů tak, aby nebyla omezena jejich průtočná kapacita a nedošlo tím k ohrožení zaplavení území pod nimi či vzdutím nad nimi.

Účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňový orgán, správce vodního toku a Hasičský záchranný sbor České republiky.

Při nebezpečí povodně nebo při povodni informují vlastníci nemovitostí povodňové orgány obce, správce vodního toku a Hasičský záchranný sbor. Kontakty na tyto subjekty by měly být vždy součástí povodňového plánu objektu nebo v kontaktní části plán obce.  Přitom zjišťují, zda a za jakých podmínek bude možné případnou povodeň bezpečně převést. Informují zejména o nahromadění plovoucích předmětů a o ucpání průtočných profilů v území nebo u jejich staveb.

Zajišťují záchranu osob a svého majetku, včetně případné předčasné sklizně.

Jsou povinni především sami zabezpečit záchranu všech osob a dále zachraňovat svůj majetek včetně případné předčasné sklizně plodin, případně evakuace hospodářských a i domácích zvířat. Zejména i větších chovů může být evakuace zvířat problematické a velmi personálně, technicky i časově náročná.

Zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě, jsou-li vlastníky nebo provozovateli přístavu; přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy.

Tato povinnost se týká v Karlovarském kraji především plavidel na velkých vodních dílech. Na vodních tocích nejsou plavební dráhy vymezeny.

Provádějí povodňové zabezpečovací práce, zejména na objektech propustků a mostů, silničních a železničních náspů, aby nebyla omezena jejich průtočná kapacita.

Vlastníci dbají zejména o zachování průtočných profilů svých objektů. Je třeba upozornit, že celá řada příčných překážek na tocích v kraji je vybudována nelegálně. Zároveň celá řada i legálních objektů je zcela nekapacitních pro převod N-letých vod.

Provádějí po povodni prohlídky pozemků a staveb, zjišťují rozsah a výši povodňových škod a poskytují povodňovému orgánu podklady pro zprávu o povodni.

Vlastníci objektů po povodni musí bezodkladně vyhodnotit škody na majetku a tyto údaje předa povodňovému orgánu obce pro sestavení zprávy o povodni. Obec tuto zprávu musí sestavit do 3 měsíců.

Odstraňují povodňové škody, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodně.

Vlastník prioritně odstraňuje škody na svém majetku vlastními silami a prostředky. Samozřejmě může využít sil dobrovolníků, vyčleněných JSDH případně armády, pokud je v lokalitě nasazena.