Úkol (povinnost) dle § 78 vodního zákona

Komentář

Potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků (uživatelů) pozemků a staveb, pokud se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně (§ 71 odst. 4), s povodňovým plánem obce.

Povodňové plány nemovitostí jsou pro obec hlavním podkladem pro stanovení systému zabezpečovacích prací a evakuace (sumarizace imobilních a starších osob, dětí), identifikace nebezpečných provozů, u nichž při povodni připadá v úvahu sekundární ohrožení (požár, výbuch, únik látek).

Zpracovávají povodňový plán obce a předkládají jej k odbornému stanovisku správci povodí, v případě drobných vodních toků správci těchto vodních toků,

Povodňový plán musí být přehledný a komplexní dokument, který však musí být prakticky použitelný. Je vhodné pro činnost PK obce mít i stručnou verzi plánu nebo praktickou část oddělitelnou od textu.

Pro občana je povodňový plán hlavním materiálem pro orientaci v povodňové problematice a specifikách konkrétní obce.

Provádějí povodňové prohlídky.

Povodňové prohlídky jsou jedno z nejdůležitějších preventivních opatření. Věnuje se jim samostatná kapitola níže.

Zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území.

Obce většinou provádějí zabezpečovací práce prostřednictvím svých kapacit – městská policie, SDH, technické služby. Je však vhodné i preventivně uzavřít smlouvy se soukromými subjekty o poskytnutí sil a prostředků. Přílohou smlouvy by měl být výčet techniky právnické osoby a seznam kontaktů. Výčet techniky je nutné průběžně udržovat aktuální.

Prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů.

Obec může průběžně kontrolovat připravenost vlastníků nemovitostí na povodně a to jak formou kontroly nebo cvičení (cvičná výstavba mobilního hrazení, cvičná instalace čerpací techniky apod.)

Organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obce s využitím jednotného systému varování.

Jedna z důležitých povinností obce. Hlídkovou službu od 1.SPA provádí pověřené osoby – obecní policie, SDH zaměstnanec obce. Rozdělení směn a lokalit monitoringu bývá provedeno při dosažení 2. SPA na základě aktuální hydrometeorologické situace a konkrétní situace v obci.  

Hlídková služba nastupuje na výzvu člena PK nebo podle vlastního uvážení. O kontrole vede záznamy. Ve svých hlášeních uvádí datum, hodinu, místo kontroly, stav zajištění (výška hladiny apod.). Povinností hlídky je kontrolovat vyvíjející se situaci, odstranit drobné závady ihned anebo vyslat pracovní skupinu, případně si prostřednictvím komise vyžádat pomoc správce toku a KOPIS HZS (vyslání JSDH).

Na hlídkovou službu navazuje hlásná služba, kdy obec má povinnost informovat své občany, firmy a sousední obce.

Informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností.

Obec vyrozumívá o nástupu a průběhu povodně sousední obce a to i ty, jež nejsou s vlastní obcí spojeny vodním tokem. Tato povinnost je důležitá např. z hlediska regulace dopravy, kdy je nutný celoregionální přehled. Obec komunikuje s příslušným ORP a dbá jeho pokynů. Na delších tocích je nutné vždy vyrozumět i obce níže na vodním toku.

vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti.

Povodňový orgán obce při povodni musí vyhlásit 2. respektive 3. stupeň povodňové aktivity. Tento institut je často opomíjen a absence vyhlášení SPA vnáší do řešení povodňové situace zbytečné komplikace.

Organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc.

Obec může vyžádat při povodni pomoc i nezasažených subjektů (organizací, právnických osob).

Jak je uvedeno dříve, je vhodné mít s vybranými subjekty dopředu uzavřené smlouvy o možném využití jejich sil a prostředků při povodni.

Zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce.

Při evakuaci spolupracuji obce se složkami IZS, kdy v Karlovarském kraji se evakuace provádí podle aktuálního posouzení povodňové komise obce a dle výpisu z Havarijního plánu kraje pro obec s rozšířenou působností, zpracovávaného složkami krizového řízení a integrovaného záchranného systému (IZS).

Zajišťují v době povodně nutnou hygienickou a zdravotnickou péči, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území.

V době povodně musí povodňový orgán obce ve spolupráci s hygienickou službou, lékaři, podniky vodáren, policií a dalšími subjekty zajistit narušené funkce. Rozsah opatření je dán konkrétní povodňovou situací.

Provádějí prohlídky po povodni, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, zjišťují účelnost provedených opatření a podávají zprávu o povodni povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností.

Zpracování zprávy o povodni opírající se o pečlivé vyhodnocení povodňových škod a vyhodnocení všech kroků a opatření nařízených povodňovou komisí je základním podkladem následné optimalizace důležitých kapitol povodňového plánu, návrhu preventivních kroků a dalších kroků vedoucích k minimalizaci rizik. Vyhodnocení provedených opatření může vést i k návrhu investičních akcí PPO.

Vedou záznamy v povodňové knize.

Důležitá povinnost z hlediska prokazování kroků povodňových orgánů, evidence předávání zpráv hlásné povodňové služby a dalších důležitých skutečností z celého nástupu povodně, průběhu i odstraňování povodňových škod.  

Doporučuje se do povodňové knihy zapisovat skutečně veškeré události, korespondenci a skutečnosti mající vazbu na povodňové ohrožení.