Systém povodňové ochrany > Ovlivňování průběhu a rozsahu povodní > Ochrana před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními

Jedná se o realizaci krajinných a vodohospodářských prvků v antropogenně ovlivněné krajině tak, aby se snížil vliv tohoto ovlivnění a krajina dokázala lépe reagovat na postupnou klimatickou změnu (častější periody sucha střídané přívalovými srážkami). Cílem přírodě blízkých protipovodňových opatření (PBPO) je zamezit rychlému povrchovému odtoku vod z území, jehož důsledkem je ničivá vodní eroze a následný transport půdy níže po vodním toku a vodních nádrží, což se negativně projevuje například eutrofizací a zanášením vodních děl sedimentem atd. K posouzení území ohrožených zrychlených odtokem se používají moderní metody posouzení krajiny z hlediska stability půdního pokryvu vůči množství spadlých extrémních srážek v závislosti na reliéfu terénu. Tato opatření navazují na výše uvedená opatření na zemědělské půdě. Aby bylo zajištěno co největšího synergického efektu, je potřeba při návrhu přírodě blízkých protipovodňových opatření pracovat s celou krajinou a s již provedenými či plánovanými opatřeními na orné a lesní půdě.

Kulminační průtoky zejména na malých a středních tocích lze částečně omezit pomocí opatření sloužících k zachování, resp. obnově přirozené retenční a akumulační schopnosti krajiny, vodních toků a údolních niv.

K návratu koryt vodních toků do přirozeného stavu slouží jejich revitalizace. Ne však všechny revitalizace toku mohou sloužit ke zmírnění povodňových účinků. Při návrhu přírodě blízkých opatření u vodních toků je vhodné využít přirozené retence inundačního území. S tím je spojeno i opatření na tocích jako je rozvolnění vodního toku a vybudování koncentračních staveb, sloužících ke zmírnění podélného sklon toku. Takto vytvořené meandrující koryto umožní rozliv povodňových průtoků v inundačním území. Rozlití vody v inundačním území má nejen povodňový efekt, ale i zadržení vody v krajině a její následné vsáknutí do půdy, což může mít za následek nejen zvýšení zásob podzemních vod, ale i jejich využití při hospodaření v krajině případně výskyt flóry a fauny, vázaných na vodní ekosystém v krajině. Meandrující toky s přírodě blízkým dnem a proměnným příčným profilem jsou charakteristické velmi dobrou samočistící schopností vody. Ta je nedocenitelná pro udržení či ideálně zlepšení ekologického stavu vodního toku, což přispívá k zvýšení biodiverzity a k zvýšení kvality vody, která je často využívána pro vodárenské a rekreační účely. Z výše uvedeného textu je patrné, že přírodě blízká protipovodňová opatření mají pozitivní vliv i za suchých period.

Ne však ve všech územích se dá využít inundačního území k rozlivu povodní. Je to spojeno s vlastnictvím pozemků a jejich následnému výkupu. V urbanizovaných územích nebo sídelních útvarech je toto prakticky nemožné, protože výstavba byla v mnohých případech uskutečňována právě v inundačním území. Ve větších obcích byla koryta svedena do obdélníkových profilů a jejich rozvolnění vzhledem k zástavbě je nemožné. Tato opatření jsou vhodná zejména na drobných vodních tocích ve volné krajině. Avšak i tato opaření nejsou zásadním protipovodňovým opatřením. Slouží zpravidla ke zpomalení odtoku, k částečné retenci, ale ne k zásadní transformaci povodňových průtoků. Samozřejmě povodňový účinek na revitalizovaných tocích s možností využití inundace je závislý na velikosti povodí, pokryvu území a dalších faktorech.

Pro zajištění částečné transformace povodni je dle dikce vodního zákona možno stanovit „území určená k řízeným rozlivům povodní“. Za území určená k řízeným rozlivům povodní se považují pozemky nezbytné pro vzdouvání, popřípadě akumulaci povrchových vod veřejně prospěšnými stavbami na ochranu před povodněmi, k nimž bylo omezeno vlastnické právo dohodou nebo postupem podle § 55a vodního zákona (Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě).

Za škodu vzniklou řízeným rozlivem povodní na půdě, polních plodinách, lesních porostech a stavbách v území pak náleží poškozenému náhrada, kterou poskytuje v penězích stát zastoupený Ministerstvem zemědělství. Výše náhrady za škodu způsobenou na půdě nebo stavbě se stanoví v závislosti na výši nákladů nezbytných na uvedení půdy nebo stavby do původního stavu, včetně nákladů na odstranění nežádoucích naplavenin, výše náhrady za škodu způsobenou na polních plodinách v závislosti na tržních cenách polních plodin v době rozlivu, včetně nákladů na likvidaci poškozených polních plodin; výše náhrady za škodu způsobenou na lesních porostech se stanoví podle lesního zákona. Postup při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postup při určení její výše stanoví vláda nařízením. Další náležitosti náhrady škody rozvádí § 68 vodního zákona.

Přírodě blízká protipovodňová opatření jsou v rámci Strategie ČR členěna do 8 následujících kategorií:

1.PBPO v nezastavěném území, snížením kapacity koryta revitalizací a formou zvýšení kapacity rozlivů do údolní nivy, které se podílí na transformaci povodňových průtoků.

2.PBPO v zastavěných oblastech, zkapacitnění koryta a urychlení odtoku, složený profil se stěhovavou kynetou - revitalizovaným korytem, možnost ohrázování zastavěných území.

3.PBPO transformací povodňové vlny v suchých nádržích a revitalizace vodních toků a niv v zátopě nádrže. Tento typ opatření je podrobněji popsán v samostatné kapitole.

4.Opatření na tocích, které zajišťují ekologické nebo architektonické funkce vodního toku a nejsou přímou součástí potřebných protipovodňových opatření (např. v parcích a zastavěných oblastech, náhony).

5.Ochrana fungující retence záplavových území nebo toků v sevřených údolích a realizace dílčích opatření pro zlepšení hydromorfologické struktury toků a niv.

6.Opatření kombinující typy 1 a 5 + technická PPO.

7.Opatření v intravilánu, o kterém nemáme relevantní informace ohledně stávajícího stavu PPO. Jedná se o kombinaci opatření 2, 4 a 6.

8.Opatření na vodních nádržích, které jsou situovány na řešeném vodním toku.

Na území Karlovarského kraje v kategorii A jsou navržena následující opatření:

•PBPO typ 1 - 25 km

•PBPO typ 2 - 1 km

•PBPO typ 3 - 16 retenčních nádrží (opatření popsána v samostatné kapitole)

•PBPO typ 5 - 124 km

•PBPO typ 6 - 39 km

•PBPO typ 7 - 5 km

•PBPO typ 8 - 17 km

V oblastech spadajících do kategorie míry ohrožení B byl výše uvedený soubor opatření redukován na 4 skupiny:

1.Skupina opatření podporující retenci v nivách, včetně ochrany stávajícího stavu zachovalých úseků vodních toků a niv. Kombinuje opatření 1, 5 a 6. V případě přítomnosti vodních nádrží se jedná i o opatření č. 8.

2.Skupina opatření podporující protipovodňovou ochranu v zastavěných oblastech. Kombinuje opatření 2, 4 a 6. V případě neznámých informací o stávající PPO se jedná i o kombinaci s opatřením č. 7.

3.Skupina opatření jsou potenciální profily pro realizaci suchých nádrží.

4.Skupina opatření vázaná na vodní nádrže.

Na území Karlovarského kraje v kategorii B jsou navržena následující opatření:

•PBPO skupina 1 - 1170 km

•PBPO skupina 2 - 262 km

•PBPO skupina 3 - 8 km

•PBPO skupina 4 - 57 km

Vhodné doplnění a rozpracování návrhů ze Strategie ČR

Aby bylo zajištěno co největšího synergického efektu, je potřeba při návrhu přírodě blízkých protipovodňových opatření pracovat s celou krajinou a již provedenými či plánovanými opatřeními na orné a lesní půdě.

Vhodným nástrojem na detailnější řešení PBPO je například dotační titul analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření podporované, která je financována z OPŽP Specifický cíl: 1.4 - Podpořit preventivní protipovodňová opatření. V rámci těchto studií se řeší komplexně celé povodí vodního toku včetně analýzy a návrhu opatření proti vodní erozi, návrh přírodě blízkých protipovodňových opatření a hydromorfologického stavu.

Dalším možným řešením je zpracování studie proveditelnosti, která rozpracuje republikovou strategií navrhovaná opatření, zajistí podkladní data a navrhne základní technické parametry. Prověří územní a technické limity, majetkoprávní poměry a stanoví celkovou realizovatelnost opatření včetně jeho negativ a přínosů.

Je třeba mít v patrnosti, že přírodě blízká protipovodňová opaření nejsou „užitečná“ pouze za povodní, ale i za „normálního“ stavu a v suchých období. Například v případě suchých period je často problém s nedostatečným ředěním splaškových vod. Meandrující vodní toky s přírodě blízkým dnem a proměnným příčným profilem jsou charakteristické velmi dobrou samočistící schopností vody. Ta je nedocenitelná pro udržení či ideálně zlepšení ekologického stavu vodního toku, což přispívá k zvýšení biodiverzity a k zvýšení kvality vody. Jedná se tedy o opatření zlepšující odtokové poměry jak za povodní, tak i v období sucha.