<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Systém povodňové ochrany > Ovlivňování průběhu a rozsahu povodní > Ochrana před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními

Další zásadní studií pro povodňovou ochranu je pak v roce 2015 zpracovaná celorepubliková Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice, jejímž hlavním řešitelem byl Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i. Celá studie je přístupná na portálu www.vodavkrajine.cz. S ohledem na velmi dlouhý název projektu bude v textu níže zkrácen název studie pouze na „Strategie ČR“.

Jak již název strategie napovídá, dokument se soustřeďuje na tzv. přírodě blízká protipovodňová opatření. I sami autoři přiznávají, že tento typ protipovodňových opatření je v České republice zatím relativně málo využíván.  Částečně za to může neznalost a málo zkušeností s tímto typem opatření. Efekty těchto opatření však zasahují do mnoha oblastí života, a to jak ve volné krajině, tak ve městech.

Studie se soustřeďuje na návrhy soustav přírodě blízkých protipovodňových a protierozních opatření v prioritních povodích ČR jako podklad pro plánování v oblasti vod. Za účelem adaptace na možné dopady klimatických změn zlepšit a doplnit systémy protipovodňové ochrany území o prvky lokální ochrany a efektivní opatření protierozní ochrany půdy, tj. definovat a prostorově vymezit územně cílená opatření celospolečenského zájmu.

Zároveň má za cíl vytvořit podklady pro doplnění existujících plánovacích agend v extravilánu zejména pro plány dílčích povodí, projekty komplexních pozemkových úprav, územní systémy ekologické stability, Oblastní plány rozvoje lesa a evidenci užívání zemědělské půdy (LPIS).

Dle studie mohou být v intravilánech měst a obcí opatření spojena s parkovými úpravami a zelenými plochami, kterých je v zastavěných územích stále nedostatek. Přispějí tak ke zlepšení ekologického i estetického stavu vodních toků a jejich okolí – nově vzniklé zóny je možné využít k rekreaci a aktivnímu odpočinku obyvatel, tematické výuce apod. Revitalizované vodní toky navíc nabízejí lepší životní prostředí pro vodní živočichy (díky zlepšené kvalitě vody, lepší migrační prostupnosti atd.) a v jejich okolí dochází k vytvoření nových biotopů pro pobřežní faunu i flóru.

Ve volné krajině se potom přírodě blízká protipovodňová opatření mohou dobře a nenásilně začlenit do okolního prostředí. Mohou tvořit ekologickou kostru krajiny (často jsou prvky tzv. územního systému ekologické stability – ÚSES) a podporovat tak její biodiverzitu. Vhodně navržená přírodě blízká protipovodňová opatření mohou být využívána pro nepobytovou turistiku a aktivní odpočinek obyvatel (např. vodní nádrže vhodné ke koupání v létě či bruslení v zimě, přírodně krajinářské úpravy pro vycházky nebo sportovní vyžití apod.). Stejně jako ve městech, i zde navíc nové lokality nabízejí vhodné životní podmínky pro různé druhy rostlin i živočichů (ať už vodních nebo na vodu vázaných). V mnohých případech se jedná i o chráněné druhy.

V zemědělsky využívané krajině je nezanedbatelným přínosem přírodě blízkých postupů možnost jejich kombinace s protierozními opatřeními, která jsou na těchto pozemcích velmi důležitá, často i nezbytná.

S ohledem na velký rozsah řešeného území, čas vymezený na zpracování a lidské zdroje, nebylo možné řešit celé území České republiky ve stejné podrobnosti. Byl tedy proveden výběr území z hlediska rizika povodní a eroze. Pro tuto kategorizaci byla uplatněna tři hlediska:

•ohrožení trvale bydlících osob,

•ohrožení majetku,

•erozní ohroženost.

Na základě 3 výše uvedených hledisek se území České republiky rozdělilo na 3 základní kategorie (A, B, C) míry ohrožení. Obecně zle konstatovat, že pro kategorii A (velmi vysoká míra ohroženosti) byly zpracovány návrhy opatření poměrně detailně, pro kategorii B (vysoká míra ohroženosti) byly zpracovány opatření pouze formou skupin opatření a pro kategorii C (střední míra ohroženosti) nejsou opatření zpracována do úrovně konkrétního opatření. Dále je potřeba vést v patrnosti, že analytická část se zpracovávala ve stejné podrobnosti pro celé území nezávisle na kategorii míry ohrožení.

Karlovarský kraj dle kategorizace míry ohrožení území nepatří k nejohroženějším krajům. Z analýzy vyplynulo, že území kraje spadá z většiny do kategorie středního ohrožení (B). Ašsko spadá do nejméně ohrožené kategorie (C). Pouze jihovýchodní část kraje (Žluticko) spadá do kategorie A. Ohroženost Karlovarského kraje dle stanovené míry ohrožení ukazuje následující mapa.

Obrázek č. 3: Kategorie dle míry ohrožení (zdroj dat: Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice)

 

V kapitolách níže jsou popsána podrobněji navrhovaná opatření navržená v rámci Strategie ČR pro Karlovarský kraj, ale také míra podrobnosti zpracování navržených opaření, doporučení pro další rozpracování či limity spojené s návrhem opatření. Například jedním z limitů národní strategie jsou u navržených opatření střety s technickou infrastrukturou a územně plánovací dokumentací.

Sumárně lze opatření ve Strategii CŘ shrnout pro Karlovarský kraj takto:

Tabulka č. 6:  Sumarizace Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice pro území Karlovarského kraje

Co se týče přívalových povodní již rozpracovaných Karlovarským krajem, nepracuje Strategie ČR s rozsáhlým celorepublikovým seznamem kritických bodů přívalových povodní. Tyto kritické body byly redukovány pouze na „významné“. V našem kraji řeší studie pouze jeden významný kritický bod, který může být zdrojem přívalových povodní – obec Lipová, Dolní Lipná (ID bodu KB_684384_1).