<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Systém povodňové ochrany > Ovlivňování průběhu a rozsahu povodní > Přívalové povodně

K problematice přívalových povodní vznikla v roce 2012 dle zadání Karlovarského kraje Studie extrémních přívalových srážek. Tato studie se zabývá verifikací kritických bodů a přispívajících ploch na území Karlovarského kraje, které byly identifikovány při celorepublikovém vymezení. Toto celorepublikové vymezení společně s Metodickým návodem pro identifikaci kritických bodů zpracoval Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. v roce 2012 v rámci projektu „Vyhodnocení povodní v červnu a červenci 2009 na území České republiky“ (dílčí úkol „Metodika mapování povodňového rizika).

Na rozdíl od původních 204 přispívajících ploch na území Karlovarského kraje bylo v této studii identifikováno celkem 377 přispívajících ploch, což bylo dáno zejména větší přesností a podrobností dat. Tyto plochy byly rozděleny do kategorií podle nebezpečí vzniku přívalové povodně a typu ve vazbě na celorepublikové vymezení (rozlišení ploch původních a nově identifikovaných). 25 přispívajících ploch bylo z různých důvodů vyřazeno, výsledkem tedy bylo 352 identifikovaných nebezpečných přispívajících ploch.

V návaznosti na toto převymezení bylo provedeno terénní šetření, při kterém byla vyhodnocena zranitelnost území pod kritickým bodem a byla pořízena fotodokumentace. Zranitelnost je vyhodnocena na základě několika kritérií, přičemž největší váhu má typ ohrožené zástavby (obytná, rekreační…) a hustota zástavby. Kombinace nebezpečí vzniku přívalové povodně na přispívající ploše a zranitelnosti území pod kritickým bodem je určeno celkové riziko pro lokalitu.

Pro každou přispívající plochu byl vytvořen katalogový list, který shrnuje všechny informace o dané lokalitě, včetně zařazení do kategorií a fotodokumentace.

Tato studie tedy identifikuje lokality, ve kterých je zvýšené riziko vzniku přívalové povodně. Výstupy by měly sloužit jako podklad pro metodické vedení obcí při návrhu protipovodňových opatření, úprav povodňových plánů a při územním plánování. Doporučení pro ohrožené lokality jsou shrnuta v části „Doporučení pro ohrožené obce“ a demonstrována v části „Pilotní projekt“ na praktickém příkladu v obci Útvina.

Vhodné doplnění a rozpracování návrhů Studie extrémních přívalových srážek

V budoucnu bude vhodné rozpracovat (zpřesnit) studii extrémních přívalových srážek do detailnějšího měřítka (upravit metodiku např. zmenšit přispívající plochu povodí). Dle praktických zkušeností totiž v kraji existuje mnoho lokalit velmi exponovaných vzniku soustředěných odtoků a přívalové povodně. Dle závěrů nové studie metodicky vést obce zahájení kroků k eliminaci hrozby vzniku soustředěných přírodě protipovodňovými blízkými opatřeními viz dále, zpracování (aktualizace) povodňových plánů, optimalizace systému vyrozumění atd.