<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Systém povodňové ochrany > Ovlivňování průběhu a rozsahu povodní > Ochrana před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními > Opatření v lesích

Strategie ČR se zabývala i lesními porosty. Dle Informací o výstupu projektu byl cílem této dílčí etapy zpracování návrhu pěstebních opatření na lesní půdě, prostorová identifikace na porostní skupinu, prostorové vymezení fragmentace lesa a plošná lokalizace použití optimálních těžebnědopravních prostředků (TDP) v území kategorie A, B na úrovni povodí III. řádu.

Lesní porosty mají vysokou schopnost zadržovat vodu v krajině. Při jejich obhospodařování je třeba dbát na vhodnou strukturu a texturu lesních porostů, nezhoršování propustnosti a retenční schopnosti lesních půd, ochranu proti vodní erozi a v lesích nacházejících se v záplavových územích zamezit skladování vytěžené dřevní hmoty. Velmi důležitou úlohu zde hraje lesnická meliorace, která má nemalý vliv nejen na zadržování vody v lesích, ale na druhou stranu i na odvodnění lesních pozemků po vytěžení porostu. Pokud není tento celý systém správně udržován, může docházet k vodní erozi i v lesích. V místech, kde není ještě vyvinut drobný vodní tok, ale mohlo by vzhledem k reliéfu území dojít k soustředěnému odtoku povrchových vod, je zapotřebí v těchto vytipovaných místech vybudovat příčné překážky ke zpomalení odtoku vod.  

Strategie ČR cílí na negativní jev při těžbě, kdy podnětem ke vzniku eroze na lesní půdě je zpravidla použití nevhodných těžebnědopravních technologií. Půda je erodována jednak při samotném těžebně-dopravním procesu, jednak následným působením srážkové vody na těch plochách, kde došlo ke stržení bylinného patra a humusového krytu a k poškození povrchového půdního minerálního horizontu. Souhrnně lze v této souvislosti hovořit o těžebně-dopravní erozi (TDE), definované jako objem půdy přemístěné v době těžby a soustřeďování dřeva působením dopravních prostředků, jejich nákladu a vody.

Potenciální zranitelnost lesní půdy erozí lze diferencovat dle lesních typů (Oblastní typologické elaboráty, 2008) neboť jsou součástí těchto ekosystémových jednotek. Dílčí faktor erodovatelnost půdy definuje dispozici svrchních půdních horizontů typologických jednotek k erozi včetně půdotvorných substrátů. Erodovatelnost půdy souvisí s charakterem půdotvorného substrátu a s genetickým vývojem půdního tělesa vyúsťující do základní půdně

taxonomické jednotky.

Posuzování rezistence proti erozním procesům půdního prostředí je orientováno zejména k povrchovým horizontům a do genetické hloubky vnitro půdního tělesa. Odolnost půdy dle základních půdních jednotek je úzce zaměřena na dílčí charakteristiky, které jsou od jiných kritérií značně diferencované. Významně se liší např. pro definici půdní únosnosti.

Výstupem této analýzy je přiřazení stupně erodovatelnosti půd (ELP) k jednotkám lesních typů dle informačního systému lesního hospodářství (2012).

Vhodné doplnění a rozpracování návrhů ze Strategie ČR

Vhodným krokem k rozpracování je přesná identifikace lesních porostů exponovaných vodní erozi. V těchto oblastech důrazně prosazovat např. Metodické postupy ochrany lesních pozemků proti erozi, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (2009)

Ve spolupráci se správci lesa již v zadávacích podmínkách těžby a pěstebních zásahů definovat přípustné dopravně těžěbní mechanismy pro konkrétní lokality.

Zásadním krokem je pak návrat k přírodě blízké druhově skladbě lesa to zvláště v nevhodně vysazených monokulturách smrku. Smrky jsou i náchylnější na změnu klimatu, současné sucho jim nesvědčí. Oslabený strom je pak atraktivnější i pro kůrovce, což s sebou nutnost dalších zásahů, vznik holin a často nárůst eroze.

Dalším problém nutný k řešení v Karlovarském kraji je přemnožená spárkaté zvěř, tedy divokých prasat.    Než dosáhneme přírodě blízkých lesů, bude zapotřebí, aby měly mladé stromky čas vyrůst. Současné nadměrné počty zvěře neumožňují vrátit do lesů dostatek listnáčů a jedlí. Podle poslední inventarizace jich zvěř vážně poškodí nebo úmyslně spase přes 60 procent.  I dle tohoto faktu je třeba nadále podporovat redukci (odstřel) černé zvěře.  K tomuto úkolu zřídil Karlovarský kraj i dotační titul: Program pro poskytování dotací z rozpočtu Karlovarského kraje na snížení počtu černé zvěře na území Karlovarského kraje.