<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Systém povodňové ochrany > Ovlivňování průběhu a rozsahu povodní > Ochrana před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními > Opatření na zemědělské půdě

U opatření na zemědělské půdě se jedná o návrat krajiny do přirozeného prostředí. Cílem opatření na zemědělské půdě je zamezit rychlému povrchovému odtoku vod z území, jehož důsledkem je ničivá vodní eroze a následný odnos půdy do vodního toku či lidských sídel. K posouzení území ohrožených zrychlených odtokem se používají moderní metody posouzení krajiny z hlediska stability půdního pokryvu vůči množství spadlých extrémních srážek v závislosti na reliéfu terénu. Výsledkem těchto metod je posouzení erozivního smyvu a návrhu opatření v krajině.

V rámci Strategie ČR byly opatření proti vodní erozi děleny do 3 kategorií:

•organizační opatření,

•agrotechnická opatření,

•technická protierozní opatření,

 

Organizační opatření

Jedná se o typy opatření, která by mohla být nejsnadněji realizovatelná a s nejmenším zásahem do půdního bloku. V praxi se však setkáváme a prací často opačnou (nevhodná velikost pozemku, nevhodné plodiny, setí po spádnici atd.). Důležitou úlohu tvoří vegetační pokryv, který chrání půdu před erozním účinkem kapek, zároveň podporuje vsak vody do půdy a svými kořeny zpevňuje půdu, která se stává odolnější vůči eroznímu působení tekoucí vody. Organizační opatření jsou například:

•optimální tvar pozemku, půdního bloku či erozní parcely,

•včasný termín výsevu plodin,

•výsev víceletých pícnin do krycí plodiny,

•vhodný výsev plodin,

•pásové střídání plodin atd.

 

Agrotechnická opatření

Protierozní agrotechnická se používají ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, zvýšení její protierozní odolnosti a k vytvoření ochrany jejího povrchu především v období výskytu přívalových srážek. Uvedená opatření navazují svým charakterem na opatření organizační.

•Setí po vrstevnici,

•ochranné obdělávání (bezorebné setí, setí do mulče, atd.),

•hrázkování a důlkování povrchu půdy

•setí kukuřice do úzké řady atd.

 

Technická protierozní opatření (TPEO)

Technické liniové prvky protierozní ochrany přerušují délku povrchového odtoku a napomáhající jeho rozptýlení (dekoncetraci). Jsou navrhovány tak, aby svou lokalizací usměrňovaly obdělávání pozemků a způsob hospodaření zemědělských subjektů. Vedle základní protierozní funkce mají spolu s doprovodnou zelení velký význam i z hlediska krajině estetického a ekologického. Systém liniových protierozních prvků v kombinaci se zelení může fungovat v krajině i jako nezbytná součást lokálních biokoridorů a tvořit tak základ územních systémů ekologické stability krajiny. Jedná se o:

•retenční průleh,

•mez s retenčním průlehem a travním pásem,

•retenční průleh s vegetací,

•odváděcí příkop,

•odváděcí průleh s travním pásem,

•odváděcí průleh s vegetací,

•svodný příkop,

•retenční nádrže.

 

Obecně jsou opatření dělena na vyšší a nižší a byla navrhována ve dvou stupních, v prvním stupni došlo k zatravnění drah soustředěného odtoku (DSO), aplikaci organizačních a agrotechnických opatření – tento soubor opatření je označen jako nižší. Pokud se tímto souborem opatření nepodařilo dosáhnout přípustné ztráta půdy (GP=4 t/rok/ha), byla aplikována další protierozní opatření dále označená jako vyšší, které již více zasahují do půdních bloků a jejich morfologie, příkladem jsou různé typy průlehů, mezí ale i retenčních nádrží. Pokud i přes aplikaci nižších a technických opatření není možné dosáhnout přípustné ztráty půdy, nebo jsou již tyto aplikace neekonomické, bylo navrženo zatravnění půdního bloku. Jednotlivé počty navržených opatření a jejich podrobnější rozdělení v rámci kraje je zobrazeno v následující tabulce.

 

Tabulka č. 7: - Opatření na zemědělské půdě navržená ve Strategii ČR na území Karlovarského kraje

 

Vhodné doplnění a rozpracování návrhů ze Strategie ČR

Je vhodné využít dobře zpracovanou analytickou část a navázat na navržená opatření v kategorii A (velmi vysoká míra ohrožení), podrobněji rozpracovat obecnější opatření v rámci kategorie B a C. Při návrhu či verifikaci navržených opatření je vhodné navrhovat opatření především na pozemcích v majetku města, kraje či státních organizací, čím se výrazně zvýší pravděpodobnost na rychlou a úspěšnou realizaci opatření. Je tedy nutné zajištění základních majetkoprávních vztahů a zajištění seznamu a lokalizace hospodařících subjektů na půdních blocích LPIS. Nedílnou součástí zpracování návrhu opatření je zajištění osevních postupů na půdních blocích, provedení terénního šetření, projednání navržených opatření s hospodařícími subjekty a vlastníky pozemků a stanovení seznamu priorit realizace opatření.

Vhodným nástrojem na řešení nejen vodní eroze na zemědělské půdy může být například program „Analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření“ podporované OPŽP Specifický cíl: 1.4 - Podpořit preventivní protipovodňová opatření. V rámci těchto studií se řeší komplexně celé povodí vodního toku a především pak analýza a návrh opatření proti vodní erozi, návrh přírodě blízkých protipovodňových opatření a hydromorfologický stav.

Další možností jsou komplexní pozemkové úpravy. Ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují je nebo dělí a zabezpečuje se využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální vlastnické hospodaření. V těchto souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Součástí komplexních pozemkových úprav se zpracovává vodohospodářská studie, která řeší vodní a větrnou erozi, obsahuje návrhy vodních (suchých retenčních) nádrží atd.

Územní studii krajiny (ÚSK) taktéž poskytují vhodný nástroj na řešení protipovodňové a protierozní ochrany. Územní studii krajiny (ÚSK) pořizuje úřad územního plánování pro celý správní obvod obce s rozšířenou působností. Ta se po zpracování stane jedním ze základních podkladů pro plánovací a rozhodovací činnost zejména orgánů územního plánování, orgánů ochrany přírody, stavebních úřadů a dalších orgánů podílejících se na rozhodování o krajině. ÚSK bude také využita pro doplnění a upřesnění územně analytických podkladů ORP. Zatímco potřeby rozvoje a ochrany zastavěného území včetně vymezování zastavitelných ploch jsou řešeny obvyklými postupy podle stavebního zákona a jsou relativně dostatečně legislativně i metodicky ošetřeny a prakticky aplikovány, ve volné krajině, tj. v nezastavěném území, dosud nebyly možnosti uplatnění nástrojů územního plánování dostatečně využity.

Dále třeba zvyšovat povědomí o odpovědnost zemědělců za dodržování správných postupů obhospodařování zemědělské půdy, aby nedocházelo ke zhoršování vodního režimu, především nezhoršováním propustnosti a retenční schopnosti půdy, ochranou proti erozi
a splavování ornice, což má za následek i snížení vnosu nechtěných či nebezpečných látek do vodního prostředí. Stále častěji se objevují problémy s eutrofizací, sinicemi, snižováním druhové skladby, obsahem pesticidů v podzemní vodě atd.  Těmto problémům se čím dál častěji věnuje česká a zahraniční legislativa, např. předpis Evropské unie 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů (tzv. nitrátová směrnice), či nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu ve znění pozdějších předpisů, vládní nařízení č. 309/2014 Sb. o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor (soulad se standardy GAEC), které nově nahrazuje nařízení vlády č. 48/2017 Sb. o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor. Aktuálně platný předpis – Pravidla kontroly podmíněnosti stanovuje povinné požadavky na:

1.ochranu vod před znečištěním dusičnany

2.ochranu volně žijících ptáků,

3.ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

4.požadavky potravinového práva

5.zákaz používání nedovolených látek v chovech

6.Identifikace a evidování prasat

7.Identifikace a evidování skotu

 

Přístup ke krajině a hospodaření v ní by měla také významně upravit takzvaná protierozní vyhláška, kterou připravuje již několik let Ministerstvo životního prostředí, a která by měla vstoupit v platnost v příštím roce. Vyhláška by měla stanovit přísnější pravidla na ochranu ohrožené zemědělské půdy, což povede ke zlepšení stavu humózního horizontu a snížení povrchového odtoku, což následně povede ke snížení povodňových škod a lepší adaptaci rostlina na změnu klimatu. Podle posledních informací aktuálně končí meziresortní připomínkové řízení. Předpis měl platit od roku 2019, avšak proti vyhlášce se opakovaně postavila Agrární komora ČR a posunula opakovaně schválení vyhlášky. Vyhlášku je po nabytí účinnosti nutné zapracovat do zpracovávaných opatření v krajině a především na zemědělské půdě.